Vymezení hirtoidních netřeskovců (Jovibarba globifera ssp. hirta) na severozápadním okraji a hranicích panonské oblasti
(30/09/2017 od verze 1.2 lokalita přeřazena z peripanonského k panonskému typu, netřeskovce vykazují morfologickou shodu s populacemi z Pálavy (viz srovnávací foto), vegetace je zde
na hranici mezi panonským termofytikem a českomoravským mezofytikem s tím, že přesahuje více do teplého panonika, proniká tam větší množství teplomilných druhů z jihu)
08/10/2017
stepní vegetace přiřazena k asociaci Koelerio macranthae-Stipetum joannis, na kterou navazuje štěrbinová vegetace na skále (více u popisu panonského typu netřeskovce)
04/09/2017 (text upraven 08/10/2017)
Jovibarba globifera ssp. hirta (jihomoravský panonský typ na severozápadní hranici výskytu)
Hynčicovy skály, Viničné Šumice cca 325 m n.m. - štěrbinová vegetace skalních trávníků na slepenci, bývalý viničný/ovocný jižní svah Drahanské vrchoviny (2C-2X)
253 k jihu exponovaný stepní svah Drahanské vrchoviny, sem netřeskovce pronikají v malém množství (okrajové stanoviště)
305 primárním stanovištěm je zde skála (netřeskovec tu tvoří bohatou, každoročně početněji kvetoucí populaci oproti slabším peripanonským populacím vyskytujícím se severněji)
Proč jsem se vypravil sem? Jde o lokalitu panonského typu (= těsně za hranici panonské oblasti avšak pod jejím výrazným vlivem) hirtoidního netřeskovce s velkým množstvím rostlin. Tyto rostliny patří
svým habitem mezi více globiferní (kulovité), přitom i v létě (vlivem střední xerotermity) lze u některých exemplářů pozorovat jasnou přítomnost abaxiálních trichomů (hřebínek) a lze je dobře srovnávat
s rostlinami na Mikulově. Rostliny této lokality lze vymezovat i vůči rostlinám severněji v krasu na Balcarce (kde je výskyt abaxiálních trichomů méně výrazný a na základě většinových znaků náležejících
více nominátnímu poddruhu jsou tamní rostliny aktuálně vedeny pod nominátním poddruhem). Zdejší rostliny jsou v určitém období velmi podobné nominátnímu poddruhu, od kterého je však lze velmi snadno
vymezit v období vegetačního klidu, kdy přítomnost abaxiálních trichomů u nich je patrná v mnohem větší a nápadnější míře.
před presentací klimatické info: po dlouhodobém suchém létě, 1-2 dny před návštěvou lokality oblast zasáhly srážky, což u těchto rostlin přináší "oživení"
262 globiferní (kulovitý až polootevřený) habitus a silné vegetativní množení je pro zdejší růžice typické
246 na méně exponovaných místech (menší část lokality) lze nalézt i plně otevřené růžice (opět velmi silné vegetativní množení, přitom tato populace i početně kvete)
255 hlavním životním prostředím je zde však pro ně přímý kontakt se skálou
258 vzácněji růžice v zákrytu stepní vegetace, krom toho že mohou být větší mají často i obvejčité listy (podoba s nominátním poddruhem)
263 v barvě převládá v létě slabě zelená, na exponovaných místech i žlutozelená (méně, žluté pak téměř žádné), červené znaky v populaci jsou přítomné
265 žlutozelené až nažloutlé růžice na nejvíce exponovaných plochách
270 růžice jsou všech velikostí, ve většině případů v létě bez abaxiálních trichomů
279 zajímavé příhodné místo pro kolonii - erozí přirozeně strhnutý/odkrytý stepní svah (neustálá dynamika vývoje)
Jak je to tu s kvetením? Lokalita je zde v dobrém expozičním stavu (ikdyž okolí je zarostlé, netřeskovce osídlují místa s velmi dobrou výhřevnou expozicí). Tento stav je zde pro netřeskovce dlouhodobě optimální, což odráží jejich velmi bohatá stále se rozrůstající populace, která na skalách není narušována člověkem, proto jsou zde obrovské přirozené trsy, rostliny zde kvetou početně (samozřejmě poměr květy vůči počtu růžic by nebyl vysoký, přesto lze tuto lokaci považovat za místo s jednou z nejpočetněji kvetoucích populací hirtoidního netřeskovce a to v rámci celé Moravy.
289 kvetou zde brzy, na počátku září jsou květy již ve fázi plné zralosti (se zralými semeny)
/tato zelená populace "pod dubem" je jen na jediné mikroploše pod vlivem stínění/
302 rostliny zde kvetou častěji i na skále (vliv nižší xerotermity stanoviště)
276 pro připomenutí takto vypadá biotop nad skalami (sukcese zarůstáním je zde limitována)
292 tento slepenec pak tvoří podloží celé lokality
296,297 typické růžice pro tuto lokalitu, po dešti i více otevřené
304 bohatě kolonizující zdejší skálu
314 variabilita ve vybarvení růžic od kryté a úživnější části (pozadí) po mělkou, xerotermní část (popředí)
341 velmi bohaté trsy jsou pro tuto lokalitu charakteristické
348 přítomnost červeně vybarvených růžic v populaci
352 pěkná zelená růžice s červenými znaky (vymezující se od rostlin z panonské oblasti, srovnej Mikulov 571 či Pustý žleb 787)
Přítomnost abaxiálních trichomů v letním období (u dosud představených typů). U podhorského alpského typu je přítomnost abaxiálních trichomů v létě častá, naproti tomu u silným xerotermním vlivům vystaveného panonského typu nižších poloh abaxiální trichomy nejsou přítomné (Mikulov), střední polohy v panonské (Děvín na Pálavě, 2009) a severní oblasti (Viničné Šumice apod.) obsahují v létě vzácně růžice se slabě vyvinutými abaxiálními trichomy. Na přítomnost abaxiálních trichomů v letním období u hirtoidů kromě regionální příslušnosti má tedy rozhodující vliv intenzita xerotermní zátěže lokality, tato situace se pak výrazněji vyrovnává v chladnějších obdobích roku (trichomy i vybarvení růžic se mění), kdy se morfologické rozdíly vzájemně stírají, přesto takto lze zaznamenat fenologicky odlišný vývoj u jednotlivých typů o kterých tu píši (fenologický pohled).
318 na lokalitě vzácné rostliny s abaxiálními trichomy v letním období
 |
srovnávací: panonský typ Svatý kopeček, Mikulov |
 |  |
 | |
 | |
| | |
|
317 a ještě pěkné hirtoidní růžice z Viničných Šumic na závěr....
 |
srovnávací: panonský typ Svatý kopeček, Mikulov |
 |  |
| |
| |
| | |
|
|
