Vrchoviny a hornatiny v oblasti panonského vlivu
Převážnou část panonské pánve tvoří rozsáhlé ploché nížiny, které se jen velmi zvolna zvedají do cca 200 m n.m.. Z těchto plochých
částí pánve vystupují, na okrajích ji pak lemují, vyšší vrchoviny až hornatiny, které jsou pod přímým vlivem panonského klimatu. Na těchto
vyvýšeninách se rozvíjí, pro panonskou oblast typická, vegetace. Jelikož v této vegetaci, místy nalézáme i populace netřeskovce,
je vhodné si některá tato místa představit pro lepší pochopení toho, proč netřeskovec některá z těchto míst osídluje a jiná ne.
08/09/2017
Bisamberg 358 m n.m., Rakousko - subpanonské suché stepní a skalní trávníky
= jedná se o plošně malou pahorkatinu alpského systému, pod silným panonským vlivem, na levé straně Dunaje. Toto území patří k floristicky
nejbohatším územím celého Weinviertelu, které reprezentuje xerotermní vegetace. Panonský vliv nad tímto územím ho jasně vymezuje oproti
sousednímu Wienerwaldu. V současnosti zde můžeme pozorovat typickou mozaiku skalních stepí, suchých trávníků a teplomilných keřů. Půda zde
bývá v létě velmi suchá, geologicky pak jde o vyzdvižení flyšové zóny Wienerwaldu. Horniny jsou zde pískovcovo-jílovité, na svazích je
usazená spraš využívaná k vinohradnictví. Na tomto typu podloží a lokalitě se netřeskovec nevyskytuje.
540 xerotermní stanoviště dnes nalezneme na k jihu orientovaných svazích (v minulosti byla oblast využívána jako pastviny, bylo zde výrazněji méně lesů)
433 svahy, po opuštění pastevectví, ve větší míře zarůstají xerotermní keřovou vegetací
434 plochá panonská pánev v oblasti průlomu Dunaje (Vídeňská brána) odděluje Bisamberg od Wienerwaldu (vpozadí)
435 typická xerotermní rostlina zdejších strání kosatec nízký (Iris pumila)
436 ze sukulentní flóry rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare), z jiných druhů zde pak ještě roste rozchodníkovec (Hylotelephium maximum)
519 v časném podzimu ještě kvetou hvězdnice chlumní (Aster amellus)
444 hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris)
445 prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum)
447,448 xerotermní biotopy zde mají charakter travo-bylinnou vegetací porostlých stepí
517 na prudších svazích pak dochází k přirozenému narušování souvislých porostů těchto stepí
518 na těchto narušených místech se pak hojněji rozvíjí vzácná vegetace (zde Iris pumila)
521,526,527 tam, kde se odkryje podloží pak můžeme pozorovat výchozy písčito-jílovitých flyšových hornin
528 zde, v suti drolících se skal, můžeme nalézt (již odkvetlou) bělozářku větevnatou (Anthericum ramosum)
520 jiným typem, již trochu méně otevřeným, je teplomilná keřovitá vegetace na výslunných svazích
480 mozaika xerotermní křovité a stepní vegetace v průlomu Dunaje (Vídeňská brána)
474 jistě zajímavým biotopem jsou i lesy s borovicí černou (Pinus nigra), zde však ne tak původní (zde hojně v minulosti vysazována)
458 na podzim mají keře své typické plody, svída krvavá (Cornus sanguinea)
462 ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)
465 kalina tušalaj (Viburnum lantana)
467 dřín jarní (Cornus mas)
507 dřišťál obecný (Berberis vulgaris) aj.
497 údržba některých stepních ploch je realizována pastvou koz, což redukuje křoviny a odstraňuje část rostlinné biomasy
498 na spásaných plochách i v září kvete (remontuje) šalvěj hajní (Salvia nemorosa)
496 bližší záběr na rostliny šalvěje hajní (Salvia nemorosa)
499 další v časném podzimu kvetoucí rostlinou na spásaných plochách je rýt žlutý (Reseda lutea)
542 o tom, že v tomto kraji vládne teplé klima nás pak přesvědčí i pěstování vinné révy na svazích Bisambergu
|
