04/09/2017
Vymezení hirtoidních netřeskovců (Jovibarba globifera ssp. hirta) na okraji a za severozápadním okrajem panonské oblasti
(typ panonské moravské hirty)
Pro potvrzení zařazení k panonskému typu musí být provedena ještě podrobnější analýza stávající vegetace !!!
Jovibarba globifera ssp. hirta (moravský peripanonský typ na jižní hranici výskytu)
Stránská skála, Brno cca 295 m n.m. - štěrbinová vegetace skalních trávníků na vápenci (2X kvůli severní expozici)
/geologicky jde o žulový okraj Českého masivu na který nasedají zde vápence, ve Viničných Šumicích z dílu 1. pak obdobně slepence = podobný vývoj/
357 celkový charakter lokality, netřeskovce pronikají do stepi jen okrajově, primárně jsou vázány na výchozy a svrchní hrany vápencových skal
359 charakter zdejších růžic je typický pro peripanonský moravský typ = velmi připomínají nominátní poddruh (kulovité až polootevřené, často obvejčité listy, v létě lysé), silné vegetativní množení apod.
360 můžeme zde ve větší míře pozorovat růžice horší expozice (zastínění, severní expozice), proto krásně zelené, dobře narostlé (nižší xerotermita=větší optimum)
362 kvetení bohatší, podobná intenzita jak ve Viničné Šumice (lokalita je však pod větším turistickým tlakem proto není tak "divoce přirozená" (mohutnost trsů apod.)
363 větší počet odkvetlých růžic tu není tak vzácný, jako je tomu třeba v Moravském krase
365 žluté vybarvení u exponovaných (1X) zde přítomné + klasický vejčitě-kopinatý tvar listů typický pro většinu hirtoidních netřeskovců
367 klasické s červenými znaky, v létě charakteristické pro místa s nižší xerotermitou
370 na těchto růžicích možnost posouzení variability v šířce jejich listů (toto je zde velmi promněnlivý znak, který vedl v minulosti k prokazatelně neodůvodněným doměnkám, že tu roste něco mezi ssp. globifera a ssp. hirta (populace jako celek však nijak nevybočuje od typu rostlin rostoucích v této oblasti, běžná přítomnost abaxiálních trichomů v období klidu pak ukazuje, že jde o hirtoidní populaci jako celek)
376 fotka pro odlehčení, že na lokalitách netřeskovců za pěkného počasí je opravdu pěkně a stojí za to je vidět na vlastní oči
381 a další z bohatě odkvetlých rostlin (relativně vyšší/méně xerotermní místa na okraji panonika jsou k netřeskovcům vlídnější a proto tu kvetou více než na těch vyprahlých)
382 typický průnik netřeskovce pod hranu skály do štěrbinové vegetace na severozápadní stěně
386 po dešti osvěžené růžice jsou přeci jen více otevřené a od nominátního poddruhu více morfologicky odlišné
403 přítomnost abaxiálních trichomů v létě potvrzena (velmi vzácně v nepatrném rozsahu u minima růžic)
409 vyšší přítomnost červených znaků v létě místy běžná, viz vymezení oproti panonskému typu
422 a ještě jedna pěkná moravská peripanonská hirta ze Stránské skály na závěr...
|
