26/09/2017 - období na podzim (deštivé období, pokles teplot na mírně teplé, fenologie: podzimní vegetační období netřeskovce)
Jovibarba globifera ssp. hirta (panonský typ jižní Moravy)
Svatý kopeček, Mikulov cca 255-360 m n.m. - subpanonské skalní trávníky v oblasti perialpidských bazifilních teplomilných doubrav (1X)
251 (077,291,276,232) Svatý kopeček u Mikulova patří mezi nejjižnější části Pavlovských vrchů, které jsou součástí vnějšího bradlového pásma Západních Karpat (geomorfologicky Jihomoravské Karpaty).
Vznikl v mladších třetihorách, kdy v jednom z posledních horotvorných pohybů alpínského vrásnění došlo k vyzvednutí druhohorních ker jurských a spodnokřídových vápenců z podloží, čímž došlo k nasunutí
starších druhohorních vápenců nad mladší třetihorní sedimenty. Pevný ernstbrunnský vápenec je z pohledu zvětrávání vůči okolním sedimentům odolnější, proto během věků, eroze
nejdříve odstranila méně odolné flyšové usazeniny a tento pevný vápenec, resp. skalní útvary jím tvořené, dnes tvoří dominanty tohoto skalního území.
257 Svatý kopeček u Mikulova je přirozenou dominantou celého kraje. Lidé si zde jeho význam vždy uvědomovali. Nejstarší křížová cesta v celé ČR (a jedna z nejstarších v celé střední Evropě), vedoucí
na vrchol, pochází z období okolo roku 1623. Příroda se zde prvně začala chránit v rezervaci již od roku 1946 a věřme, že kulturní i přírodní bohatství tohoto území se nám podaří uchovat i pro budoucí
generace.
102 netřeskovce ve štěrbinové vegetaci, po předešlém delším suchém období, vykazují ve vlhčím a chladnějším podzimu výraznější změny (ve vybarvení, vegetační aktivitě apod.)
K čemu zde na podzim dochází? Po příchodu podzimních dešťů a nástupu chladnějšího počasí se u netřeskovce opět obnovuje vegetační aktivita. V létě žluté až žlutozelené růžice opět více zezelenají,
objeví se vyšší podíl červených ochranných barviv, objeví se četnější výskyt trichomů (hřebenových) na abaxiální straně listů a růžice se více rozevírají. Květy ke konci září jsou již celoplošně odkvetlé,
suché, do hněda vybarvené. I přes nástup těchto výraznějších změn je na mnoha růžicích stále ještě patrné žlutavé vybarvení, které v této době činí růžice více pestrobarevnými, kdy můžeme pozorovat
u některých žluté i červené listy zároveň. U některých růžic pak můžeme vcelku běžně pozorovat i různé morfologické odchylky (ekologicky podmíněné), které mnohdy slouží k vymezování odlišných typů
netřeskovců, tyto znaky se tedy mohou jevit jako ne zcela objektivní.
125,162 kvalitativní změna (=výraznější zelená a červená barviva, větší rozevření v období podzimní vegetační aktivity) z 26/09/2017 (vlhký, mírně teplý podzim)
oproti stejným rostlinám z 23/08/2017 (suchý, velmi teplý konec léta)
A: introlokalitní morfotyp: Olivetská hora, stěna (silná jižní expozice, štěrbinová vegetace na svislé stěně skály)
= silná vegetativní trsovitost, nezaznamenáno kvetení (potencionálně velmi nízká míra kvetení)
= v suchém, velmi teplém létě uzavřené žluté až žlutozelené růžice, červené znaky v mnohem menší míře převážně jen u malých růžic
= ve vlhkém, mírně teplém podzimu zelené (ještě často se zbytky žlutých znaků) s výrazněji vyvinutými červenými znaky i u dospělých růžic, abaxiální trichomy přítomné (mírně)
098 (273,091,271,100) při vegetační podzimní aktivitě získávají růžice zelené vybarvení, konce listů nebo abaxiální strany listů se červeně vybarvují, růžice se rozevírají
099 (095,270,269,087) časté je přechodně vybarvení se zbytky žlutavých znaků (z období suchého a teplého léta)
108 (123,124,197,213) pro připomenutí takhle vypadá biotop na podzim
B: introlokalitní morfotyp: Svatý kopeček, úpatí (jižní expozice, lepší (hydro)podmínky štěrbinové vegetace na skloněné skále)
= vegetativní trsovitost, kvetení jen nevýrazné (ojedinělé)
= v suchém, velmi teplém létě uzavřené až polootevřené spíše žlutozelené růžice, červené znaky v malé míře převážně jen u malých růžic
= ve vlhkém, mírně teplém podzimu převážně zelené s výrazněji vyvinutými červenými znaky spíše u menších růžic, abaxiální trichomy přítomné (mírně)
110 (117,119,114,112) v místech s pozvolnějším sklonem skal se ve štěrbinách zadržuje více substrátu, rozvíjí se zde bohatší vegetace (mechy, rozchodníky), která zadržuje lépe vodu,
proto zde i netřeskovce lépe prosperují, vegetační aktivita je zde po dešti výraznější, u těchto růžic můžeme častěji pozorovat tzv. globiferní habitus, kdy listy
jsou prohnuté tak, že špice směřuje dovnitř růžice, šířka těchto listů je mnohdy také větší (jde pouze o ekologicky vyhraněný morfotyp v rámci lokality)
127 (133,134,131,132) malé růžice zachycené na skále pak více odpovídají morfotypu Olivetská hora (shodné podmínky), což dokládá stejnou taxonomickou hodnotu těchto rostlin
...na tomto článku se stále ještě pracuje....
|
