Jovibarba globifera ssp. globiferaBotanika střední Evropy.Cestou na Hazmburk
 Lokality netřeskovce :  
 Fytochoriony :  
Typy a rozšíření netřeskovce ve střední Evropě     Verze 1.2 z 30/09/2017Stránkování: První strana Předchozí strana Následující strana Poslední strana (13/22)

Obsah | Jovibarba globifera ssp. globifera | Jovibarba globifera ssp. hirta | Oblasti panonského vlivu

26/09/2017 - období na podzim (deštivé období, pokles teplot na mírně teplé, fenologie: podzimní vegetační období netřeskovce)
Jovibarba globifera ssp. hirta (panonský typ jižní Moravy)
Svatý kopeček, Mikulov cca 255-360 m n.m. - subpanonské skalní trávníky v oblasti perialpidských bazifilních teplomilných doubrav (1X)

251 (077,291,276,232) Svatý kopeček u Mikulova patří mezi nejjižnější části Pavlovských vrchů, které jsou součástí vnějšího bradlového pásma Západních Karpat (geomorfologicky Jihomoravské Karpaty). Vznikl v mladších třetihorách, kdy v jednom z posledních horotvorných pohybů alpínského vrásnění došlo k vyzvednutí druhohorních ker jurských a spodnokřídových vápenců z podloží, čímž došlo k nasunutí starších druhohorních vápenců nad mladší třetihorní sedimenty. Pevný ernstbrunnský vápenec je z pohledu zvětrávání vůči okolním sedimentům odolnější, proto během věků, eroze nejdříve odstranila méně odolné flyšové usazeniny a tento pevný vápenec, resp. skalní útvary jím tvořené, dnes tvoří dominanty tohoto skalního území.

Jovibarba globifera ssp. hirta Jovibarba globifera ssp. hirtaJovibarba globifera ssp. hirta
Olivetská hora, Svatý kopeček, MikulovOlivetská hora, Svatý kopeček, Mikulov
Jovibarba globifera ssp. hirtaJovibarba globifera ssp. hirta
Olivetská hora, Svatý kopeček, MikulovOlivetská hora, Svatý kopeček, Mikulov




257 Svatý kopeček u Mikulova je přirozenou dominantou celého kraje. Lidé si zde jeho význam vždy uvědomovali. Nejstarší křížová cesta v celé ČR (a jedna z nejstarších v celé střední Evropě), vedoucí na vrchol, pochází z období okolo roku 1623. Příroda se zde prvně začala chránit v rezervaci již od roku 1946 a věřme, že kulturní i přírodní bohatství tohoto území se nám podaří uchovat i pro budoucí generace.

Jovibarba globifera ssp. hirta

102 netřeskovce ve štěrbinové vegetaci, po předešlém delším suchém období, vykazují ve vlhčím a chladnějším podzimu výraznější změny (ve vybarvení, vegetační aktivitě apod.)

Jovibarba globifera ssp. hirta srovnávací:
Jovibarba globifera ssp. hirta
 
stav: suchý, teplý konec léta 23/08/2017 
 
  




K čemu zde na podzim dochází? Po příchodu podzimních dešťů a nástupu chladnějšího počasí se u netřeskovce opět obnovuje vegetační aktivita. V létě žluté až žlutozelené růžice opět více zezelenají, objeví se vyšší podíl červených ochranných barviv, objeví se četnější výskyt trichomů (hřebenových) na abaxiální straně listů a růžice se více rozevírají. Květy ke konci září jsou již celoplošně odkvetlé, suché, do hněda vybarvené. I přes nástup těchto výraznějších změn je na mnoha růžicích stále ještě patrné žlutavé vybarvení, které v této době činí růžice více pestrobarevnými, kdy můžeme pozorovat u některých žluté i červené listy zároveň. U některých růžic pak můžeme vcelku běžně pozorovat i různé morfologické odchylky (ekologicky podmíněné), které mnohdy slouží k vymezování odlišných typů netřeskovců, tyto znaky se tedy mohou jevit jako ne zcela objektivní.

125,162 kvalitativní změna (=výraznější zelená a červená barviva, větší rozevření v období podzimní vegetační aktivity) z 26/09/2017 (vlhký, mírně teplý podzim)
oproti stejným rostlinám z 23/08/2017 (suchý, velmi teplý konec léta)
Jovibarba globifera ssp. hirta srovnávací:
Jovibarba globifera ssp. hirta
 
stav: suchý, teplý konec léta 23/08/2017 
 
  





Jovibarba globifera ssp. hirta srovnávací:
Jovibarba globifera ssp. hirta
 
stav: suchý, teplý konec léta 23/08/2017 
 
  





A: introlokalitní morfotyp: Olivetská hora, stěna (silná jižní expozice, štěrbinová vegetace na svislé stěně skály)
= silná vegetativní trsovitost, nezaznamenáno kvetení (potencionálně velmi nízká míra kvetení)
= v suchém, velmi teplém létě uzavřené žluté až žlutozelené růžice, červené znaky v mnohem menší míře převážně jen u malých růžic
= ve vlhkém, mírně teplém podzimu zelené (ještě často se zbytky žlutých znaků) s výrazněji vyvinutými červenými znaky i u dospělých růžic, abaxiální trichomy přítomné (mírně)

098 (273,091,271,100) při vegetační podzimní aktivitě získávají růžice zelené vybarvení, konce listů nebo abaxiální strany listů se červeně vybarvují, růžice se rozevírají
Jovibarba globifera ssp. hirta Jovibarba globifera ssp. hirtaJovibarba globifera ssp. hirta
26/09/2017 podzimní vegetační období26/09/2017 podzimní vegetační období
Jovibarba globifera ssp. hirtaJovibarba globifera ssp. hirta
26/09/2017 podzimní vegetační období26/09/2017 podzimní vegetační období





099 (095,270,269,087) časté je přechodně vybarvení se zbytky žlutavých znaků (z období suchého a teplého léta)
Jovibarba globifera ssp. hirta Jovibarba globifera ssp. hirtaJovibarba globifera ssp. hirta
26/09/2017 podzimní vegetační období26/09/2017 podzimní vegetační období
Jovibarba globifera ssp. hirtaJovibarba globifera ssp. hirta
26/09/2017 podzimní vegetační období26/09/2017 podzimní vegetační období





108 (123,124,197,213) pro připomenutí takhle vypadá biotop na podzim
Jovibarba globifera ssp. hirta Jovibarba globifera ssp. hirtaJovibarba globifera ssp. hirta
26/09/2017 biotop na podzim26/09/2017 biotop na podzim
Jovibarba globifera ssp. hirtaJovibarba globifera ssp. hirta
26/09/2017 biotop na podzim26/09/2017 biotop na podzim





B: introlokalitní morfotyp: Svatý kopeček, úpatí (jižní expozice, lepší (hydro)podmínky štěrbinové vegetace na skloněné skále)
= vegetativní trsovitost, kvetení jen nevýrazné (ojedinělé)
= v suchém, velmi teplém létě uzavřené až polootevřené spíše žlutozelené růžice, červené znaky v malé míře převážně jen u malých růžic
= ve vlhkém, mírně teplém podzimu převážně zelené s výrazněji vyvinutými červenými znaky spíše u menších růžic, abaxiální trichomy přítomné (mírně)

110 (117,119,114,112) v místech s pozvolnějším sklonem skal se ve štěrbinách zadržuje více substrátu, rozvíjí se zde bohatší vegetace (mechy, rozchodníky), která zadržuje lépe vodu, proto zde i netřeskovce lépe prosperují, vegetační aktivita je zde po dešti výraznější, u těchto růžic můžeme častěji pozorovat tzv. globiferní habitus, kdy listy jsou prohnuté tak, že špice směřuje dovnitř růžice, šířka těchto listů je mnohdy také větší (jde pouze o ekologicky vyhraněný morfotyp v rámci lokality)

Jovibarba globifera ssp. hirta Jovibarba globifera ssp. hirtaJovibarba globifera ssp. hirta
26/09/2017 podzimní vegetační období26/09/2017 podzimní vegetační období
Jovibarba globifera ssp. hirtaJovibarba globifera ssp. hirta
26/09/2017 podzimní vegetační období26/09/2017 podzimní vegetační období





127 (133,134,131,132) malé růžice zachycené na skále pak více odpovídají morfotypu Olivetská hora (shodné podmínky), což dokládá stejnou taxonomickou hodnotu těchto rostlin
Jovibarba globifera ssp. hirta Jovibarba globifera ssp. hirtaJovibarba globifera ssp. hirta
26/09/2017 podzimní vegetační období26/09/2017 podzimní vegetační období
Jovibarba globifera ssp. hirtaJovibarba globifera ssp. hirta
26/09/2017 podzimní vegetační období26/09/2017 podzimní vegetační období





...na tomto článku se stále ještě pracuje....



Pokračování článku na dalších stranách: První strana Předchozí strana Následující strana Poslední strana

Valid HTML 4.01 Transitional


© Petr Nekvinda, 2011 - 2018

Ověřit CSS!