FLORA Otradoviensis

Stránkování:     (3/8)

Květena (flóra) katastrálního území obce Otradov nebyla dosud nikdy komplexně studována. Starší floristické průzkumy (Pulchart: 1944, Hadač: 1972, Jirásek, Bureš, Hadač: 1994, Duchoslav: 1995, Solčanský: 2000, Těšitel: 2003, Faltysová: 2007-2011), které v minulosti na území katastru obce Otradov proběhly, byly vždy jen součástí průzkumů plošně mnohem větších oblastí a pochopitelně tedy nemohly do svých výčtů zahrnout veškeré druhy, zejména pak druhy velmi vzácné nebo druhy, které se zde vyskytují jen ojediněle až přechodně. Floristé také často do svých širších průzkumů (pro katastr) nezahrnuli druhy na katastru obce zcela běžné, mnohdy považované až za obecné, kde nepovažovali záznam o jejich výskytu za potřebný, neboť ten mohl být již uveden v jiné části jimi prozkoumávané širší oblasti. Pro katastr obce Otradov bylo (Florabase, stav: 01/2015), v rámci starších průzkumů, zaznamenáno na 130 druhů cévnatých rostlin (tj. asi 30% z celkového počtu 430 v současnosti se zde vyskytujících druhů). Řasy, mechorosty, lišejníky či houby nebyly z území katastru nikdy dříve systematicky studovány a tedy ani publikovány.

     Předkládaný nově vytvářený, podrobný seznam vegetace a květeny (obsahuje biotopy, lesní typy, druhy v přírodě původní i nepůvodní či zplanělé, nezahrnuje však druhy pěstované pouze v zahradách) obce Otradov, si klade za cíl, výskyt rostlinných druhů zde v minulosti zaznamenaných ověřit/potvrdit a navíc ho doplnit i o druhy, které nebyly v předcházejících dílčích průzkumech zaznamenány. Postupně budou doplněny i zástupci řas, mechorostů, lišejníků i hub na katastru se vyskytujících. Dále ke všem takto zjištěným druhům budou doplněny aktuální i (tam kde je známo více) historické informace o jejich výskytu. Zveřejnění floristické práce započalo postupně během roku 2015 a to podél časové osy kvetení či doby typické pro výskyt (podle jednotlivých aspektů), kdy lze dané druhy nejsnáze identifikovat nebo pozorovat. Celá květena obce Otradov je takto snáze představena co nejširší veřejnosti bez potřeby nějakých speciálních znalostí, pouze a jen na základě zaznamenaného výskytu v daném období roku. V dalších letech bude práce doplňována o nově zjištěné skutečnosti.

B: Předjarní aspekt (přibližně od třetí dekády února - do jarní rovnodennosti, kdy odpolední teploty začnou překonávat +10 °C)
= zahrnuje období ke konci zimy. Půda již rozmrzá, sníh a led postupně ustupuje pod teplejšími slunečními paprsky, den (sluneční svit) se prodlužuje. Teplejší období, ale stále ještě může být přerušováno krátkodobými chladnějšími (i mrazivými) mezidobími. Rostliny, které začínají v této velmi časné roční době kvést, musí být proto proti chladu i vlhku více odolné (stromy kvetou jen na holo bez listí a mohou své kvetení krátkodobě přerušit, byliny pak vytváří nejdříve květ, pokud i listy pak bývají mrazu i vodě odolnější anebo listy vytváří o něco později až při stabilnějším oteplení apod.). Jelikož je ještě málo hmyzích opylovačů, využívají některé druhy k opylování spíše větru (stromy tvořící jehnědy). Druhy rostlin, které vykvétají již v předjarním aspektu, vydrží kvést i po celý časný jarní aspekt (tedy po celou část jarního období, kdy ještě nejsou keře a stromy olistěné), jedná se o rostliny za květu světlobytné (heliofyty). V této, ne zcela teplotně stabilní, době se ještě výrazněji nevyvíjí nová sterilní vegetace (tráva aj.).

= velmi hojně rozšířený keř suchých a exponovaných stanovišť. Preferuje zejména okraje lesů, světlé háje a výslunné stráně. V katastru obce je hojně rozšířena v oblasti lesa Vrchy, častá je i na okraji lesa Kablaně, v oblasti Hesin je pak rozšířena o poznání méně. Výskyt v katastru je původní a dlouhodobý. Jedná se, o jeden z prvních, v roce kvetoucích rostlinných druhů oblasti. Navíc její kvetení je velmi početné a v předjaří, ve zcela holé vegetaci, také dosti nápadné. Zejména dlouhé samčí jehnědy nelze přehlédnout, naopak samičí květenství je velmi drobné a zcela nenápadné. Ve starších floristických průzkumech se objevuje pravidelně (Duchoslav, 1990-91; Faltysová, 2011).

= dřevina podhorského pásma, která do oblasti katastru pouze vzácně zasahuje. Preferuje méně mokré půdy (nezaplavované), než-li v oblasti mnohem hojnější olše lepkavá (Alnus glutinosa), osídluje břehy horských řek a potoků, podél nichž může pronikat do nižších poloh. V oblasti katastru byla vzácně zjištěna, v několika (cca 20 ks) mladších exemplářích, na břehu vodního příkopu v oblasti lesa Hesiny (toto rozšíření pravděpodobně souvisí s populacemi v krounských lesích). Pro svoji místní vzácnost a nenápadnost nebyl tento druh v minulosti zmíněn ve starších floristických průzkumech. Determinační znak (výřez detailu): samičí květy jsou na květní stopce přisedlé

= velmi hojně rozšířená dřevina. Preferuje oblasti mokrých půd se stálou hladinou podzemních vod, jako jsou břehy řek a potoků, mokřady, lesní prameniště aj.. V oblasti katastru obce je všeobecně a hojně rozšířena ve všech lesních oblastech, podél všech vodních toků. Roste i solitérně na lukách i přímo v obci. Významně se podílí na struktuře přípotočního luhu, a to hlavně Rychnovského potoka a Kamenické vody, které dosud nebyly významně zregulovány. Výskyt je původní a dlouhodobý. Druh je v oblasti nápadný a proto byl zmíněn i ve starším floristickém průzkumu (Duchoslav, 1990). Determinační znak: samičí květy jsou na dlouhých květních stopkách

= tato vrba, často spíše jen soliterně rostoucí stromovitá dřevina, vyhledává sušší stanoviště než-li jiní zástupci svého rodu. Často nakvétá již velmi brzy v předjaří, naplno však rozkvétá s teplým jarním počasím, které obvykle přichází až koncem března. Její výskyt je hojný. V katastru ji najdeme roztroušenou po celé ploše na okrajích lesů i v jejich světlejších částech, podél cest, na mezích, prostě na mnoha různých stanovištích, kde má dostatek světla. Také tento druh dřeviny je nápadný zejména v době svého bohatého kvetení v jarním období. Ve starších floristických průzkumech nebyla zmíněna. Její výskyt v katastru je však původní a dlouhodobý.

= jedna z prvních zjara kvetoucích bylin, rostoucí zejména v lužních lesích. V katastru zaznamenána na 5 mikrolokalitách přípotočního luhu v oblasti Kamenické vody a Rychnovského potoka, šestá lokalita založena na SPL (v roce 2015 napočítáno na katastru cca 150 květů). Mikropopulace se pouze trsovitě, ikdyž bohatě, rozrůstají bez náznaku souvislosti porostu. Podle charakteru a rozšíření přirozených lokalit v ČR lze s velkou pravděpodobností usuzovat, že se zde jedná o rozšíření druhu vzniklé zplaněním ze zahradních kultur, kdy se cibulky rostlin splavují potoky a jejich výskyt je vázán jen v blízkém okolí toků (níže po proudu potoků až mimo katastr v luhu údolí Krounky na katastrech Česká Rybná a Miřetín bylo v roce 2015 nalezeno dalších asi 300 kvetoucích rostlin, což činí druh v oblasti relativně častý). Výskyt na katastru lze tedy považovat s velkou pravděpodobností za zplanělý avšak dlouhodobě vytrvávající. Tento druh je v obci často pěstován v zahradách.

= také tato rostlina nakvétá velmi brzo. Osídluje vlhké lužní lesy středních poloh. Na katastru nalezena pouze jediná mikrolokalita v oblasti přípotočního luhu Kamenické vody (v roce 2015 napočítáno cca 50 rostlin). Tato lokalita, na rozdíl od mikrolokalit sněženek, však vykazuje více přirozený charakter (odpovídající biotop, ikdyž populace není velká vytváří nahodile rozprostřený porost). Ve starším floristickém průzkumu nejsou zmínky (jde o v katastru skrytý, vzácný a nepočetný výskyt). U tohoto druhu zde jde s velkou pravděpodobností o fragment původního výskytu, početnost je však dnes již velmi nízká. Tento druh je v obci často pěstován v zahradách. Nejbližší původní, velmi bohatý výskyt, čítající tisíce rostlin se nachází na Martinickém potoce, asi 2 km východně od katastru (Fyt67, 04/2015).

= velmi známá, nápadná žlutokvětá bylina. Osídluje luhy, vlhké louky u lesů či proniká do jejich zjara prosvětlených houštin. Ve starších floristických průzkumech je zmiňována (Duchoslav, 1990). Na katastru je častější v oblasti Vrchů a Kablaní, kde je více listnatých světlých lesních porostů, resp. jejich okrajů či menších soliterních skupin. Výskyt v oblasti Hesin je také potvrzený, zejména podél vodních kanálů, avšak v menší míře. Výskyt v katastru lze považovat za původní a dlouhodobý, v současné době relativně stabilní a početný.

= poloparazitická rostlina rostoucí na různých listnatých dřevinách. V katastru zaznamenán pouze ojedinělý výskyt na mohutné lípě srdčité (Tilia cordata) v intravilánu obce. Na okolních katastrech je výskyt častější i na jiných listnatých dřevinách, přesto jeho výskyt v širší oblasti patří k ne příliš hojným. Ve starších floristických průzkumech není výskyt zmíněn. Výskyt na katastru lze v současnosti považovat za původní, avšak pouze přechodný, neboť zde dlouhodoběji není pozorováno jeho rozšiřování. Navíc s úbytkem starších volně rostoucích dřevin či jejich seřezáváním ubývá i možných dalších potenciálních hostitelů.

= okrasná, za květu velmi nápadná bylina kvetoucí velkými žlutými květy již velmi brzy v předjaří. Na území katastru se pouze pěstuje v zahradách, odkud však příležitostně zplaňuje i do volné přírody. Zplanělé rostliny byly nalezeny (2016) vždy pouze v intravilánu obce. Obdobně byl zaznamenán (2015) i zplanělý výskyt v sousedním katastru obce Česká Rybná, kde byl nalezen na břehu Rybenského potoka. Výskyt na katastru lze ve volné přírodě označit za nepůvodní, pouze příležitostný a vzácný. Ve starších floristických průzkumech nebyl nikdy uváděn.

- průběh předjarního aspektu / Krajina v předjaří prochází výraznou změnou. Sunce se vyhoupne nad obzor již do výšky od 29° na počátku do 40° na konci období, začíná více hřát a svítí o poznání déle než počas zimy, fáze dne trvá 10 až 12 hodin. Mění se ráz krajiny od vegetačně neaktivní, ke stavu kdy se vegetace začne opět rozvíjet. Mráz a sníh postupně ustupuje, prodlužuje se den. Na území katastru se v současnosti nachází mnoho luk, které jsou bohatě zamokřované z tajícího sněhu. V depresích se voda i krátkodobě naakumuluje. Nástup předjaří je nejvíce patrný na mírně skloněných, přímo proti slunci exponovaných, plochách. Na území katastru se však nachází i inverzní údolí lesa Kablaně, kde ve stínu sníh i led odtává mnohem pozvolněji, což vytváří mírně odlišné mikroklimatické podmínky, které podporují druhy rostlin, které jinde na katastru nerostou, avšak nakonec i tam během předjaří sníh i led zcela zmizí.

Pokračování článku na dalších stranách: