FLORA Otradoviensis

Stránkování:     (1/8)

Květena (flóra) katastrálního území obce Otradov nebyla dosud nikdy komplexně studována. Starší floristické průzkumy (Pulchart: 1944, Hadač: 1972, Jirásek, Bureš, Hadač: 1994, Duchoslav: 1995, Solčanský: 2000, Těšitel: 2003, Faltysová: 2007-2011), které v minulosti na území katastru obce Otradov proběhly, byly vždy jen součástí průzkumů plošně mnohem větších oblastí a pochopitelně tedy nemohly do svých výčtů zahrnout veškeré druhy, zejména pak druhy velmi vzácné nebo druhy, které se zde vyskytují jen ojediněle až přechodně. Floristé také často do svých širších průzkumů (pro katastr) nezahrnuli druhy na katastru obce zcela běžné, mnohdy považované až za obecné, kde nepovažovali záznam o jejich výskytu za potřebný, neboť ten mohl být již uveden v jiné části jimi prozkoumávané širší oblasti. Pro katastr obce Otradov bylo (Florabase, stav: 01/2015), v rámci starších průzkumů, zaznamenáno na 130 druhů cévnatých rostlin (tj. asi 30% z celkového počtu 430 v současnosti se zde vyskytujících druhů). Řasy, mechorosty, lišejníky či houby nebyly z území katastru nikdy dříve systematicky studovány a tedy ani publikovány.

     Předkládaný nově vytvářený, podrobný seznam vegetace a květeny (obsahuje biotopy, lesní typy, druhy v přírodě původní i nepůvodní či zplanělé, nezahrnuje však druhy pěstované pouze v zahradách) obce Otradov, si klade za cíl, výskyt rostlinných druhů zde v minulosti zaznamenaných ověřit/potvrdit a navíc ho doplnit i o druhy, které nebyly v předcházejících dílčích průzkumech zaznamenány. Postupně budou doplněny i zástupci řas, mechorostů, lišejníků i hub na katastru se vyskytujících. Dále ke všem takto zjištěným druhům budou doplněny aktuální i (tam kde je známo více) historické informace o jejich výskytu. Zveřejnění floristické práce započalo postupně během roku 2015 a to podél časové osy kvetení či doby typické pro výskyt (podle jednotlivých aspektů), kdy lze dané druhy nejsnáze identifikovat nebo pozorovat. Celá květena obce Otradov je takto snáze představena co nejširší veřejnosti bez potřeby nějakých speciálních znalostí, pouze a jen na základě zaznamenaného výskytu v daném období roku. V dalších letech bude práce doplňována o nově zjištěné skutečnosti.

Přehled původní a současné vegetace na území katastru obce Otradov

     Vegetace na území katastru obce Otradov, jako i na mnoha obdobných dlouhodobě osídlených územích, kde probíhá již po velmi dlouhou dobu soustavná hospodářská činnost v krajině, prošla velmi složitým vývojem, na němž se z velké části podílí vliv působení člověka na strukturu i rozsah vegetace v krajině. Abychom mohli zrekonstruovat původní stav vegetace území a pochopit stávající stav vegetace musíme analyzovat co nejvíce dochovaných abiotických i biotických událostí a fragmentů z dob minulých a ty pak zkonfrontovat se stavem současným.

Foto: a/ člověk přírodu dlouhodobě produkčně obhospodařuje - na lesu v dávné době odebraných plochách, které byly zúrodněny v pole pěstuje vyšlechtěné plodiny, b/ člověk využívá samoprodukčních schopností přírody - sečením na lukách sklízí píci složenou z původních druhů ke krmným účelům, c/ člověk napomáhá měnit přirozené - původně mokrou nivní louku osadil javory, v jejichž podrostu se zaktivoval porost přirozené javorové jaseniny, která časem přemění člověkem založený lesní porost v porost přirozený, přírodě velmi blízký, d/ člověk uchovává přirozené - přirozená stanoviště s původními druhy vytváří zdravě se vyvíjející vegetaci, kde lze pozorovat všechny aspekty vývoje, javorová jasenina, e/ člověk vytváří nepřirozené - výsadba nepůvodních dřevin v monokulturních porostech na libovolných místech může vytvořit nefunkční les, kdy se příroda rozhodne takový projekt zamítnout, kůrovcová kalamita ve smrkové monokultuře v oblasti svěžích bučin

     Z pohledu nadmořské výšky, která se pohybuje od 480 do 589 m n.m., území katastru obce z převážné části leží ve 4. (bukovém) lesním vegetačním stupni. Což jsou mírně teplé oblasti střední nadmořské výšky s průměrnou roční teplotou 6,5 až 7,5 °C a ročním úhrnem srážek 700-800 mm. Délka vegetační doby zde dosahuje od 140 do 150 dní v roce. Jak je již z názvu patrné buk (Fagus sylvatica) tu má své optimum růstu. Do území katastru pak okrajově zasahuje i horní část 3. (dubo-bukového) i spodní část 5. (jedlo-bukového) lesního vegetačního stupně, což činí území vegetačně značně pestré. Co se nám tu však dochovalo z této pestrosti až dodnes?

     Bukové lesy v minulosti porůstající svahy a vrcholky kopců byly již dávno vykáceny, půda nepříliš úrodná mesobazická kambizem typická pro pahorkatiny a nižší vrchoviny byla na těchto místech rozorána a přeměněna na ornou půdu s poli. Dubové jedliny ze severozápadní části katastru, rostoucí na vlhčích půdách modálních a dystrických pseudoglejí, byly také vytěženy, nahradily je vlhké i odvodněné louky a meliorovaná pole. Lesy zachované do současnosti pak prošly výraznou hospodářskou činností, kdy původní převážně na buku a jedli, okrajově i dubu založené přirozené porosty, z velké části nahradily hospodářské výsadby pro oblast netypických jehličnanů, převážně smrku s příměsí borovice a modřínu. Listnáče samozřejmě svůj prostor zcela nikdy neopustily (často i navzdory člověku si své místo tvrdě samy vydobývají), avšak v mnoha případech jen ze samovýsevu z přežívajících jedinců nebo na místech mimo hospodářské využití. V poslední době však i zde místy dochází k podpoře původních listnáčů výsadbou, a to zejména javoru, buku a dubu (jedle se místy vysazuje také, avšak na vlhkých původních místech i hojně přirozeně zmlazuje ze samovýsevu). Nejvíce původním porostům se podobající se zde uchovaly porosty přípotočních luhů na glejových půdách potoků, zastoupené olší, jasanem, javory a vrbami. V prostoru obce Otradov, v regulované části říčky Krounka, tyto porosty z větší části dnes již ustoupily osídlení a zástavbě, přesto v rámci katastru, zejména pak na neregulovaném přítoku Kamenické vody a Rychnovského potoka, ale i podél několika dalších drobných bezejmenných toků tento typ vegetace zůstal zachován ve své typické dřevinné i bylinné podobě.

Foto: a/ souvislý výskyt bučin na katastru je dnes už vzácný, většinou zde velké buky nalezneme jen roztroušeně (ve fragmentech) po lesních porostech, ke zmlazování porostů v podrostu na původních stanovištích však stále dochází, na foto svěží bučina, obdobný je i výskyt jedle v oblasti Kablaní a Hesin, zmlazování jedle v podrostu je často mnohem početnější, b/ porosty dubů do katastru vyznívají z nižších poloh, jde pouze o vlhkomilnější dub letní (Quercus robur), který roste jednak v bučinách (fragment hlinité dubové bučiny na foto), jednak v jedlinách různých typů (les Hesiny), c/ také hercynské dubohabřiny do oblasti pouze vyznívají na bohatších půdách bohatých a hlinitých bučin (tyto porosty vznikly až sekundárně po vymýcení buku), d/ zachovalé letité porosty údolních javorových jasenin jsou již vzácnější, nejlépe uchované v oblasti Kamenické vody, tento typ lesa byl před osídlením původní přímo v obci Otradov, při říčce Krounka, kde z něho však zůstaly již jen jednotlivé často mohutné stromy (javory, jasany, olše, jilmy), tyto pak s expanzí osídlení stále častěji mizí, bylinné patro na glejích a zmlazování těchto dřevin však tuto skutečnost stále potvrzují, e/ klenové bučiny, patřící již do 5.lesního vegetačního stupně, se dochovaly na hospodářsky hůře přístupných suťových svazích inverzního údolí Kablaně

Biotopy a lesní typy zaznamenané na katastru obce Otradov

- lesní biotopy

     Celý katastr obce Otradov byl původně pokrytý lesem. Není tedy divu, že původní lesní vegetace území vykazovala značnou pestrost. Z dochovaných fragmentů lesní vegetace zde bylo identifikováno na 34 popsaných lesních typů. Z toho 5 typů patří do 3.(dubo-bukového) lesního vegetačního stupně, 19 typů do 4.(bukového) lesního vegetačního stupně a 10 typů do 5.(jedlo-bukového) lesního vegetačního stupně. Je nutné si však uvědomit, že se jedná pouze o identifikované fragmenty původních lesních porostů v komplexu lesů, které byly již od středověku až do současnosti hospodářsky často silně pozměněny (výsadbou produkčních dřevin).

A: Biotopy přípotočních lužních lesů a pramenišť

     Tento typ biotopů (jasanové řady), se vyskytuje na půdách obohacených vodou. Rozlišujeme základní kategorii olšin (L) a vedlejší kategorii údolních (U) lužních lesů (údolní jaseniny, údolní javořiny). Na území katastru nalezneme potoční jasanové olšiny (3L1), které jsou rozšířené v mělkých, prosvětlených údolích podél vodních toků (neregulovaná Kamenická voda, Rychnovský potok, podél Krounky v obci Otradov často již vymizelé, v Hesinách), prameništní jasanové olšiny (3L2) maloplošně v Hesinách, pod Hatěmi, Vrchy, v Kablaních), bršlicové javorové jaseniny (3U1) u potoků Kamenická voda, Rychnovský potok, v obci Otradov opět vymizelé a v Kablaních, potoční vlhké jasanové javořiny (5U3) pouze na dně inverzního údolí Krounky v Kablaních.

01/3L1 potoční jasanová olšina

= potoční jasanové olšiny rostou v mělkých, otevřených údolích, nejčastěji v těsné blízkosti vodního toku nebo na místech, která bývají za zvýšeného stavu přeplavována. Přímo z obce Otradov vymizely tyto olšiny zejména v období regulace toku říčky Krounky. Dobře dochované (neobhospodařované) porosty se dosud zachovaly v oblasti neregulované Kamenické vody a Rychnovského potoka. Porosty v Hesinách na tamních drobných tocích jsou jen maloplošné. Charakter udávají stromové porosty s převahou olše lepkavé (Alnus glutinosa), výrazně bývá přimíšen jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), místy se pak vyskytuje i světlomilná vrba křehká (Salix fragilis). Vzácně v pobřežních porostech Kamenické vody byl zaznamenán i výskyt jilmu vazu (Ulmus laevis). Bylinné patro je velmi bohaté s hojným často dominantním podrostem Stellaria nemorum, Aegopodium podagraria, blíže toku roste Cardamine amara, Caltha palustris, běžné druhy Ajuga reptans, Stachys sylvatica, Urtica dioica, dnes již vzácně i původní Leucojum vernum.

02/3L2 prameništní jasanová olšina

= prameništní jasanové olšiny se nacházejí často jen maloplošně na svazích, kde vyvěrají prameniště. Na katastru obce Otradov se vyskytují 2 odlišné typy. První typ prameniště vyvěrá na otevřených prosvětlených svazích, v případě obhospodařování přechází do luk, kde přechází do zamokřených lučních biotopů, často však obhospodařovaná nejsou a zarůstají olšinou s převahou olše lepkavé (Alnus glutinosa). Podrost pak tvoří světlomilné druhy jako Filipendula ulmaria, do kterého zasahují místy luční druhy jako Primula elatior, Valeriana dioica Trollius altissimus apod.. Druhý typ prameniště vyvěrá v lesním porostu inverzního údolí Kablaně. Je tedy více stíněné. Stromové patro opět tvoří olšiny. Bylinné patro zde pak charakterizuje Cardamine amara, Petasites albus, Chrysosplenium alternifolium, Mercurialis perennis a silně rozvinuté mechové patro.

03/3U1 bršlicová javorová jasenina

= bršlicová javorová jasenina patří již do údolních typů lužního lesa. Tento typ pak roste spíše v mělkých údolích až úžlabinách, kdy často plynule porosty přechází od vodního toku až na bázi svahu údolí. Půda tedy již může být i o něco méně sycená vodou, než je tomu u typů (L). Na zamokřovaných místech stále dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), avšak o poznání více (patrné zejména v zmlazujícím porostu) se tu uplatňuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V příměsi se objevují i javory, střemcha, jilm horský (Ulmus glabra). Podrostová vegetace je chudší než u 3L1 s menším zastoupením světlomilných druhů, přistupují častěji druhy okolních lesů nebo druhy stín tolerující jako Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Deschampsia cespitosa. Dobře dochovaná bršlicová javorová jasenina je u Kamenické vody, úzký pás podél Rychnovského potoka a při drobnějších tocích v bočních (mělčích) údolích vedoucích do inverzního údolí Kablaně.

04/5U3 potoční vlhká jasanová javořina

= potoční vlhké jasanové javořiny představují základní podobu lužního lesa na dně inverzního údolí Kablaně (jinde se v katastru nevyskytují). Tyto javořiny obsazují štěrkové terasy dna a báze údolí. Jelikož tyto polohy jsou chladnější mění se struktura olše a jasanu o významnou, místy i dominantní příměs javoru klenu (Acer pseudoplatanus), v podrostu silně zmlazujícím, v menší míře i javoru mléče (Acer platanoides). V podrostu převažují stínotolerantní druhy Stellaria nemorum, Stachys sylvatica, Aegopodium podagraria, lesní druhy Mercurialis perennis, Oxalis acetosella, Impatiens noli-tangere. Z vzácnějších byl zaznamenán výskyt Phyteuma spicatum. Na katastr obce Otradov tento typ lesa zasahuje poměrně vzácně, mnohem častěji a ve větší rozloze se s ním setkáme níže v Kablaních, avšak již na sousedních katastrech obcí Miřetín a Česká Rybná.

Pokračování článku na dalších stranách: