LEDEN 2015
Panoramatický snímek 01/2015: po přibližně týdnu mrazivého počasí konce roku, přichází mírné zimní klima (teploty ve dne mírně plusové, v noci jen mírně mrazivé, sněhová pokrývka do 10 cm)
Leden roku 2015 předvedl typické zimní klima. Chladné časové úseky se sněhem i mrazem se občas vystřídaly s teplejším mezidobím bez sněhu. Po většinu období však alespoň nějaká vrstva
sněhu louku pokrývala. Vlivem teplejších mezidobí bylo výrazněji zvýšeno zamokření louky z lesního prameniště za podpory tajícího sněhu (jinak celá plocha SPL v období tání sněhu je dostatečně
mokrá, jelikož je však louka ve svahu nedochází tam k významnému "stání" vody, zadržování vody je realizováno pouze v části trvale zamokřované lesním prameništěm). Naopak vliv podsvahového
prameniště již není žádný, neboť se výrazně zanáší bahnem a voda pak neprotéká do prostoru SPL a zůstává jen v kanále. Vývoj vegetace byl pozastaven a to včetně nově rašících cibulek
sněženek (Galanthus nivalis), které aktivovalo teplejší počasí konce roku. Přítomnost větších živočichů je patrná ze stop ve sněhu. Letoční výskyt stop krtka obecného (Talpa europea) je opět
mnohem početnější, než-li tomu bylo v předešlých dvou letech sledování (podle počtu krtin).
ÚNOR 2015
Panoramatický snímek 02/2015: v předcházejícím měsíci převládalo jen mírné zimní klima se sněhem a slabým nočním mrazem, několikrát přerušené krátkodobými oblevami, od svého závěru a od února však více přituhlo a zima přešla do svého typického bílého i mrazivějšího průběhu (teploty ve dne jen mírně plusové, v noci až středně mrazivé, sněhová pokrývka však méně než 10 cm)
Průběh února 2015 proběhl v typickém přechodu od chladného zimního počasí se sněhem a mrazem, které oblast ovlivňovalo v první polovině období, k počasí charakterizující předjaří, kdy roztál
sníh, začalo více a hlavně o poznání déle svítit slunce a teploty se již vyhouply trvaleji nad bod mrazu. Plocha SPL byla po celou první polovinu období pod sněhem, což pozitivně potlačilo veškerou
luční vegetaci (vegetace, zejména loňská tráva, se pod sněhem rozkládá a v takto prosvětlených porostech pak v předjaří vznikají lepší startovací podmínky pro vegetaci novou). Při prvním odtávání
sněhu se dobře vyprofilovaly plochy podle expozice vůči slunci (nejexponovanější plocha SPL je nad svahem v křovinách - místo kam byly introdukovány podléšky (Hepatica nobilis), naopak místo s introdukovanými
sněženkami (Galanthus nivalis) je bohatě zasypané sněhem, který ustupuje mnohem pomaleji apod.).
Vytvoření / revitalizace / meze = na horním okraji svahu, jedno z nejvíce exponovaných míst SPL, se nachází přirozený "schod", svah se tu náhle zvedá asi o 1/2 metru, dále pak pokračuje plocha opět jen v mírném sklonu (historicky se asi jedná o pozůstatek staré přístupové polní cesty, kterou však v současnosti povětšinou pohltila křoviska). V minulosti plocha nad "schodem" zarostla zejména maliníkem, zčásti i ostružiníkem, hlouběji zde roste i statnější (tedy starší než na louce) šípková růže (Rosa canina). Vzhledem ke své poloze patří toto místo k jedněm z nejsušších v prostoru SPL, což potvrzuje i poslední původní výskyt rožce rolního (Cerastium arvense) v rámci SPL. Z dalších druhů rostlin tu pak byl zaznamenán i jetel prostřední (Trifolium medium), který však odtud proniká i do vlhčích ploch pod "schodem". Významným prvkem zde je i velké kupovité mraveniště "černých mravenců", založené na hlinité bázi, zatím bez druhového určení. Toto místo bylo tedy vybráno k obnovení suché meze. V období února došlo k odstranění pásu maliníku a ostružiníku v šíři cca 2 metrů po celé, keři nezarostlé, délce nad "schodem". Toto místo bude nově při údržbě kosením sledováno, popř. jeho povrch narušován tak, aby bylo podpořeno obnovení či šíření druhů suchých mezí. Foto: a-b/ před čištěním (modrá hranice), c-d/ po vyčištění od porostů maliníku (červená hranice), M = mraveniště
Introdukce / aktuální stav = na jaře 03/2014 bylo do vybrané části SPL pod javory vysazeno cca 60 cibulek sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis), tyto pocházejí ze 4 mikrolokalit nacházejících se v nivě Kamenické vody a Rychnovského potoka. Původ v nivě je s největší pravděpodobností druhotného původu a pochází nejspíše ze zahrad v obcích výše proti proudu potoků, odkud byly v minulosti při zvýšeném stavu vod splaveny. Oblast přípotočních niv je biotopově pro výskyt tohoto druhu však optimální, proto se zde i dlouhodobě udržují. Vlivem nízké genetické rozmanitosti však pouze ve formě vzájemně vzdálených osamocených vegetativně se rozšiřujících trsů. Výsadbou do SPL byly všechny nalezené 4 geneticky odlišné typy promíchány. Odebraný počet cibulí neohrozil ani výrazně neomezil stávající populace na původních místech. = stav ke konci 02/2015: nakvetlo 36 ks, tj. 60% z vysazených Foto: a-k/ sněženky (Galanthus nivalis) vyrůstají přímo ze sněhu čímž dostávají hrdě svému jménu, postupně však i ten sníh roztává
Foto: Teplá část období: a-b/ odtávání sněhu na louce SPL, c/ lokalita s introdukovanými sněženkami, d/ zamokřovaná plocha louky z lesního prameniště, e-h/ předjaří na louce
BŘEZEN 2015
Panoramatický snímek 03/2015: jelikož celá druhá polovina února byla již více méně bez sněhu, začal i březen ve znamení typického předjaří. Noční teploty sice ještě míří mírně pod bod mrazu a půdu udržují alespoň počas dopoledne ještě promrzlou, vegetaci pak pokrývá jinovatka. Naopak teploty denní, a zejména pak za podpory slunečního svitu, již stoupají pravidelně nad bod mrazu, půdu opětovně rozmrazují, ve vegetaci se začínají objevovat první kvetoucí rostliny.
|
© ROOT, 2011 - 2018 |
