FLORA Otradoviensis

Stránkování:     (2/8)

Květena (flóra) katastrálního území obce Otradov nebyla dosud nikdy komplexně studována. Starší floristické průzkumy (Pulchart: 1944, Hadač: 1972, Jirásek, Bureš, Hadač: 1994, Duchoslav: 1995, Solčanský: 2000, Těšitel: 2003, Faltysová: 2007-2011), které v minulosti na území katastru obce Otradov proběhly, byly vždy jen součástí průzkumů plošně mnohem větších oblastí a pochopitelně tedy nemohly do svých výčtů zahrnout veškeré druhy, zejména pak druhy velmi vzácné nebo druhy, které se zde vyskytují jen ojediněle až přechodně. Floristé také často do svých širších průzkumů (pro katastr) nezahrnuli druhy na katastru obce zcela běžné, mnohdy považované až za obecné, kde nepovažovali záznam o jejich výskytu za potřebný, neboť ten mohl být již uveden v jiné části jimi prozkoumávané širší oblasti. Pro katastr obce Otradov bylo (Florabase, stav: 01/2015), v rámci starších průzkumů, zaznamenáno na 130 druhů cévnatých rostlin (tj. asi 30% z celkového počtu 430 v současnosti se zde vyskytujících druhů). Řasy, mechorosty, lišejníky či houby nebyly z území katastru nikdy dříve systematicky studovány a tedy ani publikovány.

     Předkládaný nově vytvářený, podrobný seznam vegetace a květeny (obsahuje biotopy, lesní typy, druhy v přírodě původní i nepůvodní či zplanělé, nezahrnuje však druhy pěstované pouze v zahradách) obce Otradov, si klade za cíl, výskyt rostlinných druhů zde v minulosti zaznamenaných ověřit/potvrdit a navíc ho doplnit i o druhy, které nebyly v předcházejících dílčích průzkumech zaznamenány. Postupně budou doplněny i zástupci řas, mechorostů, lišejníků i hub na katastru se vyskytujících. Dále ke všem takto zjištěným druhům budou doplněny aktuální i (tam kde je známo více) historické informace o jejich výskytu. Zveřejnění floristické práce započalo postupně během roku 2015 a to podél časové osy kvetení či doby typické pro výskyt (podle jednotlivých aspektů), kdy lze dané druhy nejsnáze identifikovat nebo pozorovat. Celá květena obce Otradov je takto snáze představena co nejširší veřejnosti bez potřeby nějakých speciálních znalostí, pouze a jen na základě zaznamenaného výskytu v daném období roku. V dalších letech bude práce doplňována o nově zjištěné skutečnosti.

A: Zimní aspekt (přibližně od zimního slunovratu - konec druhé dekády února)
= v této době vegetačního klidu můžeme v přírodě zaznamenat dva klimaticky odlišné průběhy počasí, které mají odlišný vliv na vegetaci. Tato vzájemně odlišná klimatická období se většinou během celé zimy, vlivem průběžně se měnícího počasí, různě střídají. V některých letech se mohou projevit i samostatně v různé délce po celé zimní období. Prvním je "chladný" zimní aspekt se sněhem a mrazem, který se může objevit již v prosinci, s vyšší pravidelností se však objevuje až v lednu, pokračuje pak v únoru. Během tohoto chladného období nekvetou ve volné přírodě žádné rostliny. Krajinu pokrývá souvislá vrstva sněhu a teploty za jasných nocí mohou klesat až pod -20 °C. Jiný průběh zimy pak přináší, v poslední době relativně často, ale nepravidelně, "mírný, teplejší" zimní aspekt, kdy vlivem výrazněji teplejšího počasí i v této zimní době neleží sníh a nejsou ani silnější mrazy. Pokud tento teplý průběh zimy navazuje na teplý závěr roku můžeme v této době v přírodě nalézt i některé kvetoucí druhy rostlin. Tyto rostliny však nelze považovat za druhy typicky kvetoucí v zimním aspektu, neboť jde ve většině případů o rostliny kvetoucí v celoročním aspektu (tedy tyto druhy u nás kvetou za příznivých podmínek po celý rok, tedy i za mírných zim).

= všeobecně velmi dobře známá pod zlidovělým názvem chudobka, nezaměnitelná, drobná nízká bylina, kvetoucí hvězdnicovitými bílými květy za příznivých podmínek (bez sněhu a mrazu) po celý rok. Druh nebyl zmíněn ve starším floristickém průzkumu, výskyt v katastru je však původní a dlouhodobý. Její výskyt je převážně omezen na často sečené nízké trávníky přímo v obci, kde se stává hojnou. V posledních letech jí velmi prospívá sečení motorovými sekačkami, kdy v takto často upravovaných nízkých trávnících se dokáže i hojně rozšířit (historický výskyt byl znám i z ploch spásaných husami a jinou drůbeží, tento způsob hospodaření však z vesnic téměř vymizel). Vysokou konkurenční přizpůsobivost k často sečeným plochám jí umožňuje umístění listů do přízemní listové růžice, která bývá přitisklá k zemi. Při sečení tedy nedochází k výraznému poškození, resp. přerušení vegetačního cyklu, rostlin a naopak zvyšuje se tím míra oslunění posekaných ploch. Oboupohlavné květy sedmikrásek jsou velmi odolné i vůči mrazu a to až do -15 °C. Na louky s vyšší trávou a bylinami proniká v rámci katastru méně často, proto se s ní mimo obec setkáme spíše jen vzácně a nebývá zde tak početná, jak tomu je na antropicky ovlivňovaných travních plochách (louka v oblasti Vrchy - Fyt69b, 04/2015).

= na antropicky ovlivňovaných plochách častý, hojný nízký druh trávy, kvetoucí za příznivých podmínek po celý rok. Její areál výskytu v obci je místy podobný prostředí, které bylo popsáno u sedmikrásky (je však plošně i početně hojnější a proniká i na mnohá jiná, zejména čerstvě narušená stanoviště). Vyhovují ji nízké, často sečené trávníky v obci, jejichž součástí se často stává (je zcela odolná vůči sešlapu). Dále velmi úspěšně, často mezi prvními z rostlin, proniká na mechanicky narušené plochy po uvolnění původní vegetace. Uchytí se často i ve spárách silnic a chodníků, kde se jiná vegetace již uchytit nedokáže, šíří se i do krajiny zejména podél polních cest, z nich pak místy proniká i na okraje polí. Druh není zmíněn ve starším floristickém průzkumu, výskyt v katastru je však původní a dlouhodobý. Na vhodných plochách v intravilánu obce vytváří i souvislé porosty, takže ji lze považovat na vhodných místech katastru za hojnou.

= hojný plevelný druh našich zahrad, s oblibou proniká i do skleníků. Preferuje hlinité jinými rostlinami dosud neobsazené plochy, kde se dokáže ve velmi krátké době silně namnožit. Kvete také celoročně. Na území katastru je hojný všude tam, kde mu narušováním půdy vznikají příhodné podmínky. Běžně se s ním setkáme v zahradách v obci, kde je trvalým celoročním plevelem. Mezi další vyhledávaná stanoviště pak patří polní úhory, kde hromadně vzchází ze všudypřítomných semen, úspěšně vegetuje i přes celou zimu pod sněhem. Pokud v zimě leží sníh nakvétá již ve velmi krátké době po jeho roztání (rychlá reprodukční schopnost). Druh není zmíněn ve starším floristickém průzkumu, výskyt v katastru je však původní a dlouhodobý, šíření je mnohde podporováno lidskou činností v přírodě.

= pouze místy hojně rozšířená (jako plevel v polních kulturách) bylina, kvetoucí za příznivých podmínek po celý rok (kvetení během zimního aspektu na katastru vždy zaznamenáno pouze ve spojitosti s ozimou řepkou (Brassica napus) nebo na nezoraných úhorech, v jiných polních kulturách kvete až mnohem později). Preferuje narušené plochy půdy bez jiné vegetace, typicky obhospodařovaná pole. Druh není zmíněn ve starším floristickém průzkumu, výskyt v katastru je však zdomácnělý a dlouhodobý. Rozšíření v oblasti je přímo spojené se soustavnou lidskou činností v přírodě. Bez neustálého narušování ploch při zemědělském obhospodařování půdy by rychle z kraje vymizel, nedokáže konkurovat v zapojených porostech a v katastru se mimo polí jinde takřka nevyskytuje nebo pouze přechodně.

= na narušených plochách, místy hojná, jednoletá modrokvětá bylina, kvetoucí za příznivých podmínek celoročně. Také tento druh preferuje volnou půdu, kterou mu nabízí záhony a pole. Pro svoji vysokou přizpůsobivost k různým typům stanovišť a rychlému šíření se stal velmi hojným plevelným druhem v oblastech od nížin do podhorských poloh (do Evropy se rozšířil někdy na počátku 19.století). Druh sice není zmíněn ve starším floristickém průzkumu, výskyt v katastru je však zdomácnělý a dlouhodobý, spojený se stanovišti ovlivněnými lidskou činností v přírodě. Na katastru se s ním běžně, často ve větším množství, setkáme na okolních polích i v zahradách přímo v obci.

= osídluje obdobná místa jako předchozí druh rozrazil perský (Veronica persica). Setkáme se s ní na narušených půdách polí (zjara zejména na úhorech a na polích s ozimy) a v zahradách přímo v obci, kde bývá častým plevelem v záhonech. Jde o snadno poznatelný druh, zejména podle charakteristických dvoudílných trojúhelníkovitě-srdcovitých šešulí. Po celém katastru, na vhodných plochách, hojně rostoucí druh, za příznivých podmínek pak celoročně kvetoucí. Druh nebyl zmíněn ve starších floristických průzkumech, výskyt na katastru je však zdomácnělý a dlouhodobý. Jeho šíření je také podporováno lidskou činností v přírodě, která vytváří vhodné narušené biotopy pro tento pionýrský, nízko konkurenčně zdatný druh (v zapojených porostech už neroste).

= plevelný druh zahradních záhonů, vyhledává narušenou půdu s nezapojenou vegetací, mnohde vezme za vděk i různými štěrbinami či mezerami mezi dlažbou chodníků. I jeho kvetení je za příznivých podmínek celoroční. Tento druh byl z katastru Otradova uváděn v Květeně Železných hor z roku 1994, jeho výskyt v katastru je však zdomácnělý a dlouhodobý, ikdyž na početnost může být jeho výskyt proměnlivý (silná vazba na způsob antropického obhospodařování krajiny). Jeho početnost snižuje zatravňování zahrad, proti jejich dřívějšímu hospodářskému využívání, při pěstování plodin. Vůči ostatním rostlinám je také konkurenčně velmi slabý a nedokáže růst ve stínu zapojených porostů. V současnosti se s ním, ale stále vcelku běžně, můžeme setkat zejména v zahradách, místy pak proniká i do polních kultur.

= jednoletý až dvouletý plevelný druh, původem ze západní Asie, dnes hojně zdomácnělý na polích (zejména víceletých plodin) a v zahradách či jiných synantropních stanovištích, kde preferuje na minerály i humus bohaté, prokypřené půdy. Na rozdíl od předešlých druhů, které dokáží růst převážně jen na narušených půdách, se tento druh dokáže prosadit i v nízkých zapojených kulturních trávnících a lokálně i v lučních porostech, takže vykazuje o trošku více konkurenční zdatnosti. Rozmnožuje se pouze generativně. Za příznivých podmínek kvete celoročně. Druh není zmiňován ve starších floristických průzkumech, výskyt v katastru je však také plně zdomácnělý a dlouhodobý.

- teplejší průběh zimního aspektu / Na první pohled je tento průběh zimy velmi podobný předjarnímu aspektu. Musíme si však uvědomit, že stále kdykoli může ještě dojít k převrácení do klasického chladného zimního aspektu s mrazy i sněhem a to i na dobu několika týdnů. Výška Slunce nad obzorem totiž dosahuje pouze od 14° v době zimního slunovratu do 29° na konci tohoto období, fáze dne pak trvá jen 8 až 10 hodin. Rostliny na teplejší průběh zimy reagují jen pozvolně a stále ještě "vyčkávají". Jako ukazatele konce zimního aspektu, lze na katastru úspěšně využít fenologického stavu keřů lísky obecné (Corylus avellana) před květem, které mají hojně, v této době stále uzavřených, jehněd a ty většinově otevírají až v předjaří, podobně se chová i vrba jíva (Salix caprea), která pouze začíná (pootevírá) některé z květních pupenů, plný rozkvět však uskuteční až v předjaří a na jaře, kdy již létají její významní opylovači - včely. Fenologicky zajímavé je v této době i odlišné nakvétání u olší. Na území katastru rostou dva původní druhy (v této zimní době bez listí pro laika však hůře odlišitelné). Dříve, asi o 1-2 týdny, nakvétá olše šedá (Alnus incana), která své změny na samčích jehnědách (ve vyšší míře) může ukázat již v průběhu zimního aspektu, naplno kvete však až od předjaří. Tento horský druh je však na území katastru hodně vzácný (více u popisu v předjarním aspektu). Naproti tomu v oblasti velmi hojná olše lepkavá (Alnus glutinosa), více také u popisu v předjarním aspektu, zůstává ještě několik týdnů ve stavu klidu, tedy beze změn na samčích jehnědách. V posledních letech se na území katastru stále častěji můžeme setkat s černou zvěří (Sus scrofa), která rozrývá, zejména v obdobích bez vysokého sněhu, místní louky (přirozené narušování vegetací zapojených porostů). V zimě jsou pohybující se stáda více nápadná. Během zimy 2014/2015 jsem je pozoroval po celé ploše katastru i za dne a čítala v průměru okolo 10-20 kusů.

Pokračování článku na dalších stranách: