| FLORA Otradoviensis | Stránkování:     (8/8) |
 | |
Květena (flóra) katastrálního území obce Otradov nebyla dosud nikdy komplexně studována. Starší floristické průzkumy (Pulchart: 1944, Hadač: 1972, Jirásek, Bureš, Hadač: 1994,
Duchoslav: 1995, Solčanský: 2000, Těšitel: 2003, Faltysová: 2007-2011), které v minulosti na území katastru obce Otradov proběhly, byly vždy jen součástí průzkumů plošně mnohem
větších oblastí a pochopitelně tedy nemohly do svých výčtů zahrnout veškeré druhy, zejména pak druhy velmi vzácné nebo druhy, které se zde vyskytují jen ojediněle až přechodně.
Floristé také často do svých širších průzkumů (pro katastr) nezahrnuli druhy na katastru obce zcela běžné, mnohdy považované až za obecné, kde nepovažovali záznam o jejich
výskytu za potřebný, neboť ten mohl být již uveden v jiné části jimi prozkoumávané širší oblasti. Pro katastr obce Otradov bylo (Florabase, stav: 01/2015), v rámci starších
průzkumů, zaznamenáno na 130 druhů cévnatých rostlin (tj. asi 30% z celkového počtu 430 v současnosti se zde vyskytujících druhů). Řasy, mechorosty, lišejníky či houby nebyly
z území katastru nikdy dříve systematicky studovány a tedy ani publikovány. |
Předkládaný nově vytvářený, podrobný seznam vegetace a květeny (obsahuje biotopy, lesní typy, druhy v přírodě původní i nepůvodní či zplanělé, nezahrnuje však druhy pěstované pouze v zahradách) obce Otradov,
si klade za cíl, výskyt rostlinných druhů zde v minulosti zaznamenaných ověřit/potvrdit a navíc ho doplnit i o druhy, které nebyly v předcházejících dílčích průzkumech zaznamenány.
Postupně budou doplněny i zástupci řas, mechorostů, lišejníků i hub na katastru se vyskytujících. Dále ke všem takto zjištěným druhům budou doplněny aktuální i (tam kde je známo
více) historické informace o jejich výskytu. Zveřejnění floristické práce započalo postupně během roku 2015 a to podél časové osy kvetení či doby typické pro výskyt (podle
jednotlivých aspektů), kdy lze dané druhy nejsnáze identifikovat nebo pozorovat. Celá květena obce Otradov je takto snáze představena co nejširší veřejnosti bez potřeby
nějakých speciálních znalostí, pouze a jen na základě zaznamenaného výskytu v daném období roku. V dalších letech bude práce doplňována o nově zjištěné skutečnosti.
G: Podzimní aspekt (přibližně od podzimní rovnodennosti - zimního slunovratu)
= s postupujícím podzimem již výrazněji zaznamenáváme zkracování denního svitu. Teploty, zejména ty noční a ranní, klesají pod +10 °C. A čas od času,
s postupujícím obdobím však stále častěji, se začínají objevovat i přízemní mrazíky. První mráz spálí citlivé druhy rostlin a zahájí podzimní opad listí stromů.
Listí na stromech postupně začíná ztrácet zelený chlorofyl a začíná se vybarvovat pastelovými barvami, v našich středoevropských podmínkách zejména
do žlutavých a hnědavých barev, vzácněji i červených. Na podzim, s postupujícím ochlazováním, se výrazněji mění i počasí, kdy se častěji dostaví srážky,
které již nemívají charakter přívalový, ale spíše déle trvajícího mrholení až drobného deště, které často přechází do mlhavých dní s celodenní vyšší vlhkostí.
Takové pro lidi nevlídné dny se někdy střídají s dny prosluněnými, které nazýváme "babím létem". Plody na rostlinách jsou většinou již zralé a vybarvené.
Květů v přírodě můžeme, zejména zpočátku období na loukách, nalézt ještě dostatek, avšak patří již jen k nemnoha v pozdním období kvetoucím druhům.
Jakmile však denní svit ještě více poklesne a chlad se stane pravidelným, pozastaví většina rostlin svůj růst a začnou se připravovat na přicházející zimu
(vyživování trvalých podzemních částí, stahování využitelných látek z listů apod.).
- pozdně kvetoucí byliny lučních porostů (dokvétající do příchodu mrazíků):
207: Achillea millefolium ssp. millefolium - řebříček obecný pravý, kvete VI.-X.
208: Leontodon autumnalis - máchelka podzimní, kvete VI.-X.
- průběh podzimního aspektu / Podzim přichází do kraje zpočátku jen pozvolna. Vegetace z pozdního léta ještě na loukách dokvétá posledními květy. Nejhojněji se vyskytují žluté květy máchelky podzimní (Leontodon autumnalis)
a pak už jen nemnoha dalších pozdních druhů. K zajímavostem, které můžeme v této době na výhřevných svazích luk nalézt, patří odkvetlá květenství pupavy bezlodyžné (Carlina acaulis). Mezi
první dřeviny, které začnou zabarvovat své listy podzimními barvami, patří keře střemchy obecné (Prunus padus). Žluté keře často kontrastují oproti dosud přítomné zeleni v okolí. Stejně rychle
jak se začíná zkracovat den, začíná klesat i teplota. Zejména pak přes noc a k ránu, kdy začnou nastupovat první ranní mrazíky, které postupně zcela utlumí bylinnou vegetaci a u listnatých stromů
zahájí vybarvování a následný opad listů. Také jehličí modřínů (Larix decidua) se zabarvuje do žluta, aby později opadalo a uvolnilo místo novému, které vyraší následného jara. Na keřích lísek
(Corylus avellana) a stromech olší lepkavých (Alnus glutinosa) jsou již připraveny nové samčí jehnědy, které se však otevřou až při příchodu jara. Mlhy se často zvedají z dosud teplejších vodních
toků v údolích, která zcela zahalují. Ve starších dobách sníh přicházel do kraje již koncem listopadu a dokázal vytrvat v doprovodu zimních mrazů až do jara. Dnes tomu tak již není. V současnosti
se sníh na podzim ukazuje jen přechodně, povětšinou jen velmi krátce. Následně pak již každoročně přichází teplejší bezmrazé období, které mnohdy vydrží i dlouho do zimy. Tento teplý průběh
konce podzimu umožňuje kvést, několika málo rostlinám (jsou uvedeny u zimního aspektu), po celé podzimní období.
| Pokračování článku na dalších stranách: | |
