FLORA Otradoviensis

Stránkování:     (4/8)

Květena (flóra) katastrálního území obce Otradov nebyla dosud nikdy komplexně studována. Starší floristické průzkumy (Pulchart: 1944, Hadač: 1972, Jirásek, Bureš, Hadač: 1994, Duchoslav: 1995, Solčanský: 2000, Těšitel: 2003, Faltysová: 2007-2011), které v minulosti na území katastru obce Otradov proběhly, byly vždy jen součástí průzkumů plošně mnohem větších oblastí a pochopitelně tedy nemohly do svých výčtů zahrnout veškeré druhy, zejména pak druhy velmi vzácné nebo druhy, které se zde vyskytují jen ojediněle až přechodně. Floristé také často do svých širších průzkumů (pro katastr) nezahrnuli druhy na katastru obce zcela běžné, mnohdy považované až za obecné, kde nepovažovali záznam o jejich výskytu za potřebný, neboť ten mohl být již uveden v jiné části jimi prozkoumávané širší oblasti. Pro katastr obce Otradov bylo (Florabase, stav: 01/2015), v rámci starších průzkumů, zaznamenáno na 130 druhů cévnatých rostlin (tj. asi 30% z celkového počtu 430 v současnosti se zde vyskytujících druhů). Řasy, mechorosty, lišejníky či houby nebyly z území katastru nikdy dříve systematicky studovány a tedy ani publikovány.

     Předkládaný nově vytvářený, podrobný seznam vegetace a květeny (obsahuje biotopy, lesní typy, druhy v přírodě původní i nepůvodní či zplanělé, nezahrnuje však druhy pěstované pouze v zahradách) obce Otradov, si klade za cíl, výskyt rostlinných druhů zde v minulosti zaznamenaných ověřit/potvrdit a navíc ho doplnit i o druhy, které nebyly v předcházejících dílčích průzkumech zaznamenány. Postupně budou doplněny i zástupci řas, mechorostů, lišejníků i hub na katastru se vyskytujících. Dále ke všem takto zjištěným druhům budou doplněny aktuální i (tam kde je známo více) historické informace o jejich výskytu. Zveřejnění floristické práce započalo postupně během roku 2015 a to podél časové osy kvetení či doby typické pro výskyt (podle jednotlivých aspektů), kdy lze dané druhy nejsnáze identifikovat nebo pozorovat. Celá květena obce Otradov je takto snáze představena co nejširší veřejnosti bez potřeby nějakých speciálních znalostí, pouze a jen na základě zaznamenaného výskytu v daném období roku. V dalších letech bude práce doplňována o nově zjištěné skutečnosti.

C: Časný jarní aspekt (přibližně od jarní rovnodennosti s odpoledními teplotami přes +10 °C - období olistění keřů)
= v tomto období již převažuje bezmrazé, teplejší počasí. Možné ochlazení bývá pouze přechodné a krátkodobé. Půda je již rozmrzlá, často z doby, kdy tál sníh, stále dostatečně vlhká. Začíná narůstat nová tráva i byliny. Stromy a keře ještě nemají listy, přesto rozkvétají některé další druhy, které využívají tohoto období, kdy jsou větvemi ještě nezastíněné. Také, zejména mnohé hajní, byliny rozkvétají, protože v nezastíněném hajním podrostu nebo luhu bez později narůstající bohaté vegetace je stále ještě dostatek světla. V pozdějších aspektech pak mnohé tyto byliny, vlivem zastínění vymizí a po zbytek roku přetrvají pouze jejich podzemní orgány (efemeroidy) či po nějaký čas rostou již jen ve sterilní formě. Obdobně, nadbytku světla u země ke svému kvetení, na jaře využijí i časně kvetoucí nízké druhy trav na lukách. V pozdějších obdobích pak vysoká tráva i tam tyto druhy také zastíní a jejich vegetaci omezí.

= místy, na okrajích lesů hojná dřevina. Dokáže se vysemeňovat do prostor okolních neudržovaných luk, které takto dokáže zarůstat. Preferuje však pouze na dostatek světla bohatá místa. Na území celého katastru se s tímto naším původním druhem topolu setkáme vcelku pravidelně a běžně ve všech lesních oblastech. Přes svoji obecnou známost nebyl nikdy dříve ve floristických průzkumech uváděn. Výskyt na katastru je však původní a dlouhodobý. Období rozkvětu, obvykle na přelomu března a dubna, je relativně krátké, nakvétá často vysoko v korunách a proto uniká zvýšené pozornosti, které se zjara těší mnohé jiné, za květu nápadnější dřeviny.

= tento druh topolu se přirozeně v naší přírodě nikde nevyskytuje. Veškerý výskyt pochází z výsadby. Na území katastru byl vysazován, přibližně před 50ti lety (z té doby pochází převážná většina výsadeb tohoto klonu v celé ČR). Do dnešních dnů se na území katastru z těchto výsadeb uchovaly tyto topoly pouze na 2 místech. V centru obce na břehu Krounky rostou 3 kusy. V lese Vrchy pak další 3 kusy. Také kvetení těchto velmi vysokých topolů probíhá zcela bez povšimnutí ve velké výšce, navíc jde pouze o samčí klon (nemůže se rozmnožovat generativně).

= i tento hybridní topol u nás není původní. V naší oblasti se objevil až teprve nedávno. Pro jeho rychlost růstu se nyní vysazuje na vlhčí stanoviště v oblasti lesa Hesiny za účelem rychlejší produkce palivového dřeva. Rozsah takto nově vzniklých porostů však není z celkové plochy lesních porostů nijak významný. Výskyt lze považovat za přechodný a setrvání tohoto hybridu na území katastru v celém rozsahu závisí na budoucích pěstebních strategiích vlastníků lesních pozemků.

= preferuje lužní lesy, kde vyžaduje vysokou hladinu spodní vody. Také v katastru Otradova roste, dnes již jen velmi vzácně, asi ve 3 exemplářích v přípotočních lužních porostech okolo Kamenické vody. Stromy dosahují střední doby stáří, lze tedy uvažovat o původním a dlouhodobějším výskytu, dnes již jen fragmentu. Dřeviny jsou to nenápadné a nebyly v dřívějších floristických průzkumech zmiňovány. Výskyt tohoto druhu nebyl zaznamenán jinde v oblasti východního Hlinecka, častěji se s ním setkáme spíše v oblasti východního Skutečska, což ukazuje na to, že druh do oblasti proniká z nižších poloh. Determinační znak: Šupiny pupenů s výrazně tmavším okrajem, květní stopky 6-20 mm dlouhé.

= naopak tento druh jilmu se v oblasti vyskytuje častěji (v minulosti mnohem hojněji) a plošně pravidelněji. Nalezneme ho, dnes spíše jen vzácně, v lesích, ale i ve fragmentech přímo v obci. Porosty jsou to vesměs však velmi mladé, nekvetoucí, často výmladkové, protože bývá nemilosrdně vyřezáván. Na celém katastru se jen ojediněle a skrytě v současnosti vyskytují kvetoucí stromovité exempláře, ani ty však nedosahují větších rozměrů. Je naprosto nenápadný, díky existenci převážně ve sterilní keřovité formě. Přesto v minulosti byl z katastru výskyt zaznamenán v Hadač, Jirásek, Bureš: Květena Železných hor z roku 1994. Determinační znak: Pupeny i jejich šupiny rezavě chlupaté, květy jen krátce (do 3 mm) stopkaté.

= do oblasti východního Hlinecka pouze vzácně proniká, častější nálezy pochází z východního Skutečska. Tak je tomu i na území katastru Otradova, kde se uchoval pouze v několika málo exemplářích. Nejstarší exemplář lze nalézt na okraji lesa Hesiny, kde se nachází celkem 2 lokality. Další výskyt byl potvrzen i v oblasti lesa Vrchy. Kromě těchto 3 původních lokalit existuje i 1 dnes statný exemplář, který byl před cca 30 lety přinesen z lesa Hesin do obce, kde byl vysazen v centru obce na břehu potoka Krounka. Jedná se v celé oblasti o velmi vzácně se vyskytující původní jehličnaté dřeviny, které nebyly v minulosti předmětem žádného floristického průzkumu. Výskyt v katastru je však původní a dlouhodobý. Okrasné rostliny pěstované v zahradách nepochází z přírody.

= náš jediný opadavý jehličnan, kterému právě na jaře začíná narůstat nové jehličí a přitom i kvete. Na území katastru, jako i v celé širší oblasti není původní dřevinou (pochází z oblastí Alp a Karpat), avšak je zde pravidelně vysazován do lesních porostů. Preferuje místa sušší s dostatkem světla. Na území katastru ho najdeme roztroušeně ve všech lesních územích. Jeho výskyt zde lze považovat za stálý a dlouhodobý. Ve starších floristických průzkumech z území katastru není uváděn.

= listnatý strom, známý podle svých typických listů a nažek. Na katastru je v přírodě vzácnější než příbuzný javor klen (Acer pseudoplatanus). Jeho rozšíření je spíše nepočetně roztroušené v lesních oblastech a podél potoků. Vyskytuje se také přímo v obci. Nápadný je zejména zjara za květu. V minulosti byla z těchto javorů vysazena alej vedoucí podél silnice od zemědělské firmy směrem z obce. Ve starších floristických průzkumech je zmiňován (Duchoslav: 1990; Jirásek, Bureš, Hadač: 1994). Výskyt na katastru je původní, roztroušený a dlouhodobý. Determinační znak: kvete před rašením listů

= mnohdy statné stromy, původně rostoucí v porostech přípotočních luhů. V katastru dnes rozšířen rovnoměrně i na jiných stanovištích po celé ploše, zejména pak v lesních oblastech (preferuje však dostatek světla), podél mezí i přímo v obci. Jeho kvetení není nikterak nápadné, přesto ve starším floristickém průzkumu uváděn je (Duchoslav, 1990). Výskyt na katastru lze považovat za původní a dlouhodobý.

= výskyt této vrby, která preferuje vlhké až zamokřené půdy, je na katastru soustředěn do oblasti vlhčích Hesin. Osídluje zde četné mokřiny. Jedná se o menší, keřovitý druh vrby, který běžně uniká pozornosti (pro laika může být rozlišení našich vrb trochu problematické), proto asi také nikdy nebyl zmíněn v historických průzkumech. Výskyt na katastru je však původní a dlouhodobý. Nakvétá později, až v úplném závěru časného jarního aspektu. Determinační znaky: menší listy (3-5 cm dlouhé), 2leté větvičky lysé a lesklé

= další druh keřovité vrby, bývá mohutnější než předešlá a má mnohem větší listy. Její výskyt se také soustřeďuje na zamokřená místa, je však na území katastru, na vhodných místech, rozšířena rovnoměrněji ve všech lesních oblastech. Ani tato vrba nebyla v minulosti zahrnuta do floristických průzkumů. Její výskyt na katastru je však původní a dlouhodobý. Determinační znaky: větší listy (6-9 cm dlouhé), letorosty i 2leté větvičky hustě, krátce šedě chlupaté

= tento druh vrby na katastru původně nerostl. Byla vysazena, v rámci revitalizace břehových porostů, v několika exemplářích na břehu Rychnovského potoka. Lze ji nalézt i na jiných místech, nejčastěji ve vodních příkopech u obce, kam se dostala také z výsadeb. Dosahuje pouze keřovitého vzrůstu, její listy jsou však nápadně úzké a velmi dlouhé. Do starších floristických průzkumů nebyla zařazena. Její výskyt na katastru dnes lze považovat za nepůvodní, ale ustálený, tj. roste zde na vhodných stanovištích, ale nijak více se dále nerozšiřuje.

Na katastru se vyskytují i jiné taxony vrb, zejména různí kříženci, jejichž determinaci bude třeba věnovat více studia.

= velmi nenápadná hajní a lužní bylina, kvetoucí zelenými nevýraznými květy. Patří k jarním efemeroidům, tzn. že se vyskytuje pouze brzy z jara, po zastínění ustoupí. V oblasti katastru se vyskytuje nejvíce v roztroušených populacích ve světlých hájích a na okraji přípotočních luhů v oblasti lesa Vrchy. Ve starších floristických průzkumech není uváděna. Její výskyt je však v katastru původní a dlouhodobý.

= velmi hojná a za květu i nápadná jarní bylina světlých luhů a hájů, které vždy osídluje ve velkém počtu. V oblasti katastru se nejvíce vyskytuje na teplých svazích a v hájích v oblasti lesa Vrchy, hojně ji najdeme i na exponovanějších místech v oblasti Kablaní, v oblasti vlhčího lesa Hesin se vyskytuje místy také hojně, avšak plochy výskytu jsou více od sebe roztroušené do příhodných stanovišť (světlé háje, olšiny apod.). Její výskyt na katastru lze považovat za původní, místy velmi početný a dlouhodobý. Preferuje zejména prosvětlené luhy a háje, tedy půdy vlhké i suché. Ve starších floristických průzkumech byla zmíněna (Faltysová, 2011).

= pokud zjara zaplní sasanky háje bílými květy, tak právě orseje, jen o trošku déle, zaplní vlhká stanoviště luhů a luk květy žlutými. Preferují vlhčí půdy, proto je najdeme zejména okolo potoků a na vlhkých loukách. V oblasti katastru jde o hojný druh rostoucí po celé ploše na vhodných vlhkých stanovištích. Na rozdíl od sasanek pak ve větší míře proniká i do intravilánu obce, kde ji běžně nalézáme v zahradách. Jde zde tedy také o druh původní, hojný a dlouhodobě se zde vyskytující. Pro svoji nápadnost byl i tento druh uváděn ve starších floristických průzkumech (Faltysová, 2011).

= tento druh plicníku obývá vlhčí zjara prosvětlené lesy a háje. Na území katastru byl zjištěn (2014) vzácně v oblasti lesa Vrchy, v počtu do 10 ks rostlin. Jedná se o malý fragment původního hajního porostu. Další, poněkud stabilnější, populace byla dále zjištěna na svahu údolí v lese Kablaně, kde osídluje typický zapojený hajní biotop a není zde ohrožován. Výskyt na katastru lze tedy považovat za původní, dlouhodobý, avšak dost vzácný. Ve starších floristických průzkumech z území katastru není uváděn. Determinační znak: oproti P.officinalis je drobnější a má menší listy bez výrazné skvrnitosti

= rostlina světlých hájů, preferující na živiny bohatší půdy. Na katastru roste v původních porostech vzácně pouze v údolí Kablaně, naproti tomu se často pěstuje v zahradách, odkud místy zplaňuje do volné přírody (chatová oblast v Kablaních aj.). Nápadný bývá zjara za květu, později ustupuje. Obdobně (v roce 2015) bylo nalezeno několik sterilních i kvetoucích rostlin ve volné přírodě i na území okolních katastrů, jmenovitě na břehu Krounky a Rybenského potoka v údolí Kablaně, což je na území sousedních katastrů Miřetín a Česká Rybná. Starší floristické průzkumy tento druh neuvádějí. Výskyt na katastru obce lze považovat za nepůvodní, příležitostný a pouze přechodný. Determinační znak (výřez detailu): výrazně skvrnité listy

= potvrzený výskyt v rámci katastru obce Otradov na břehu potoka Krounka v oblasti chat je nejjižnějším výskytem druhu na jmenovaném potoce. Výskyt druhu je zde jen nepočetný, avšak logicky navazující na mnohem bohatší populace nalézající se jen o několik set metrů severněji, níže po proudu potoka ve světlých přípotočních luzích, avšak již na území sousedního katastru obce Česká Rybná. Rostliny kvetou zjara jen krátce, po odkvětu jsou pak zcela nepostřehnutelné a zároveň pro jen nepočetný výskyt na území katastru odtud nebyly v minulosti nikdy uváděny v žádných starších floristických průzkumech. Výskyt je však původní a dlouhodobý, početnost proměnlivá.

= velmi pěkný a za květu nápadný, nezaměnitelný, jarní druh s modrými květy, osídlující prosvětlené lesy a háje. V oblasti se vyskytuje pouze na zalesněných svazích údolí Krounky v Kablaních. Jedná se asi o nejjižnější výskyt v širší oblasti na severní straně od Žďárských vrchů. Rostliny jsou nápadné jen krátce za květu, proto unikají pozornosti a dosud nebyly zmíněny v žádném z dříve prováděných floristických průzkumů, které se uskutečnily na katastru. Výskyt zde je však původní, stabilní, ikdyž jen místy na svahu početný a dlouhodobý.

= nezelená, tedy pouze v období květu nápadná, avšak ve spadaném listí snadno přehlédnutelná, na kořenech stromů parazitující, růžová rostlina. Roste v listnatých hájích na humózních půdách. V katastru se s ní nejčastěji můžeme potkat v oblasti lesa Vrchy, kde je její výskyt roztroušený na větším počtu lokalit. Nalézt ji lze i v exponovanějších partiích oblasti lesa Kablaně. Ve starších floristických průzkumech není zmiňována. Přesto její výskyt v katastru je původní, místy roztroušený, avšak dlouhodobý.

= za květu nápadný červeně vybarvený devětsil, podle této barvy nezaměnitelný. Rozlišit ho lze i podle pozdějších listů, ale je to pro laika náročnější. Na území katastru byl nalezen (Fyt69b, 05/2015) v nepočetné populaci na břehu Rychnovského potoka. Další nejbližší větší stabilní, relativně početná populace pak roste v přípotočním luhu bezejmenného potoka ve vzdálenosti pouhých 50 m východně od hranice katastru Otradova na sousedním katastru obce Česká Rybná (Fyt67). Ve starších floristických průzkumech nebyl zmiňován. Jeho výskyt v katastru lze považovat za původní, avšak poměrně vzácný. Determinační znak (výřez detailu): řapík na lícní straně křídlatě žlábkovitý

= velmi hojný, zjara kvetoucí rozrazil s drobnými květy a charakteristickými listy. Osídluje zahrady, trávníky, křoviny, okraje polí. Na katastru se jedná o jediného zástupce z širší skupiny velmi podobných druhů okolo Veronica hederifolia agg., ze kterých se vymezuje specificky ochlupenými květními stopkami. Další zástupci této skupiny nebyly z katastru zatím potvrzeni. Starší floristické průzkumy druh neuvádějí. Výskyt v katastru je však původní a dlouhodobý.

= jedna vůbec z prvních v oblasti kvetoucích trav. Vyskytuje se pouze v lesích. Na území katastru se s ní můžeme běžně setkat roztroušeně až hojně ve všech lesních oblastech. Zjara podle typického květenství je snadno rozeznatelná od ostatních lesních trav. Podle ní je nazvána i celá asociace bučin, které se v katastru původně vyskytovaly, tedy Luzulo-Fagetum = bikové bučiny. Jako významný druh z celovegetačního hlediska byl tedy i zmíněn ve starších floristických průzkumech katastru (Faltysová, 2007). Výskyt na katastru je původní, vcelku hojný a dlouhodobý.

= pouze zjara za květu nápadná zelená, drobná bylina osídlující, lokalitně v hojném počtu, vlhká stanoviště. Na území katastru se vyskytuje pouze v oblasti lesního údolí Kablaně. Roste zde podél Krounky a v lesních prameništích drobných toků, které do Krounky ze svahu stékají. Početnost je hojná pouze na úzce ekologicky vymezeném stanovišti, do sušších partií okolí neproniká. Druh je všeobecně hojný v celém údolí Krounky od Kablaní níže po proudu, proto byl uveden již ve starším floristickém průzkumu oblasti (Duchoslav, 1990). Výskyt na katastru lze považovat za původní a dlouhodobý.

= za květu velmi nápadná žlutokvětá bylina, osídlující mokrá stanoviště. Na území katastru roste roztroušeně na přemokřených loukách a podél potůčků a kanálů, kde vyhledává zejména kontaktní místa břehu s volnou vodou. Vyšší početnost je pouze lokalitní, přesto ho lze na katastru považovat na vhodných místech za běžný, původní, na katastru se dlouhodobě vyskytující druh. Ve starších floristických průzkumech je uváděn (Faltysová, 2011). Poddruhová determinace zatím nebyla provedena, bude stanovena v pozdějším období.

= hojně rozšířený druh, preferující půdy vlhké a různá stanoviště od zahrad, kde bývá častým plevelem po různé křoviny nebo louky. Vytváří dlouhé plazivé lodyhy s typickými hluchavkovitými modrofialovými květy. Na katastru je také velmi běžný jako plevel na zahradách, osídluje zde i vlhčí louky či křoviny na okrajích lesů. Ve starších floristických průzkumech nebyl uváděn, jeho výskyt na katastru je však původní, místy hojný a dlouhodobý.

= zpočátku (za květu) drobná violka, která však v období tvorby plodů dorůstá až do výšky 35 cm. Je světlomilná, proto ji nejčastěji najdeme na lesních okrajích luk či jinak více exponovaných místech. Pro správné odlišení od jiných violek jsou důležité: a/ nevonné květy s bílou ostruhou (oproti fialové ostruze u Viola reichenbachiana), b/ čepel listu na bázi srdčitá (o něco širší než delší). Ve starších floristických průzkumech nebyla uváděna, její výskyt na katastru je však původní, jen místy hojný (zejména oblast lesa Vrchy) a dlouhodobý.

= tento bělokvětý devětsil je typický spíše pro hory a podhůří, do nižších poloh proniká jen vzácně. Také na území katastru se vyskytuje jen nepočetně na prameništích inverzního údolí v Kablaních. Podobně ojedinělá jsou i další místa výskytu níže po proudu Krounky již mimo katastr, z tohoto důvodu nebyl uváděn ve starších floristických průzkumech této oblasti. Nalezen byl i na břehu potoka přitékajícího z katastru Otradova, ale již kousek za hranicí již na katastru obce Lešany, v oblasti lesa Hesiny. Naopak v katastrech sousedních obcí položených výše jde o vcelku běžně se vyskytující druh (krounské lesy apod.). Výskyt na katastru Otradova lze považovat za původní, dlouhodobý avšak spíše dost vzácný (nevznikají nové lokality).

= tuto rostlinu v přírodě poznáváme zejména podle typických tuhých okrouhle ledvinitých listů. Její skryté, nenápadné květenství však mnoho nepoučených návštěvníků přírody nikdy nevidělo, přitom kvete hojně a pravidelně. Na katastru se vyskytuje běžně ve všech, převážně listnatých lesích celé oblasti. Může růst jak ve zjara světlých hájích, tak i v lesích zastíněných. Nápadné listy jsou vytrvalé, takže je rostliny mají i pod sněhem a vyměňují je jen postupně. Výskyt na katastru je původní, roztroušený a dlouhodobý. Ve starších floristických průzkumech je výskyt opakovaně uváděn (Duchoslav: 1990; Jirásek, Bureš, Hadač: 1994).

= vytrvalá bylina se stálezelenými listy, preferující stinná místa. V oblasti ji hojněji můžeme pozorovat na původních lesních lokalitách např. v krounských lesích. Do nižších poloh se dostává pouze z pěstovaných kultur, kde místy zplaňuje (Oldříš, Lešany, Česká Rybná aj.). Na katastru Otradova, kromě zahrad, kde se často pěstuje, je přítomna v chatové oblasti v lese Kablaně. Tyto populace jsou však také pouze pěstované až zplanělé a to včetně na první pohled populace rostoucí v přírodním prostředí na druhé straně Krounky, již v katastru Miřetín (naznačuje to doprovod Galeobdolon argentatum). Ve starším floristickém průzkumu byla zmíněna (Faltysová, 2007).

= zjara nenápadně, žlutozelenými květy kvetoucí bylina zastíněnějších humózních lesů. Na území katastru je její výskyt soustředěn převážně do zalesněné oblasti údolí Kablaně, kde se místy na zazemněných sutích v lese vyskytuje i ve větším množství. Druh byl zmíněn z údolí Kablaně i ve starším floristickém průzkumu (Duchoslav, 1990). Její výskyt na území katastru lze považovat za původní a dlouhodobý.

= violka rostoucí v listnatých a smíšených lesích. Vytváří lodyhu a má květ s červenavěmodrou ostruhou, což jí odlišuje od ostatních violek rostoucích v oblasti. Na území katastru jde o běžný druh, rostoucí ve většině lesních oblastí. Není náročná na dostatek světla, proto ji můžeme nalézt i na tmavších, zastíněných místech lesa. Druh je zjara v lesích nápadný a tedy byl na území katastru zaznamenán i ve starším floristickém průzkumu (Duchoslav, 1990). Výskyt zde lze považovat za dlouhodobě hojný a původní.

= drobná rostlinka stinných lesů. Její bílé květy jsou stejně nápadné jako její trojčetné zjara svěže zelené lístky, připomínající listy jetele, což ji činí všeobecně známou. Na území katastru se jedná o ve všech lesních oblastech hojnou rostlinu, která za květu v podrostu dominuje stinným lesním porostům. Pro svoji nápadnost a všeobecnou známost byl i tento druh zmíněn i ve starších floristických průzkumech oblasti (Duchoslav, 1990). Výskyt na katastru lze považovat za dlouhodobě hojný a původní.

= velmi drobná jednoletá rostlinka patřící k jarním efemerám, která zjara velmi rychle při prvním oteplení vzklíčí, brzy vytvoří semena a s postupujícím jarem pak opět zmizí. Její výskyt na katastru také odpovídá jejímu způsobu životního cyklu. Najdeme ji podél cest, na okrajích polí, všude tam, kde schází vegetace a kde je dostatek světla. Na takových místech se pak stává velmi hojnou. Ve starších floristických průzkumech dosud nebyla zmíněna, přesto ji lze na území katastru považovat za původní a dlouhodobě hojný druh.

= náš původní pionýrský druh, tedy druh osídlující narušené povrchy (ty však musí být více v klidu, tedy neobhospodařované), které s postupující sukcesí pak následně opouští. Nápadný je zejména zjara za květu. Jeho výskyt na katastru je tedy meziročně hodně promněnlivý. Jsou roky a místa, kde se může vyskytnout hojně a zase roky, kdy ho vůbec nenalezneme. Z tohoto důvodu také nikdy nebyl dosud zmíněn ve starších, orientačních floristických průzkumech. Na katastru se však vyskytuje původně, nepravidelně, ale dlouhodobě. Nejčastěji ho najdeme někde podél cest, silnic či na příležitostně narušených půdách (haldy, skrývky apod.).

= u nás nepůvodní druh, považovaný za archeofyt, který se příležitostně, pouze místně, masově rozšiřuje. Na území katastru zjištěn pouze místy v zahradách v obci, kam byl jistě zavlečen s pěstovanými rostlinami. Vlivem jeho vysoké reprodukční schopnosti se druh pak na zahradách udržuje i dlouhodoběji. Přesto druh není konkurenčně nijak silný, proto na mnoha místech, kde není zajištěno pravidelné narušování půdy časem i zcela vymizí a jeho přítomnost je umožněna pouze vlivem soustavné lidské činnosti na zahradách. Ve starších floristických průzkumech není uváděn. Na území katastru jde o druh zavlečený, nepůvodní, jen místy hojný, avšak mnohde jen dočasný.

= za květu nápadnější rostlinka vyhledávající suchá a slunná stanoviště. Jedná se o archeofyt, tedy rostlinu zavlečenou na naše území před více než 500 lety. Na území katastru se vyskytuje jen nepočetně a pouze místy v plevelových společenstvech polí, nejčastěji na jejich okrajích podél polních cest (v širší oblasti území sousedních katastrů jde však o pravidelně se vyskytující druh). Druh zde lze považovat za dlouhodobě vytrvávající, avšak jeho výskyt je významně závislý na narušování stanovišť lidskou činností v přírodě, bez kterého by rychle vymizel. Dosud nebyl uváděn ve starších floristických průzkumech sledovaného území.

= violka s drobnějšími smetanově nažloutlými květy. Na katastru se s ní můžeme hojně setkat na polích, kde je součástí místní plevelové vegetace. Její výskyt zde lze považovat za původní a dlouhodobý. Ve starších floristických průzkumech není uváděna. Její taxonomické zařazení v současnosti není zcela jednoznačně ustálené a proto se můžeme setkat s jejím přičleněním do širší skupiny Viola tricolor agg., která soustřeďuje několik podobných taxonů. Na katastru toto lépe pochopíme až později, když na těch samých polích rozkvetou i ty barevnější Viola tricolor. Barevnost květu totiž nemusí být vždy stálá a bývá naopak velmi variabilní, což stěžuje jednoznačnost rozlišení mnoha rostlin.

= od jiných přesliček rostoucích na území katastru se tato liší zejména tím, že vytváří dva typy lodyh. Jarní, nevětvené, trvale nezelené lodyhy nesoucí výtrusnicový klas. Poté co odumřou vytváří lodyhy nové tzv. letní, které jsou již sterilní (= neplodné), větvené a zelené. Na území katastru mnohde roste skrytě, velmi často je její výskyt vázán na okraje polí či roste podél polních cest. Početný výskyt (2016) byl příkladně zaznamenán i podél škvárového okruhu na sportovním hřišti. Ve starších floristických průzkumech není uvedena. Její výskyt na katastru lze však považovat za roztroušený, původní a dlouhodobý.

= na jaře, sytě modrofialovými květy, kvetoucí nízká vonná bylina. Přirozeně roste pouze v teplejších oblastech, do mezofytika a vyšších poloh proniká většinou jen za přispění člověka. Jde o rostlinu, která člověka doprovází již od středověku, ten ji pěstuje v okolí svých sídel odkud příležitostně zplaňuje do okolních přirozených společenstev, kterými jsou nejčastěji nízké trávníky, sady, parky apod.. Stejně tak i na katastru obce jde o rostlinu nepůvodní, vyskytující se roztroušeně pouze v blízkosti lidských sídel. Ve starších floristických průzkumech na katastru její výskyt nebyl zmíněn.

= patří k časně kvetoucím ostřicím. Preferuje sušší místa, proto ji nejčastěji nalezneme na suchých loukách a mezích. Tak je tomu i na území katastru. Její výskyt je dosti skrytý (kvete v období, kdy okolní travní porosty jsou ještě nízké, nepřevyšují ji, avšak při kvetení již s nimi splývá). Zaznamenaný výskyt (suché louky v oblasti Vrchy) je roztroušený a nepočetný, plynule však navazuje na výskyt na obdobných stanovištích v okolních katastrech (Miřetín 2015, 2016). Její výskyt na lukách v době kvetení je souběžný s kvetením jiné nízké trávy biky ladní (Luzula campestris). Ve starších floristických průzkumech na katastru její výskyt nebyl zmíněn.

Pokračování článku na dalších stranách: