FLORA východních oblastí Hlinecka a Skutečska

Stránkování:     (3/7)

Květena východních částí Hlinecka a Skutečska byla v minulosti mnohokrát předmětem floristických průzkumů. Bylo zde zaznamenáno na 900 taxonů cévnatých rostlin. Do regionu jsem zahrnul tyto obce: Východní Hlinecko (rozloha 85,09 km2) - Dědová, Filipov (vč. části Ovčín), Kladno, Krouna (vč. částí Čachnov, Františky, Oldříš, Ruda, Rychnov), Otradov, Pokřikov, Raná (vč. části Medkovy Kopce), Oldřetice, Svratouch (vč. části Karlštejn), Vojtěchov (vč. části Pláňavy); Východní Skutečsko (rozloha 72,17 km2) - Bor u Skutče, Česká Rybná, Hluboká, Hněvětice (vč. částí Zhoř, Borek), Lešany, Martinice, Miřetín, Paseky, Perálec (vč. části Kutřín), Podměstí, Proseč, Předhradí (vč. části Dolívka), Střítež (vč. části Chlum), Záboří, Zderaz.

     Předkládaný nově vytvořený, podrobný seznam květeny svým obsahem navazuje na předešlou FLORA Otradoviensis. Na rozdíl od této však nepředstavuje květenu vybrané oblasti podle jednotlivých aspektů, nýbrž rozlohou mnohem širší oblast rozebírá květenu podle území spojených s místními vodními toky. Však oblast sama, ikdyž ne příliš velká, je s vodou hodně spjata. Prochází tudy hranice, oddělující toky úmoří Severního a Černého moře. Pramení zde mnoho regionálních potoků i několik významných řek kraje, jako třeba řeky Chrudimka a Novohradka. Tyto vodní toky přirozeně krajinu formují a rozdělují a zároveň se samy nabízejí za průvodce touto krajinou.

III. Povodí Krounky

     Krounka se svým povodím je nejvýznamnějším potokem východních částí Hlinecka a Skutečska. Její pramen vyvěrá někde v prostoru zamokřené louky 500 m sz.obce Svratouch, v nadmořské výšce 707 m n.m. (patří do úmoří Severního moře, hřeben zde má maximum 737 m n.m. a je vzdálen okolo 400 metrů od pramene). Krounka ve své horní části protéká neregulována lesem jako lesní potok, ze kterého se vynoří u obce Krouna. Přes obec Krounu je svázána regulací, za obcí k Otradovu pak můžeme nalézt zbytky přirozených meandrů s letitým, ikdyž dost úzkým, přípotočním luhem. Přes Otradov je opět regulována, zde však zprava přibírá významný přítok Kamenickou vodu. Kamenická voda a její přítoky Rychnovský potok (narovnán) a Čachnovský potok jsou po většinu toku neregulované, vytékají také z hraniční lesní oblasti, přesto povětšinu délky svých toků protékají mezi loukami a světlými lesíky, kde ve svém okolí hojně vytvářejí přípotoční luhy a místy i nivní louky. Tok Krounky až po Otradov směřuje víceméně jižním směrem. Pod Otradovem však naráží na velmi tvrdé granitoidní podloží a směr prudce změní k východu. Výsledkem zde je hluboké, skalnaté inverzní údolí, nazývané Kablaně, které je zarostlé lesem s několika menšími bezejmennými potůčky. U České Rybné zprava přijímá menší Rybenský potok. Dále se tok Krounky opět stáčí k jihu, okolí tvoří nivní louky a světlé lesy. K další změně směru toku k jihozápadu však dochází hned za obcí Kutřín. Nejdříve zde Krounka příjímá další větší pravostranný přítok, Martinický potok a následně se Krounka zařezává do tvrdého podloží, tzv. rychmburských drob. Potok se zde v četných meandrech noří do hlubokého kaňonu skalnatého údolí porostlého lesem, místně nazývaného Šilinkův důl. Další cesta Krounky již není tak dramatická, výrazně klesá neregulovaným, přirozeným korytem obklopeným převážně světlými lesy a loukami z kopců dále k jihu, kde jen kousíček za hranicí sledovaného území se vlévá do řeky Novohradka v nadmořské výšce pouhých 304 m n.m. (po celé délce svého toku, která činí necelých 23 km, překonává 403 výškových metrů).

    a) horní Krounka
    b) Kamenická voda
    c) Rychnovský potok
    d) Čachnovský potok
    e) dolní Krounka

f) Rybenský (Pehlinský) potok
= pramení jižně od obce Františky, na západním svahu Velkých Pasek, v nadmořské výšce 682 m n.m.. Celá délka jeho toku činí přibližně 5,9 km a teče severozápadním směrem. Pramenná oblast se nachází v katastru obce Františky, mezi zmeliorovanými pastvinami. Potok tedy v současnosti vytéká z roury na okraji světlého lesíku a pastviny. Obcí Františky protéká jen mělkou rýhou s místy položenými betonovými žlaby. Břehy si však zachovaly přirozený charakter s porosty Alnus glutinosa, Salix caprea, Betula pendula aj.. Jakmile však opustí blízké okolí stavení, je již jeho tok téměř neregulovaný, většinou zcela volný a přirozený. Koryto je štěrkovité s hojným výskytem mechu Fontinalis antipyretica. Ve svém horním toku protéká mezi pastvinami, tvoří tu hranici mezi katastry Františky a Rychnov. Do lesních porostů neproniká, pouze je povětšinou lemuje po okrajích. Pastviny v okolí toku západně Horních starých pasek jsou více zamokřené (rozsáhlejší porosty Juncus effusus). V nadmořské výšce 636 m n.m. v místě, kde potok vstoupí do katastru obce Rychnov, je první rozsáhlejší olšina, zde přijímá několik bezejmenných drobných pravostranných přítoků, pak se více stočí k západu. Louka za olšinou je zmeliorovaná, část vody teče po louce, větší část však rourami pod zemí. Potok tu dále vstupuje do většího údolí. Les, na pravém břehu, jménem Březina obtéká po jeho okraji. Protější levý břeh pak tvoří rozsáhlé louky na svahu údolí. Jelikož jde o svahové louky, dešťová voda z nich stéká z celé jejich plochy do potoka, což vytváří v bezprostředním okolí potoka úzký pás mokřin a olšin. V okolí potoka, na hranici mezi katastry Rychnov a Česká Rybná, nyní v nadmořské výšce pod 600 m n.m., začínají přistupovat další dřeviny jako Corylus avellana, Fraxinus excelsior, Prunus avium aj.. Před mostem silnice Rychnov-Proseč se rozšiřuje další větší olšina, nyní však v nadmořské výšce 576 m n.m., ve které se vyskytují již mnohé lužní jarní druhy bylin středních poloh, jako Ficaria verna, Anemone nemorosa aj.. Charakter toku od mostu níže se mění. Potok vtéká do zúženého údolí porostlého lesem. V nejbližším okolí toku jde povětšinou o přípotoční listnaté luhy s dominancí Alnus glutinosa. Půdní horizont (potoční usazeniny) je tu mnohem hlubší a jemnější. Potok se do těchto usazenin často zařezává do hloubek od 1/2 do 1 metru. Sediment je velmi jemný, což je vidět na usazeninách přímo v korytě, které jsou často spíše písčité. V korytě, ve štěrkových partiích, je stále bohatá mechová flóra. V luhu nalezena houba (03/2015) ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca). Potok v této části vytváří skutečně stovky meandrů, někde se i dělí a vytváří ostrůvky. Vedle lužního lesa jsou tu přítomné i nivní louky. Jarní květena je postupně směrem po toku druhově i početně pestřejší (od Anemone nemorosa přes Ficaria verna, Cardamine amara až po vzácněji zde rostoucí Primula elatior aj.). V lužních porostech nacházíme z dřevin kromě hojné olše i Viburnum opulus, Corylus avellana či Prunus spinosa (hranice luhu s hospodářským lesem), Sambucus nigra, Prunus avium aj.. Střední část toku byla místy probagrována (narušení přirozeného charakteru). Níže nad obcí Česká Rybná se na potoce nachází stará rybniční hráz, která je v současnosti proražená. Tedy potok původním rybníkem protéká a porůstá ho vcelku plošně rozsáhlejší hustý přípotoční lužní les. Nedaleko pod rybníkem pak potok vtéká do obce Česká Rybná. Zde je plně regulován, tedy jak břehy tak i několika stupni (splavy). Přímo v obci je vybudovaná požární nádrž. Rybenský potok obcí protéká relativně rychle, protože klesá vyšším sklonem do skalnatého údolí Krounky. Pod obcí zaznamenán výskyt vysazených druhů Galanthus nivalis a Eranthis hyemalis. Dále zaznamenán roztroušený výskyt Pulmonaria officinalis. Potok se podvlékne pod silnicí a brzy jeho vody spočinou, po skoro 6 km toku od pramene, na dně údolí v nadmořské výšce 460 m n.m. v regionálně významné Krounce.

    g) Martinický potok

Pokračování článku na dalších stranách: