Botanika střední Evropy

 Lokality netřeskovce :  

 Fytochoriony :  

Květena Železných hor, Žďárských vrchů a přilehlých oblastí

Stránkování:

(1/55)

Popisované území zaujímá severní oblast Českomoravské vrchoviny. Jde o geomorfologicky, geologicky i botanicky velmi pestrou oblast, rozkládající se na staré historické hranici zemí Čech a Moravy. Povrch oblasti se postupně navyšuje ve směru od severozápadu k jihovýchodu. Za nejnižší bod celé oblasti můžeme považovat tok řeky Labe v nadmořské výšce 198 m n.m. u Týnce nad Labem. Naopak za nejvyšší pak vrchol Devíti skal ve Žďárských vrších ve výšce 836 m n.m. (převýšení tedy činí 638 výškových metrů na 64 km). Jižně od Labe, směrem k jihovýchodu, se terén začíná pozvolna zvedat oproti okolním nížinám výraznějšími Železnými horami. Nejdříve nevysokou Chvaletickou pahorkatinou, která svojí nadmořskou výškou často nepřesahuje ani 300 m n.m.. Nejvyšší její bod Krkanka dosahuje 572 m n.m.. Tuto nízkou pahorkatinu začínají pokrývat již souvislejší lesy, které jsou však často přerušovány polnostmi patřícími k místním obcím, zejména pak ze severovýchodní strany (od západu jsou svahy celých Železných hor vždy příkřejší a více zalesněné). Dále k jihovýchodu se pak rozkládá druhý, vyšší podcelek Železných hor, Sečská vrchovina. Sečskou vrchovinu podle stoupající nadmořské výšky můžeme členit od východu k západu. Východní, nejnižší část, nazýváme Skutečskou pahorkatinou, kde v dolním toku Chrudimky nalezneme nejnižší její bod v nadmořské výšce pouhých 275 m n.m.. Tato oblast je více osídlena, tedy je zde lesních oblastí jen nemnoho a jsou více roztroušeny a přerušovány polnostmi než v jiných částech Sečské vrchoviny. Od západu až do středu území pak zasahuje druhý, plošně největší podcelek nesoucí jméno Kameničská vrchovina. Je to oblast s přeci jen častějším výskytem rozsáhlejších lesních území, která je však také mnohde přerušena osídlením. Osou tohoto území je tok řeky Chrudimky. Nalezneme zde nejvyšší bod území celé Sečské vrchoviny U oběšeného ve výšce 737 m n.m.. Třetí, plošně menší, oddělenou částí Sečské vrchoviny je pak území jihozápadně od Hlinska nazývané Stružinecká pahorkatina. Dále k jihovýchodu se terén opět zvedá, nyní tedy již do nejvyšších nadmořských výšek popisované oblasti, místy převyšující i 800 m n.m., která se nazývá Žďárské vrchy. Žďárské vrchy vykazují nejvyšší a zároveň i značně souvislé zalesnění ve vyšších nadmořských výškách, botanicky řazených do oreofytika. Zatímco předešlé geomorfologické celky Železných hor jsou na území historických Čech, větší část území Žďárských vrchů zasahuje na území historické Moravy.

Fytogeografický pohled na popisované území, více méně kopíruje specifickou geomorfologii oblasti. Nižší a pestřejší území pokrývající Železné hory a jejich podhůří je zařazeno v rámci českého mezofytika do fytochorionu 69 - Železné hory. Naproti tomu vyšší, botanicky chudší území Žďárských vrchů je zařazeno v rámci českého oreofytika do fytochorionu 91 - Žďárské vrchy. Navíc velká pestrost Železných hor nám pak umožnila ještě vytvořit nižší rozdělení, kdy nižší polohy Železných hor (Chvaletická a Skutečská pahorkatina) se začlenily do podokresu 69a - Železnohorské podhůří, naproti tomu pak vyšší polohy (Sečská vrchovina) získala samostatný podokres 69b - Sečská vrchovina. Aby bylo fytogeografické členění úplné je nutné zmínit i fytochoriony obklopující výše jmenované hlavní v oblastech přilehlých. Na severu jsou to polabské nížiny patřící do českého termofytika. Na severozápadě 11b - Poděbradské Polabí. Na severovýchodě pak 15c - Pardubické Polabí. Na západě ve středních polohách českého mezofytika hraničí Železné hory s 65 - Kutnohorskou pahorkatinou. Jih Železných hor a západ Žďárských vrchů pak hraničí se středními polohami českého mezofytika 66 - Hornosázavská pahorkatina. Východ Železných hor ve středních polohách českého mezofytika hraničí s 62 - Litomyšlská pánev a 63e - Poličskem. Jih a východ Žďárských vrchů přechází ve středních polohách českého mezofytika do 67 - Českomoravské vrchoviny. Jak je z rozpisu fytochorionů výše zřejmé na popisovaném území nalézáme velmi pestrou a bohatou mozaiku rostlin od teplomilných druhů z nížiny v Polabí po rostliny horské z chladných oblastí.

OBSAH:			strana

1.	Geomorfologické členění
1.1	Železné hory
1.1.1	Chvaletická pahorkatina	..............................	2
1.1.2	Skutečská pahorkatina	..............................	3
1.1.3	Kameničská vrchovina	..............................	4
1.1.4	Podhradská kotlina	..............................	5
1.1.5	Stružinecká pahorkatina	..............................	6
1.2	Žďárské vrchy
1.2.1	Devítiskalská vrchovina	..............................	7
1.2.2	Milovská kotlina	..............................	8
1.2.3	Borovský les	..............................	9
1.2.4	Pohledeckoskalská vrchovina	..............................	10
1.3	Přilehlé oblasti
1.3.1	Labsko-klejnárská niva (severní část Čáslavské kotliny)	..............................	11
1.3.2	Kladrubská kotlina (západní část Pardubické kotliny)	..............................	12
1.3.3	Krakovanská tabule (jihozápadní část Chlumecké tabule)	..............................	13
1.3.4	Žehušická kotlina (střední část Čáslavské kotliny)	..............................	14
1.3.5	Ronovská tabule (jižní část Čáslavské kotliny)	..............................	15
1.3.6	Heřmanoměstská tabule (sz. část Chrudimské tabule)	..............................	16
1.3.7	Hrochotýnecká tabule (střední část Chrudimské tabule)	..............................	17
1.3.8	Štěpánovská stupňovina (jižní část Chrudimské tabule)	..............................	18
1.3.9	Novohradská stupňovina (západní část Loučenské tabule)	..............................	19
1.3.10	Doubravská brázda (jv. část Kutnohorské plošiny)	..............................	20
1.3.11	Sobíňovský hřbet (s. část Havlíčkobrodské pahorkatiny)	..............................	21
1.3.12	Dářská brázda (sv. část Havlíčkobrodské pahorkatiny)	..............................	22
1.3.13	Poličská tabule (jižní část Loučenské tabule)	..............................	23
1.3.14	Jedlovská plošina (severní část Nedvědické vrchoviny)	..............................	24
1.3.15	Sulkovecká vrchovina (sz. část Nedvědické vrchoviny)	..............................	25
1.3.16	Vírská vrchovina (střední část Nedvědické vrchoviny)	..............................	26
1.3.17	Pernštejnská vrchovina (jz. část Nedvědické vrchoviny)	..............................	27
1.3.18	Světnovská sníženina (severní část Bítešské vrchoviny)	..............................	28
1.3.19	Novoměstská pahorkatina (s. část Bítešské vrchoviny)	..............................	29
1.3.20	Bobrovská pahorkatina (sv. část Bítešské vrchoviny)	..............................	30

2.	Vegetace podle aspektů v rámci ročních období
2.1	Zimní aspekt	..............................	31
2.2	Předjarní aspekt	..............................	32
2.3	Časný jarní aspekt	..............................	33
2.4	Hlavní jarní aspekt	..............................	34
2.5	Hlavní letní aspekt	..............................	35
2.6	Pozdní letní aspekt	..............................	36
2.7	Podzimní aspekt	..............................	37

3.	Přehled podle stanovišť
3.1	Tekoucí a stojaté vody	..............................	38
3.2	Vrchoviště a rašeliniště	..............................	39
3.3	Bažinaté, slatinné a rašelinné vlhké louky	..............................	40
3.4	Suché louky, trávníky, meze a pastviny	..............................	41
3.5	Pole, zahrady a jiné intenzivněji obdělávané plochy	..............................	42
3.6	Skály, sutě, štěrky	..............................	43
3.7	Lužní a podmáčené lesy	..............................	44
3.8	Lesy sušších poloh a rozptýlené stromoví	..............................	45
3.9	Ruderální a jiná silně člověkem pozměněná stanoviště	..............................	46

4.	Ochrana přírody
4.1	Zvláště chráněná území v prostoru CHKO
4.1.1	CHKO Železné hory	..............................	47
4.1.2	CHKO Žďárské vrchy	..............................	48
4.2	Zvláště chráněná území mimo prostor CHKO
4.2.1	- na území fytochorionu 15c - Pardubické Polabí	..............................	49
4.2.2	- na území fytochorionu 11b - Poděbradské Polabí	..............................	50
4.2.3	- na území fytochorionu 65 - Kutnohorská pahorkatina	..............................	51
4.2.4	- na území fytochorionu 66 - Hornosázavská pahor.	..............................	52
4.2.5	- na území fytochorionu 67 - Českomoravská vrchovina	..............................	53
4.2.6	- na území fytochorionu 69a - Železnohorské podhůří	..............................	54
4.3	Ostatní významná území	..............................	55

Pokračování článku na dalších stranách: