Květena Železných hor, Žďárských vrchů a přilehlých oblastí

Stránkování:     (47/55)

a) Národní přírodní rezervace (NPR)

NPR Lichnice-Kaňkovy hory - chráněna od 26.07.1955 (Lichnice) a 01.12.1990 (Kaňkovy hory)

Rezervace se nalézá v severozápadní části CHKO Železné hory na ploše 344 ha. Území zahrnuje střední zlomové hřebenové pásmo Železných hor, které je místy přerušováno roklemi - nadmořská výška zde tedy kolísá od 314 do 560 m n.m... Území pokrývá převážně smíšená lesní vegetace s vyšším zastoupením bukových porostů. Zatímco hřeben Kaňkových hor pokrývají kyselé bučiny s fragmenty bučin květnatých, svahy roklí jsou pestřejší a vedle buku zde rostou i duby, jedle, lípy a jilmy či reliktní bory na skalách a suťové lesy na úbočích, dole pak podél potoků rostou přípotoční olšiny. Mezi, v oblasti vzácnější, rostlinné druhy zde rostoucí patří: vranec jedlový (Huperzia selago), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium).

b) Přírodní rezervace (PR)

PR Oheb - chráněna od 06.05.1954 (Oheb) a 01.12.1990 (Suťové svahy)

Rezervace se nalézá v západní části CHKO Železné hory na ploše 26,5 ha. Území zahrnuje rozsáhlá suťoviska, na nichž se zachovaly podhorské suťové lesy s javory a jilmy, skalní výchozy s reliktními bory, v horních polohách pak acidofilní bikové bučiny. Území se rozprostírá v nadmořské výšce od 486 (hladina vodní nádrže Seč) do 570 m n.m.. Území je převážně pokryté lesní vegetací až na exponované plochy skal, zejména pak v okolí zříceniny hradu. Mezi zajímavé rostlinné druhy zde rostoucí patří: kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) a druhy exponovaných ploch okolo hradní zříceniny, jako třeba smolnička obecná (Lychnis viscaria), pelyněk pravý (Artemisia absinthium), písečnice douškolistá (Arenaria serpyllifolia) či dobromysl obecná (Origanum vulgare) aj..

Rezervace se nalézá v severní části CHKO Železné hory na ploše 41,8 ha, v nadmořské výšce od 412 do 513 m n.m.. Území se rozkládá na svazích nad řekou Chrudimkou. Uchovává si pestrá přirozená lesní společenstva bučin, a to jak květnatých s výskytem kyčelnice devítilisté (Dentaria enneaphyllos) tak i acidofilních a místy i vápnomilných. Rostou zde dubohabřiny s výskytem jaterníku podléšky (Hepatica nobilis), prvosenky jarní (Primula veris) a lilie zlatohlavé (Lilium martagon). Místy i suťové lesy. Lesní porosty mají pralesovitý charakter. Sníženiny a prameniště porůstají jasanovo-olšové luhy s výskytem bledule jarní (Leucojum vernum). Jižní část rezervace zahrnuje fragmenty vlhkých rašelinných luk s výskytem prstnatce majového (Dactylorhiza majalis) a ostřice Hartmanovy (Carex hartmanii).

Rezervace se nalézá ve střední části CHKO Železné hory na ploše 19,6 ha, v nadmořské výšce od 558 do 588 m n.m.. Území schraňuje mozaiku mokřadních, lužních a prameništních olšin s výskytem běžných rostlinných druhů jako ostřice oddálená (Carex remota), ze stromoví pak jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Z podrostu je chráněn zejména významný hojný (tisíce kusů) výskyt bledule jarní (Leucojum vernum). V minulosti (Faltysová, 1990) zde byl ze vzácnějších rostlin na mokřadní louce zaznamenán i výskyt prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), v současnosti však již nepotvrzený. Na okraji území nalezneme i fragment jedlové bučiny nalézající se ve vysazených smrkových porostech, které tu aktuálně, jako i jinde v Železných horách, dominují.

Rezervace se nalézá v severovýchodní části CHKO Železné hory na ploše 98,1 ha. Území je značně morfologicky členité, což způsobuje hluboký kaňon řeky Chrudimky s několika drobnými, do svahů se zařezávajícími přítoky. Nadmořská výška území kolísá od 346 do 456 m n.m.. Území je zajímavé výskytem různých skalních útvarů, jako jsou zvětralá skaliska se štěrbinovou vegetací, sutě, balvanité řečiště aj., na kterých a v jejich okolí se uplatňují přirozená lesní společenstva. Při březích Chrudimky jsou to jasanovo-olšové luhy, na sutích suťové lesy, na hlubších kyselých půdách acidofilní bučiny, teplé kamenité jižní svahy porůstají suché acidofilní doubravy (ze zajímavostí je zde častý výskyt jmelí na jedlích (Viscum album ssp. abietis) a v podrostu i kociánek dvoudomý (Antennaria dioica).

Rezervace se nalézá v severovýchodní části CHKO Železné hory na ploše 87,3 ha, v nadmořské výšce od 320 do 414 m n.m.. Území uchovává přirozené suťové lesy. Navazuje plynule ve směru toku Chrudimky na předešlou PR Krkanka, od které se liší tím, že leží níže po toku řeky, přechází plynule z vyšší Fyt69b do nižší Fyt69a a sleduje tok řeky od jihu k severu (PR Krkanka od západu k východu). Nalezneme zde tedy také jasanovo-olšové luhy u řeky, na hlubších půdách hercynské dubohabřiny, na skeletovaných svazích pestré suťové lesy s habry, javory, jilmy, jedlemi aj., v podrostu lze nalézt dymnivku bobovitou (Corydalis intermedia) a mnohé jiné běžnější druhy. Horní svahy osídlují místy květnaté a acidofilní bučiny, na sušších místech suché acidofilní doubravy či reliktní bory na skalách.

Rezervace se nalézá ve východní části CHKO Železné hory na ploše 45,3 ha, v nadmořské výšce od 570 do 585 m n.m.. Uchovává zrašelinělé louky, které přímo navazují na plochu Velkého rohozenského rybníka. Botanicky cenná jsou zejména rostlinná společenstva asociací Sanguisorba-Festucetum comutatae s výskytem upolínu nejvyššího (Trollius altissimus), olešníku kmínolistého (Selinum carvifolia), škardy měkké čertkusolisté (Crepis mollis ssp. hieracioides), bukvice lékařské (Betonica officinalis) aj. a Serratulo-Festucetum s druhy mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), oman vrbolistý (Inula salicina), srpice barvířská (Serratula tinctoria), hadí mord nízký (Scorzonera humilis) či hladýš pruský (Laserpitium prutenicum) aj.. Ze vzácných ostřic zde roste ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa).

Rezervace se nalézá ve východní části CHKO Železné hory na ploše 11,6 ha, v nadmořské výšce od 570 do 591 m n.m.. Uchovává zrašelinělé louky, které přímo navazují na Hubský rybník. Území obývá velmi pestrá vodní a mokřadní flóra od natantní i submerzní vegetace vod vlastního rybníka zastoupena např. druhy rdestem světlým (Potamogeton lucens) či bublinatkou jižní (Utricularia australis), přes bohatou vegetaci pobřežního pásma až po vegetaci přechodových rašelinišť a vlhkých luk. Ze vzácnějších druhů tu roste ostřice dvoumužná (Carex diandra), o.plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), o.plstnatá (Carex tomentosa), mochna bahenní (Potentilla palustris), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) aj..

Rezervace se nalézá v jihovýchodní části CHKO Železné hory na ploše 28,5 ha, v nadmořské výšce od 585 do 625 m n.m.. Uchovává smilkové vřesoviště s pramennými vývěry, které místy vytváří zrašelinělé mokřady. Mokřadní vegetaci zde zastupují ostřicovo-rašeliníková společenstva, střídavě vlhké bezkolencové louky, společenstva vysokých ostřic, ostřicových slatinišť a přechodových rašelinišť a pcháčové louky. Ze vzácných druhů byly zaznamenány: ostřice Davallova (Carex davalliana), o.Hartmanova (Carex hartmanii), o.šupinoplodá (Carex lepidocarpa), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kruštík bahenní (Epipactis palustris) aj., hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox ssp. bohemica) v posledních letech nebyl potvrzen.

Rezervace se nalézá ve střední části CHKO Železné hory na ploše 20,2 ha, v nadmořské výšce od 545 do 625 m n.m.. Území uchovává unikátní ukázku fragmentů jedlobukového pralesa, nejzachovalejší v rámci celých Železných hor. Vedle starých pralesních bukových porostů, patřících jednak k pestrým květnatým bučinám s výskytem kyčelnice devítilisté (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosné (Dentaria bulbifera) a řeřišnice trojlisté (Cardamine trifolia) a chudším acidofilním bučinám, se zde vyskytují i prameništní jaseniny s ostřicí oddálenou (Carex distans) a přípotoční lužní olšiny podél potoka Polmku s výskytem mokrýše vstřícnolistého (Chrysosplenium oppositifolium). Velmi významným je na území rezervace výskyt dřevokazných hub.

Rezervace se nalézá ve střední části CHKO Železné hory na ploše 28,9 ha, v nadmořské výšce od 515 do 636 m n.m.. Území uchovává přírodě blízká společenstva květnatých a acidofilních bučin, prameništních a suťových bažankových jasanin ve střední oblasti hřebenových partií Železných hor.

Rezervace se nalézá ve střední části CHKO Železné hory na ploše 7,6 ha, v nadmořské výšce od 600 do 615 m n.m.. Území uchovává zachovalé vlhké rašelinné a slatinné louky s typickými rostlinnými druhy těchto stanovišť jako je prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), sítina cibulkatá (Juncus bulbosus), sítina niťovitá (Juncus filiformis), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), smldník bahenní (Peucedanum palustre), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis ssp. hieracioides), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), violka bahenní (Viola palustris) aj..

Rezervace se nalézá v jihozápadní části CHKO Železné hory na ploše 13,5 ha, v nadmořské výšce od 394 do 410 m n.m.. Území uchovává zachovalou, přirozeně se formující část koryta v nivě řeky Doubravy, v jehož bezprostředním okolí se zachovaly lužní jasanové olšiny s pestrým zastoupením bylinného patra s druhy bledule jarní (Leucojum vernum), která je zde početná, mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), sasanka hajní (Anemone nemorosa), křivatec žlutý (Gagea lutea), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) či místy i měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Dále v olšinách roste i ostřice Buekova (benátská) (Carex buekii) a růže převislá (alpská) (Rosa pendulina). Dalším významným typem lesní vegetace je zde černýšová dubohabřina s běžnými zástupci.

Rezervace se nalézá v jihozápadní části CHKO Železné hory na ploše 92,1 ha, v nadmořské výšce od 450 do 546 m n.m.. Území uchovává výrazné kaňonovité údolí řeky Doubravy, která si svůj tok vyhloubila v tvrdém rulovém podloží, čímž vytvořila geomorfologicky členité území s mnohými skalními útvary. Vegetaci v nivě řeky často tvoří údolní jasanovo-olšové luhy, na svažitých sutích suťové lesy s jilmem horským (Ulmus glabra), na hlubších půdách acidofilní bučiny, místy boreokontinentální bory, v mnohých skalních územích je zastoupena štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin s mnohými druhy kapradin a některými vzácnějšími rostlinami jako hvězdnice alpská (Aster alpinus), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), lomikámen trsnatý (Saxifraga rosacea) aj..

Rezervace se nalézá v jižní části CHKO Železné hory na ploše 13,3 ha, v nadmořské výšce od 440 do 450 m n.m.. Území uchovává hodnotná společenstva mokřadů a vlhkých luk v údolní nivě potoka Cerhovka. Nejvýznamnější zde jsou pcháčové, bezkolencové a krátkostébelné ostřicové, slatinné louky s výskytem druhů hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), o.Hostova (lemovaná) (Carex hostiana), o.blešní (Carex pulicaris), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), všivec bahenní (Pedicularis palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), mochna bahenní (Potentilla palustris), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis ssp. hieracioides), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) aj..

Rezervace se nalézá v jižní části CHKO Železné hory na ploše 11,3 ha, v nadmořské výšce od 470 do 490 m n.m.. Území uchovává typické hluboké rašeliniště s charakteristickými druhy. Z vegetace tu nalezneme mokřadní slatinné olšiny s výskytem ostřice ostré (Carex acutiformis), o.prodloužené (Carex elongata), violkou bahenní (Viola palustris) aj., údolní jasanovo-olšové luhy s bohatým podrostem rostlin jarního aspektu, nejcennější je nevápnité mechové slatiniště s výskytem kruštíku bahenního (Epipactis palustris), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica), rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), několika druhy ostřic aj., dále jsou zde pak i vlhké pcháčové louky s výskytem např. ocúnu jesenního (Colchicum autumnale) aj..

c) Přírodní památka (PP)

PP Na Obůrce - chráněna od 11.11.1946 (rezervace) a 01.01.2002 (přírodní památka)

Památka se nalézá v severozápadní části CHKO Železné hory na ploše 1,4 ha, v nadmořské výšce od 303 do 330 m n.m.. Území původní pastviny, později i sadu na opukovém podloží se studánkou, dnes tvoří tři drobné prameny odvádějící vodu potůčky, na západních svazích Železných hor, získalo ochranu zprvu zejména kvůli výskytu vzácného plže, praménky rakouské (Bythinella austriaca). Díky této ochraně se zde až dodnes dochovaly i okolní, dnes již v oblasti vzácné druhově bohaté sveřepové louky s výskytem hořce brvitého (Gentianopsis ciliata) a bradáčku vejčitého (Listera ovata). V blízkosti pramenišť je početná populace ocúnu jesenního (Colchicum autumnale). Okolní stromová vegetace má charakter černýšové dubohabřiny.

Památka se nalézá v západní části CHKO Železné hory na ploše 1,8 ha, v nadmořské výšce od 386 do 405 m n.m.. Území uchovává, na k jihozápadu orientované opukové stráni, druhově bohaté semixerotermní trávníky svazu Bromion erecti a mozaiku xerotermních křovin svazu Prunion spinosae. Z bylin zde roste pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), divizna černá (Verbascum nigrum), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) a mnoho jiných. Z dřevin pak svída krvavá (Cornus sanguinea), růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa), brslen evropský (Euonymus europaeus), hloh křivokališný (Crataegus praemonticola) či jilm habrolistý (Ulmus minor).

Památka se nalézá v severní části CHKO Železné hory na ploše 0,3 ha, v nadmořské výšce od 564 do 572 m n.m.. Území uchovává suchou degradovanou louku svazu Violion caninae a přilehlý remízek. Louka patří k jediné lokalitě v rámci celých Železných hor, kde se vyskytuje nepočetná (do 20 ks fertilních rostlin) populace prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina). Z dalších druhů pak několik desítek rostlin prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), konvalinka vonná (Convallaria majalis) či vítod obecný (Polygala vulgaris). Přilehlý lesní porost patří k bikovým bučinám svazu Luzulo-Fagion s běžnými druhy dřevin břízou bělokorou (Betula pendula), bukem lesním (Fagus sylvatica) a dubem letním (Quercus robur), z křovin líska obecná (Corylus avellana), trnka obecná (Prunus spinosa) aj..

Památka se nalézá v severovýchodní části CHKO Železné hory na ploše 3,9 ha, v nadmořské výšce od 306 do 310 m n.m.. Tato přírodní památka vznikla primárně kvůli uchování ukázky dávného geologického jevu. Můžeme zde pozorovat na skalách transgresi (= projev rozšíření moře do pevninské oblasti) a to v podobě druhohorních cenomanských pískovců, které se tu usadily na prvohorních ordovických křemencích. Vyskytují se tu např. valouny z období tvorby křídových sedimentů či jiné abrazní jevy (ohlazy, žlábky,...), což dokládá blízkost příbojové zóny. Současná vegetace zahrnuje běžné často náletové lesní dřeviny s převahou břízy bělokoré (Betula pendula). Vzácnější je pak reliktní výskyt (z dob pastevního využívání do 60.let 20.st.) jalovce obecného (Juniperus communis).

Památka se nalézá v severovýchodní části CHKO Železné hory na ploše 1,1 ha, v nadmořské výšce 473 m n.m.. Území je umístěné ve Slavické oboře a uchovává mělký lesní rybníček (výrazná revitalizace proběhla v 08/2013), ve kterém se vyskytuje vodní makrofytní vegetace svazu Nymphaeion albae s porosty stulíku žlutého (Nuphar lutea), růžové formy leknínu bílého (Nymphaea alba), který sem byl vysazen již někdy na konci 19.století svým zřizovatelem knížetem F.J.Auerspergem, a bublinatky jižní (Utricularia australis). Okolní mokřadní porosty pak porůstá společenství vysokých ostřic svazu Caricion gracilis s orobincem úzkolistým (Typha angustifolia), ostřicí štíhlou (Carex acuta) či ostřicí ostrou (Carex acutiformis).

Památka se nalézá v severovýchodní části CHKO Železné hory na ploše 1 ha, v nadmořské výšce od 471 do 486 m n.m.. Území, které se nachází přímo v obci Nasavrky, uchovává jedinečnou výsadbu kaštanovníku jedlého/setého (Castanea sativa) s nejstaršími exempláři vysazenými již v roce 1776. Sad byl vysazen na mírně k severu skloněném svahu, kromě zmíněné dřeviny tu na okrajích rostou i další stromy jako břízy, topoly, lípy aj.. Podrost tvoří degradovaný luční porost s běžnými druhy jako sveřep měkký (Bromus hordeaceus), srha laločnatá (Dactylis glomerata), mrkev obecná (Daucus carota), lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata), sedmikráska chudobka (Bellis perennis), poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus), máchelka podzimní (Leontodon autumnalis), jitrocel větší (Plantago major) aj..

Památka se nalézá ve východní části CHKO Železné hory na ploše 0,5 ha, v nadmořské výšce od 527 do 530 m n.m.. Území uchovává bažinatou louku v oblasti se vzácnou asociací Callaetum palustris. Dále od rybníka jsou pak zastoupeny vysoké ostřice asociace Caricetum rostratae. Vitální populace ďáblíku bahenního (Calla palustris) osídluje mělký rybníček a na okrajích proniká i do litorálu. V minulosti zde rostly i ostřice rusá (Carex flava), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata), mochna bahenní (Potentilla palustris), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), které po nevhodných melioračních zásazích z území vymizely. Zůstaly jen běžnější druhy jako kuklík potoční (Geum rivale), řebříček bertrám (Achillea ptarmica) aj..

Památka se nalézá v jihovýchodní části CHKO Železné hory na ploše 1,9 ha, v nadmořské výšce od 560 do 568 m n.m.. Území uchovává rašelinné louky s vrbami a slatinné a vlhké pcháčové louky. Výjimečnost lokality spočívá zejména ve výskytu u nás velmi vzácné vrby borůvkovité (Salix myrtilloides), kdy tato lokalita je jednou ze dvou až tří nacházejících se na území celé ČR. Z dalších rostlin tu roste oměj pestrý (Aconitum variegatum), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), ostřice rusá (Carex flava), o.Hartmanova (Carex hartmanii), mochna bahenní (Potentilla palustris), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis ssp. hieracioides), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) či kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a mnohé další.

Památka se nalézá v jihovýchodní části CHKO Železné hory na ploše 5,6 ha, v nadmořské výšce od 540 do 600 m n.m.. Území uchovává podmáčené a rašelinné louky s prameništi v nivě protékajícího potoka s typickou květenou oblasti. Mezi druhy zde rostoucí patří prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tolije bahenní (Parnassia palustris), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), vzácně i kruštík bahenní (Epipactis palustris), z ostřic ostřice Davallova (Carex davalliana), o.Hostova (Carex hostiana), o.blešní (Carex pulicaris) či o.Hartmanova (Carex hartmanii), na prameništích rostou rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) či suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum) a mnohé další.

Památka se nalézá v jihozápadní části CHKO Železné hory na ploše 0,3 ha, v nadmořské výšce od 492 do 494 m n.m.. Území uchovává částečně zatopený opuštěný písník s bohatým výskytem rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) v rámci vzniklého přechodového rašeliniště. Z dalších druhů rostlin tu roste sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) a na valu uprostřed lokality i plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum). Bohatě je zde zastoupeno mechové patro. Z rašeliníků je nejhojnější rašeliník bodlavý (Sphagnum cuspidatum), dále tu roste ploník obecný (Polytrichum commune), klamnožka bahenní (Aulocomnium palustre), bařinatka nažloutlá (Straminergon stramineum) či lesklec zubatý (Plagiothecium denticulatum) a další.

Pokračování článku na dalších stranách: