Květena Železných hor, Žďárských vrchů a přilehlých oblastí

Stránkování:     (31/55)

     Charakter a průběh zimního aspektu jsem podrobněji popsal v článku FLORA Otradoviensis. Pokud jde o průběh v oblasti Žďárských vrchů a Železných hor je místy odlišný zejména ve vztahu k nadmořské výšce té které oblasti. Vymezenou oblast lze rozdělit do třech výškových pásem. Nižší území stoupající až do nadmořské výšky 400 metrů jsou oblasti teplejšího klimatu, kde jsou zimy spíše mírné, mrazy bývají sice různé intenzity (někdy i velmi silné), ale jen krátkého trvání. Také sněhová pokrývka se tam vyskytuje často jen po krátké období a to v nevelké vrstvě, často jen v nejchladnějším měsíci lednu. V teplejších mezidobích zimy mohou být srážky častěji spíše dešťové až smíšené než-li sněhové. Období chladnější zimy tu začíná až během prosince a většinou končí již s koncem ledna. Do této oblasti patří nižší polohy Železných hor (pahorkatiny) a samozřejmě veškeré od severu přilehající okolní nížiny. Další výškové vymezení lze pozorovat od 400 do 600 m nadmořské výšky. Jde o střední polohy často vrchovinového rázu, zde bývají zimy pravidelněji chladnější, sníh i led se objevuje častěji a leží souvisleji po delší dobu. Přesto i zde při oteplení v mezidobých dochází k rychlému ústupu a odtání sněhu, který se udržuje jen v nejvyšších partiích nebo na územích trvale zastíněných jako jsou severní svahy či inverzní údolí. Délka průběhu zimy v těchto nadmořských výškách může být delší od předešlého i o několik, většinou však jen o pár týdnů. Do této oblasti patří vyšší vrchoviny Železných hor včetně většiny hřebenových partií (kromě nejvyšších vrcholů) a nižší úpatí a kotliny Žďárských vrchů. Třetí výškové vymezení nad 600 metrů již patří do chladné klimatické oblasti. Sníh zde může ležet i ve větších vrstvách již od prosince a někdy až hluboko do března. Mráz je zde v zimní době pravidelným průvodcem, o čemž nás mohou přesvědčit vrcholové skalní útvary již věky podléhající mrazovému zvětrávání. Podobné skalní útvary samozřejmě i dnes můžeme nalézt i v Železných horách (např. v údolí Chrudimky), kde je také patrné dávné mrazové zvětrávání, tam však již často jde o jev víceméně prehistorický, ke kterému v současnosti tam již dochází v mnohem menší míře než tomu je ve vyšších polohách Žďárských vrchů. Ve vyšších nadmořských výškách je také velmi častým jevem námraza, projevující se často na stromech. Do této oblasti patří nejvyšší partie Železných hor a vyšší a hřebenová území Žďárských vrchů. Pro porovnání klimatická data: Svratouch 733 m n.m. (počet dní se sněhem průměr: 86 maximum: 138 (1996), nejvyšší sněhová pokrývka: 151 cm (02/2006), průměrná teplota v lednu: -2,6 st.C, minimální naměřená teplota: -23,6 st.C (01/2006), počet ledových dní průměr: 54 maximum: 98 (1996), počet arktických dní průměr: 2 maximum: 7 (2012)) naproti tomu Pardubice 239 m n.m. (počet dní se sněhem průměr: 31 maximum: 91 (2010), nejvyšší sněhová pokrývka: 38 cm (01/2010), průměrná teplota v lednu: -0,6 st.C, avšak minimální naměřená teplota: -27,7 st.C (12/1996), počet ledových dní průměr: 22 maximum: 56 (2010), počet arktických dní průměr: 2 maximum: 6 (1996)).

Pokračování článku na dalších stranách: