28/08/2017
Jovibarba globifera ssp. hirta (smíšené typy na společné hranici výskytu, typ slovenský (peri)panonský x typ podhorský karpatský)
Zobor, Nitra cca 580 m n.m. - suché skalní trávníky na vápenci v oblasti bukových doubrav (2X)
926 Zoborské vrchy jsou geologicky velmi pestré, jádro tvoří diority, na kterých leží v různé síle pestrý sled usazených hornin, to co nás zajímá jsou pak vápence na kterých se ve vrcholových hřebenových partiích vytvořily xerotermní bazifilní suché trávníky s hojným výskytem netřeskovce
907 to co musíme zde jasně odlišovat jsou zejména triasové křemence (na první pohled vápenci podobné, ale po podrobnějším, prohlédnutí velmi odlišné a hlavně povahou kyselé), vytváří zejména na jižním svahu rozsáhlé skalní území, kde však netřeskovce nerostou
Proč jsem se vypravil sem? Vysvětlit karpatské hirtoidní netřeskovce na Slovensku nebyl nikdy snadný úkol (viz mnohé pokusy v minulosti), protože zde existují 3 základní typy (z pohledu prostředí výskytu), které se vzájemně prolínají na hranicích společného výskytu (nejsme na úrovni vyšší taxonomie, proto lze předpokládat a lze to i prokázat, že zde dochází vcelku běžně ke křížení, tj. rostliny se společnými znaky). Zobor patří mezi místo, kde se setkávají panonský typ, resp. jeho slovenská (peri)panonská varianta (= výrazný panonský vliv avšak mimo panonské území) se základním typem podhorským karpatským (hirta rostoucí v Karpatech bez panonského vlivu). Pro úplnost třetí typ je horský karpatský (známý jako preissiana), který zde ale neroste. Z důvodu výše popsaného nemohu tuto lokalitu brát pro své výzkumy jako typovou neb zde dochází k vzájemnému promíšení zmíněných typů a to včetně prokřížení (dokonce si zde i myslím, že míšenec těchto 2 typů představuje většinový základ zdejší populace, jak bude vysvětleno dále).
Na počátku nutno říci, že zdejší růžice nejsou typem (je to směsný typ), tzn. ikdyž se na typy v různé míře podobají neodrážejí maximální rozsah znaků, charakterizující typy na místech pro typ charakteristických (tj. panonský v Panonské oblasti, podhorský karpatský ve vnitřní karpatské oblasti apod.)
997 najít zde v létě (peri)panonský olysalý typ "světležlutozelené" hirty je předpokladem prokázání panonského vlivu, viz srovnej Mikulov (621), nutno však podotknout, jak ukážu dále, že tu budou i další, které zde dokonce tvoří větší zastoupení (panonský typ zde vyznívá a tvoří jen menší část)
013 a tu je ten většinový smíšený typ, rostliny na straně jedné jsou světlezelené (jako panonské), na druhé si pak zachovaly i červené znaky, které se v kombinaci stávají oranžovými (toto na Mikulově nenajdete), a to ještě není vše, navíc si i v létě ikdyž jen v nepatrném množství udržují abaxiální trichomy (většinou hřebínek, tvoří to menšinová část ze zkoumaných růžic tohoto typu, tyto trichomy jsou méně výrazné a u menšího počtu rostlin než bylo pozorováno u podhorského alpského typu)
990 abaxiální trichomy v létě
987 najít zde na vrcholu léta rostliny s jasnými červenými znaky i odlišným zeleným vybarvením (vůči většinové populaci) pro podhorský karpatský typ je dost náročné (takových je tu opravdu velmi málo), přesto i to lze zde najít, podle mne je tato fotka dost unikátní, ukazuje několik typově různých matek v jednou trsu na stejném místě, stejné expozice...matky a jejich dcery (peri)panonské světlé jsou uzavřenější bez červených nebo jen s málo výraznými červenými znaky, naproti tomu matky s dcerami podhorského karpatského typu jsou více otevřené s jasnými červenými znaky, nutno podotknout, že tyto neměly žádné abaxiální trichomy
027 +/- smíšený typ, na tomto snímku ukazuji proč globifera, silná xerotermně podmíněná expozice prostě nutí i hirtoidy se uzavírat do kuliček (proto nejsem zastáncem rozdělení na 2 odlišné druhy)
026 +/- smíšený typ, uzavírají se i větší růžice
962 +/- smíšený typ,...a ještě další, takových krásných tam jsou tisíce, prostě moc pěkný netřeskovec
022 jak je to s kvetením? podobné jak na Mikulově, akorát zdejší větší populace pochopitelně kvete početněji, na tisíce růžic, desítky květunosných je však jen mírné kvetení (opět lépe kvetou ve skalní stepi, zde však zaznamenány i květy ve štěrbinové vegetaci skal)
994 kvetoucí na skále, okolo vidět velké množství sterilních růžic
973 celkově (v rámci velkého množství rostlin) se lze zde s kvetoucími rostlinami setkat vcelku běžně (rovnoměrně rozložené po celé ploše výskytu, snad jen v menší míře na skalách)
961 tvorba dcer bohatá, populace se jeví jako roztroušená trsovitá, na skalách až silně nahloučená (vegetativní rozmnožování tedy i zde zajišťuje většinu v populaci)
016 pro připomenutí takhle vypadá exponovaný biotop na vápencovém podloží
001 k výskytu ve štěrbinové vegetaci, je velmi početný, pokud se podíváte na fotku 907, což je křemenec tvořící zde ještě impozantnější skalní prostředí než vápenec, avšak bez netřeskovce, je jasné, že zdejší netřeskovce jsou dost kalcifilní a nevápencovému prostředí se prostě vyhýbají
010 ...a další skála s netřeskovci, při větším záběru více růžic je zřejmé, že mezi nimi chybí podhorský karpatský typ s červenými listy, prostě tento smíšený světležlutozelený až oranžový typ zde vytváří základ většiny populace
965 ...a ještě jedna krásná na konec, tohle vybarvení i mne dostalo (však to dokáže jen příroda)
lokalita na Zoboru mi nebude, z výše popsaných důvodů, sloužit ke sběru osiva pro srovnávací pozorování...je však významnou pro vzájemné porovnávání dalších lokalit v hraniční oblasti mezi panonskou a karpatskou biogeografickou oblastí
|
