Vrchoviny a hornatiny v oblasti panonského vlivu
Karpaty, podobně jako Alpy, se relativně rychle a výrazně vymezují vůči panonské oblasti. Tam, kde končí panonské roviny a nízké pahorkatiny v rychlém
sledu začínají prudce stoupat karpatské vrchoviny, kdy převýšení na relativně malé vzdálenosti rázem číní často i stovky metrů. Je pak pochopitelné, že
i panonský vliv je výraznější v nižších polohách a s růstem nadmořské výšky postupně slábne až zcela vymizí. Velmi výrazné rozdíly můžeme pozorovat i
v podloží. Zatímco jádrová karpatská pohoří tvoří často tvrdé krystalické horniny předalpínského stáří, na jejich okrajích se objevují různé příkrovy
a vrstvy usazených hornin. Ne jinak je tomu i na západním okraji Vnitřních Západních Karpat.
21/09/2017
Devínska Kobyla 175-300 m n.m., Malé Karpaty - subpanonské suché stepní a skalní trávníky
= území představuje nejjižnější výběžek Malých Karpat na území Slovenska. Zvedá se od toku Moravy (na levé straně), která zde teče ve výšce okolo 150 m n.m., až k svému vrcholu
ve výšce 514 m n.m.. Z pohledu geologického jde o velmi pestré horninové složení, kdy jsou na paleozoické fylity východní části či jádrovou žulu, postupně navrstveny triasové
křemence, vápence, dolomity, rohovce, pískovce i písky, místy často brekciovitého charakteru, což naznačuje způsob jejich vzniku (mořem usazené sedimenty). Přímo unikátem zdejšího
území je pak oblast Sandberg, kterou má na svědomí teplé Bádenské moře, které se tu vyskytovalo někdy před 14-16 miliony lety. Tak jak je pestré horninové podloží, tak pestrá je
i zdejší flóra i fauna, která je zde pod silným panonským vlivem. Vyskytují se tu biotopy otevřených stepí v bezlesé krajině, biotopy skalní a písečné i biotopy křovinné a lesní.
Na tomto typu podloží a lokalitě se však netřeskovec také nevyskytuje a to ani na zdejších maloplošných vápencových výchozech skal (maloplošnost a izolovanost je možným důvodem,
netřeskovec se nedokáže šířit na větší vzdálenost vzduchem, podobné maloplošné vápence vystupující z usazenin bez netřeskovce lze nalést v panonské oblasti i na Moravě
(Šibeničník) či Rakousku (Kreuzberg)).
883 Devínska Kobyla se zvedá od toku řeky Moravy, v pozadí vpravo pak Hainburské vrchy v Rakousku (tam netřeskovce rostou)
978 řeka Morava je další velkou řekou na mé cestě Střední Evropou, její mohutný tok formuje celé okolí, také okolí Devínské Kobyly, zejména pak v minulosti toto území pod kopci vždy silně přímo ovlivňovala
981 pohled k Devínu, nad soutokem Moravy a Dunaje (uprostřed) se vypíná dnes izolovaná skála s hradem Devín z vápenců, dolomitů a jejich slepenců
990 bližší záběr na hrad Devín a jeho skálu tyčící se nad Dunajem
895,896 na Sandbergu třetihorní moře (před 14-16 mil. lety) uložilo své písky, tyto písky (pískovce) leží dnes na jurském a křídovém vápenci (starém 160-180 mil.let), který je jimi zakryt, vegetace je zde velmi specificky vázána právě na toto pískové podloží obohacené vložkami litotamniového vápence
899 Sandberg však není jen lomem odkrytého pískovcového území, na neporušených plochách se táhnou širé stepní trávníky, na příkrých svazích přirozeně se vyvíjející skalní výchozy
910 pozůstatky po těžbě, pískovce a písčité litotamniové vápence
920 příroda dokáže velmi rychle obsadit i v minulosti člověkem narušená místa (člověk často přispívá svojí činností ke vzniku specifických lokalit, antropický vliv v krajině je přirozený)
924 step a její podloží
929 přirozeně se vyvíjející stepní trávníky v oblasti Sandberg
957 v nižších polohách Devínské Kobyly nejsou jen stepi, nýbrž je to mozaika stepí s teplomilnými křovinami a lesními porosty
944 z teplomilných či stálých původních křovin jsou zde zastoupeny kalina tušalaj (Viburnum lantana)
945 ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)
936 dřišťál obecný (Berberis vulgaris)
946 brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa)
974 mahalebka obecná (Prunus mahaleb)
994 dřín jarní (Cornus mas)
999 či jalovec obecný (Juniperus communis) a další
008 údržbu stepních lokalit zajišťuje řízená pastva koz
962 zajímavou lokalitou je i Waitov lom, kde můžeme pozorovat výchozy písčito-vápenatých hornin
965 písčité (žlutavé) složky lze rozpoznat od vápenných (šedé) již na první pohled, avšak i ty vápence mají často brekciovitý (směsný) charakter
968 ve Waitovom lome můžeme nalézt rozchodník bílý (Sedum album)
969 je to však biotop mnoha druhů flóry i fauny vázaných na skalní písčito-vápenaté podloží
025 a na závěr podzimní procházky xerotermní částí Devínské Kobyly bližší pohled na hrad Devín tyčící se na impozantní skále nad soutokem Moravy a Dunaje
|
