02/10/2017 - období na podzim (deštivé období, pokles teplot na mírně chladné - první přízemní mrazík, fenologie: podzimní vegetační období netřeskovce)
Jovibarba globifera ssp. globifera (hercynský typ s neutrofilní vegetací)
Moravské podhůří Vysočiny, Blansko cca 285 m n.m. - štěrbinová a terasovitá neutrofilní vegetace granitoidních skal antropicky ovlivněných (2X)
292 lokalitu tvoří silničním zářezem odkryté granodioritové těleso brněnského masivu, příkrá stěna s malými teráskami s jižní expozicí
(podle analýzy leteckých snímků 1947-2014 (Nekvinda, 2017) lze konstatovat, že se zde před výraznou úpravou území (modernizace silnice II/379 v současnou Gellhornovu ulici), vyskytoval
k jihu exponovaný, již tehdy dost strmý, ale rozsáhlejší než dnes, skalnatý svah, který tvořily holé skály, teplomilné trávníky a jen roztroušená keřová vegetace. V 80.letech 20.století došlo
k rozšíření a narovnání silnice pod ním. Touto stavební úpravou byla postižena zejména spodní část území, která zmizela a kdy se silnice více přiblížila až těsně ke skalnímu masivu, který byl
upraven do současné podoby kolmé stěny. Jelikož to byla úprava lokální, probíhající hlavně ve spodních partiích rozsáhlejšího skalnatého území, je dost pravděpodobné, že se v horních částech území
po nějaký čas dochovala původní vegetace vázaná na toto skalnaté území. Bohužel v následných letech se horní partie území přestaly udržovat a posléze zcela zarostly dřevinami, čímž změnily svůj
charakter. Jediným územím, kde se mohla na skály vázaná, teplomilná vegetace udržet až dodnes, se staly právě odkryté skály. Silniční zářez netvoří úplně kolmá skála, ale skála s mnoha teráskami.
Na takto vzniklém biotopu se udržela pouze vegetace tomuto prostředí uzpůsobená, kterou řadíme do asociace Sedo albi-Allietum montani. Pro tuto vegetaci je typický i výskyt netřeskovce nominátního
poddruhu. Můžeme tedy i pro tuto lokalitu usuzovat, že zdejší výskyt netřeskovce nakonec může být i dochovaným fragmentem původního historického výskytu.)
letecká fotografie z roku 1958 ukazuje mnohem méně dřevinami zarostlé území se skalními výchozy, žlutě zakresleny jsou komunikace po později provedené úpravě, kdy došlo k odstranění části svahu, oranžově železniční
vlečka, červeně linie záchytných staveb a území promítlé i v mapě z roku 2009
letecká fotografie z roku 2009 ukazuje přibližně aktuální stav komunikace a lokality pro srovnání se snímkem z roku 1958
326 původní skalní vegetace z okolí pronikla na plochu strmé skály s teráskami, kde se typicky rozvinula v asociaci Sedo albi-Allietum montani
308 (327,334,325,330) v této vegetaci skalních terásek dominuje česnek chlumní horský (Allium senescens ssp. montanum) v doprovodu rozchodníku bílého (Sedum album). Netřeskovec
(Jovibarba globifera ssp. globifera) také patří k diagnostickým druhům této asociace.
323 rozchodník bílý (Sedum album)
300 odkvetlý česnek chlumní horský (Allium senescens ssp. montanum)
306 netřeskovce zde rostou přímo ve štěrbinách skály
303 v mělkých půdách zachycených na teráskách
293 i na půdě u báze skály
311 ikdyž je místy okolní vegetace bujnější, na místa jejich výskytu vždy slunce dokáže proniknout
314 morfologicky jde o typickou homogenní populaci, abaxiální trichomy nebyly zjištěny (odlišující se od pestré populace na Balcarce)
324 kvetení zaznamenáno jen ojedinělé (v říjnu opožděné)
322 vegetativní rozmnožování početné, limitováno pouze menším množstvím míst k usazení (lokalita se jeví jako méně početná)
332 ...a na závěr...pokud se člověk lépe zakouká a použije odpovídající optiku najde i zde zajímavá zákoutí s netřeskovci
|