18/09/2017 období na počátku podzimu (po mírných deštích a poklesu teplot)
Jovibarba globifera ssp. globifera (hercynský typ na neutrofilním podloží)
Máslovice-Choč, Dolní Povltaví cca 180 - 250 m n.m. - štěrbinová vegetace na silikátových skalách (0Z,1Z)
784 veliké řeky, zde Vltava, resp. jejich skalnatá údolí, kde je omezený rozvoj lesa (primární bezlesí) jsou primárním biotopem autochtonního výskytu
nominátního poddruhu netřeskovce v hercynské oblasti
846 přímo nad Vltavou, nedaleko obce Máslovice, se tyčí skalnatá ostrožna Choč
789 geologicky jde o horniny kralupsko-zbraslavského proterozoika (jílovité břidlice, droby, spility apod.)
822 Choč je z podstaty své geomorfologie přístupný pouze ve svrchní části, netřeskovce zde nalezneme jen velmi vzácně, v nepřístupných partiích mohou být však skryté populace,
neboť netřeskovec z ostrožny proniká až k její bázi
841 jedna z nepřístupných stěn, včetně nepřístupných plošin nad ní
786 štěrbinová vegetace těchto skal je relativně chudá (reprezentuje ji např. tařice skalní Arduinova (Aurinia saxatilis ssp. arduini), ale i další pro tyto skály dosti typická vegetace), hlubší stepní trávníky se zde nevyskytují, mimo skály se projevuje silný tlak sukcese ve formě teplomilných křovin, okolí tohoto území je pod vlivem historicky umělých výsadeb borovice černé (Pinus nigra) a trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia)
807 nominátní netřeskovec na mírném suťovém svahu vykazuje trsovité uspořádání, zdejší nepočetný výskyt v letošním roce nekvetl
811 rostliny se rozšiřují okolo a dolů do suti i štěrbin směrem od matek, vznikají tak vegetativně vytvořené populace
Při bližším pozorování rostlin zjistíme, že jsou na nich ráno zachycené bohatě kapky vody. Tento jev souvisí na podzim s tvorbou mlh nad řekou. Tyto mlhy stoupají z teplejší řeky a sráží se na předmětech i rostlinách na okolních skalnatých svazích. Nominátní poddruh netřeskovce se vyskytuje v oblasti atlantského vlhčího vlivu než-li je tomu u hirtoidních netřeskovců, které rostou ve více kontinentálních a horských oblastech.
814 vedle zelených růžic je přítomnost růžic s červeným vybarvením na abaxiální straně listů v této době běžná, štěrbinový výskyt
816 štěrbiny s netřeskovci postupně osídlují i jiné na skály vázané druhy rostlin
817 tato populace využívá západní expozice
840 dalším skalním hojným druhem oblasti je česnek chlumní horský (Allium senescens ssp. montanum) se širšími listy
824 pro připomenutí takto vypadá biotop, ostrožna s mělkou skalní a štěrbinovou vegetací, která náhle prudce spadá do hlubokého údolí velké řeky
844 to co je zajímavé je i výskyt pod ostrožnou (také nepřístupný bez makrozoomobjektivu)
843 tyto rostliny zároveň patří mezi lokalitně nejníže zaznamenaný výskyt tohoto poddruhu netřeskovce u nás, 180 m n.m.
817/16 vzácné abaxiální trichomy v ose hřbetu listu byly nalezeny i zde
837 na Máslovické stráni v minulosti (Nekvinda, 2010) rostly netřeskovce i na dalších místech (lokalita pod stožárem), již tehdy však tyto relativně bohaté populace vykazovaly vliv silného zastínění (morfologicky), které v současnosti vede až k zániku těchto populací, dříve se na stráni praktikovalo pastevectví v otevřené krajině (významný prvek podporující vegetativní šíření netřeskovce), od 20.století se však území uměle zalesnilo nepůvodními dřevinami, dnes výrazně podpořena i sukcesí podrostových křovin, které zcela omezují přístup do oblasti a tedy i nějaký výzkum tohoto negativního jevu...ochranářsky se pak udržuje jen menší souvislá stepní skalnatá část území, bohužel zrovna ta bez netřeskovců (netřeskovec s pouze vegetativním způsobem množení se zde nedokázal na výhodnější stanoviště přesunout ani když jde jen o desítky metrů, paradox - historický antropický pozitivní vliv, pod kopyty ovcí vegetativní rozšiřování dříve probíhalo, po ukončení lidské péče o území populace klesá)
Skalní stepní území Máslovická stráň (bez výskytu netřeskovce)
863 je zde uchován vzácně reliktní výskyt borovice lesní (Pinus sylvestris) na skalách
871 pařezy naznačují, že toto území skalní stepi bylo vyrváno lesu
874,878 na rozdíl od Choče je zde uchována i relativně hlubší skalní step
879 letní xerotermita tohoto otevřeného území (cca 500 m od toku Vltavy) je značná, patrná na vyprahlé vegetaci i na podzim
818 na závěr ještě pár růžic z Choče
|
