13/09/2017 - období na počátku podzimu (po mírných deštích a poklesu teplot)
Jovibarba globifera ssp. globifera (hercynský typ na neutrofilním podloží)
Podyjí, Znojmo cca 225-300 m n.m. - štěrbinová vegetace na silikátových skalách a různé typy suchých acidofilních trávníků (1X)
550 opět veliká řeka, tentokrát Dyje, strmé granitové skály a vliv člověka na zdejší kraj trvající 6.000 let
pokud se řekne Znojmo a jeho netřeskovce je třeba se podívat na 3 geomorfologicky i antropogenně odlišná území
717 A: nejdříve nás cesta jistě zavede pod zdejší hrad a rotundu, které se tyčí na skalách lemující levý břeh Dyje
718 jde o většinově nepřístupné skály, které hostí populaci nominátního poddruhu netřeskovce
712 netřeskovce jsou zde typického tvaru, barvy i rozšíření, na všech zdejších lokalitách striktně svázány se skalami (litofilní)
714 v období po prvních podzimních deštích jsou růžice více otevřené, je na první pohled patrné, že probíhá naplno fotosyntetická asimilace
719 červené znaky patrné zejména u menších (mladších) růžic
725 bližší záběr na charakter zdejších růžic netřeskovce
735 připomenutí jak vypadá biotop netřeskovce v části pod hradem a rotundou
742 kvetení je zde velmi vzácné (možný vliv výskytu pouze na skalách), tato atypicky (větvení květní lodyhy) kvetoucí rostlina byla jediná z mnoha zde se nacházejících mikrolokalit
744 detail na růžice kvetoucí rostliny
733 podhradní skála hostí i velmi vitální populaci neofytní opuncie hnědoostné (Opuntia phaeacantha)
B: druhým územím netřeskovce je ve Znojmě Gránické údolí, jde o hluboko Gránickým potokem zařízlé, na údolí Dyje kolmo navazující údolí oddělující Znojmo od Hradiště.
582 horní svahy tohoto údolí pokrývají suché trávníky a vegetace skalních výchozů.
567 i zde jsou skalní výchozy místy impozantní, jihovýchodní expozice jim dodává celoročně teplejší klima
573 z rostlin osídlujících teplejší stanoviště zde roste např. chřest lékařský (Asparagus officinalis) a mnoho jiných
577 netřeskovce zde rostou skrytě na skalách (nutno vědět kde, mikrolokality se hůře hledají, ale jsou místy i středně početné)
580 z dalších původních sukulentů zde rostou rozchodníkovec (Hylotelephium maximum), rozchodníky (Sedum album hojně, Sedum sexangulare i Sedum acre)
666 pod vlivem Hradiště se ve větší míře začínají od Gránického údolí objevovat v kraji církevní (stavby) a hospodářské (terasy) úpravy, které již od středověku formovaly zdejší krajinu
668 netřeskovce v plné vegetační síle, nevykazují žádné stopy po proběhlém suchém létě
678 menší uzavřené růžice
682 velmi typické pro tento netřeskovec je osídlování říms na skalách, kde jsou lepší podmínky než na holé strmé skále a jen minimální sukcese
685 na více krytých místech růžice nevyužívají červených ochranných barviv a jsou celoplošně zelené
686 časté je i spojenectví těchto netřeskovců s mechy, což ukazuje na efektivnější čerpání vody, kterou tyto společné porosty ve větší míře zadrží
692 trsovitost zdejších mikrolokalit a minimální kvetení jasně ukazuje prioritu vegetativního rozmnožování zdejších populací
C: třetím územím netřeskářského Znojma a jeho přilehlých oblastí jsou pak skalnaté svahy a terasy pod Hradištěm spadající k vodní nádrži Znojmo
705 vybudované terasy nad řekou jsou velmi staré a uchovávají dlouhodobě bezlesý charakter skalnatého území
609 skalní terasovité svahy byly v minulosti využívány k pěstování ovoce a jako pastviny
612 rovinatější partie mají charakter suchých stepí (od Hradiště na Znojmo)
616 na svazích jsou teplomilné křoviny a doubravy proložené suchými stepními trávníky, včetně těch na skalách a terasách (historicky uměle vybudovanými)
632 na počátku podzimu zde můžeme nalézt kvetoucí třemdavu bílou (Dictamnus albus), silice těchto rostlin je silně hořlavá a může způsobovat přirozené zahoření
611 teplomilným zástupcem zdejší fauny je ještěrka zelená (Lacerta viridis)
650 netřeskovce se zde vyskytují jednak na skalách (Hradiště)
646 místy i na terasovitých zídkách (relativně vzácně, hůře se hledají)
644 historické kamenné terasy na svahu nad řekou Dyjí
647 netřeskovce na terasách, v doprovodu rozchodníku (Sedum reflexum)
594 netřeskovce na skále (Hradiště)
morfologicky zajímavý aspekt: přítomnost nepočetných abaxiálních trichomů u tohoto typu netřeskovce. Poprvé se o tomto jevu zmínil Ježek, cactusforum.eu 11/2013, který
uváděl, že jde o trichomy rozházené po celé ploše listu, dále jsme tomu již nevěnovali mnoho času neb to poukazovalo na nahodilost výskytu, ukazuje se však, že tento jev
často přehlížený, může být významný. Navíc přítomnost abaxiálních trichomů u populací na Znojmě byla zjištěna v ose centrálního žebra listu což nasvědčuje, že se nemusí
jednat o zcela nahodilé rozmístění osamělých trichomů, ale může jít o stejný původ jaký je znám u hirtoidních typů, které také v těchto místech trichomy přechodně vytváří
(nominátní poddruh netřeskovce tím může představovat v podstatě jen nejvíce lysý typ ze širšího okruhu globiferních rostlin), tomu by odpovídalo i bohaté abaxiální osrstění
na listech v juvenilním věku rostlin (Nekvinda, 2017 kultura výsev).
599 velmi slabé, ale přítomné trichomy na žebru na abaxiální straně listu
729 a na závěr pěkná skupinka růžic netřeskovce ze skály pod rotundou
|
