02/10/2017 - období na podzim (deštivé období, pokles teplot na mírně chladné - první přízemní mrazík, fenologie: podzimní vegetační období netřeskovce)
Jovibarba globifera ssp. globifera (hercynský typ na vápenci)
Moravský kras, Velká Dohoda cca 512 m n.m. - štěrbinová bazifilní vegetace skalních mezofilních trávníků a lomových stěn v oblasti vápencových dubových bučin (3W)
= výskyt netřeskovce v oblasti Velké Dohody představuje nejvíce na severovýchod položenou lokalitu v rámci vápencového Moravského krasu. Původně známá lokalita
byla v minulosti silněji zastíněna travinami (trávou zarostlá prohlubeň s výchozem drobné vápencové skalky, asociace Saxifrago paniculatae-Seslerietum caeruleae).
Vzhled růžic i vyšší početnost sice více připomínala nominátní poddruh, přesto jsem si nebyl zcela jistý (možná i podvědomě vlivem dané lokace) a čekal jsem co
se s lokalitou stane po jejím proslunění (proběhlo pokosení a odkrytí, 2016). Určitý posun ve vybarvení zde v roce 2016 proběhl, nebyl však natolik výrazný, aby
jsem provedl zcela bezpochybnou determinaci. V roce 2017 se již od kosení lokality upustilo a ta se vrátila do původního pro netřeskovce ne zcela utěšitelného
stavu. V roce 2017 jsem tedy navštívil další 2 odloučená místa na skalních stěnách Velké Dohody, tyto lokace jsou více západně exponované (na stěnách nejsou
stíněné vegetací), jsou bohaté/početné (silné vegetativní množení) a netřeskovce jsou tam vyvinuty v typickém tvaru i vybarvení pro nominátní poddruh (analogicky
lze srovnat i determinovat s lokalitou v prohlubni).
376 skalka v prohlubni má charakter výchozu vápencové horniny, lokalita je stíněná, netřeskovce jsou často v zapojené vegetaci trav a mechů na skále
337 lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata) patří mezi dealpínské reliktní druhy
Proč jsem se vypravil sem? Správná determinace a přesnější zmapování okolních populací zdejších netřeskovců je důležité k přesnému vymezení hranice mezi hirtoidními
a nominátními populacemi. Dále nám tato lokalita může posloužit k porovnání přírodního biotopu na vápenci jak pro nominátní tak i hirtoidní netřeskovce Moravského
krasu.
344 zdejší netřeskovce typicky v zástinu a v porostu mechů (vlhčí prostředí, žádná ochranná barviva, jasně zelené vybarvení)
347 růžice dorůstají větších rozměrů, v zástinu otevřené, listy široce obvejčitě kopinaté
350 červená barviva většinou pouze na sezónních mladých drobných růžicích
356 v zastíněných, vlhčích podmínkách se v okolí netřeskovců silně rozvíjí mechorosty
382 netřeskovce se místy ztrácejí pod bujným travním porostem
393 jen v nejvyšších místech skalky lze nalézt růžice s viditelnou slabou reakcí na ozáření (globiferního tvaru), kvetení v této části lokality nebylo zaznamenáno
412 nedaleko primární lokality (představené výše) se rozkládá vápencový lom (v současnosti přírodní areál s mnoha volnočasovými aktivitami). Těžba v tomto
lomu ustala již v roce 1975. Na jeho západně exponovaných stěnách se dnes rozvíjí 2 sekundární (na antropicky vzniklé ploše) vzájemně oddělené populace
nominátního netřeskovce. Tyto populace nejsou ničím zastíněné, proto mají přirozeně rozvinutý charakter, strukturu i habitus, ze kterého lze odvodit
i souvislost se zastíněnou populací z prohlubně.
424 sekundární plocha 1: netřeskovce se zde rozvíjí na terasách a přímo na skále většinou bez doprovodné vegetace (minimální substrát)
415 netřeskovce tvoří kompaktní trsy, na exponovaném místě přirozeně vybarvené, pro nominátní poddruh typického tvaru (růžic i listů)
419 některé růžice mohou nabývat i modrozeleného odstínu, každopádně v této době a na této lokaci u velkých jen s minimem červených znaků
420 červené znaky ve větší míře pouze u mladších růžic
429 ...a další pro tuto lokaci typické nominátní netřeskovce
431 jehličí pochází ze spadu borovic rostoucích nad lomem
437 kvetení na sekundární ploše 1 jen ojedinělé, ale potvrzené
449 sekundární plocha 2: netřeskovce se rozvíjí na mnohem vlhčí skále, trochu horší oslunění (v častém doprovodu mechorostů), opět není stíněna vegetací
452 růžice se mnohem více podobají těm z prohlubně (vlhkostně podobné podmínky)
453 růžice velké, modrozelený odstín zde již není žádným překvapením
454 vegetativní množení početné, žluté listy na okraji signalizují, že tu na ně v létě také dost svítí a ta zvýšená vláha zde bude jen přechodná
455 bohatě fragmentovaná hornina nabízí mnohé štěrbiny k zachycení
456 také zde bývají červené jen ty nejmenší a nejmladší z růžic
446 také na sekundární ploše 2 bylo zaznamenáno ojedinělé kvetení
408 ...a na závěr záběr z nezvyklého úhlu pohledu
|
