Vymezení netřeskovce v rámci předkládané typologie
» peripanonský moravský typ netřeskovce
= zahrnuje taxon netřeskovec výběžkatý srstnatý (Jovibarba globifera ssp. hirta) vyskytující se v oblasti Moravského krasu. Osídluje vápencové skály, mělké suché trávníky a exponované hrany žlebů.
Oblast výskytu nepřímo navazuje severně na oblast výskytu panonského typu (na západě a severu je znám lokalitně roztroušený/jednotlivý výskyt nominátního poddruhu hercynského typu). Peripanonský moravský typ obsahuje uzavřenější (vyznívající) lokality v oblasti mezofytika. Netřeskovce, které zde rostou vykazují,
vůči rostlinám rostoucím v panonské oblasti, drobné rozdíly ve vzhledu a ve fenologii, což je způsobené vlivem zdejšího vlhčího a chladnějšího prostředí. Kvetou zde pouze v malém rozsahu (spíše ojediněle).
Na severovýchodním okraji areálu svého výskytu pak dochází k blízkému přiblížení k rostlinám morfologicky více odpovídajícím nominátnímu poddruhu. Tyto rostliny jsou blíže popsány u hercynského typu
na vápenci z Moravského krasu, kam jsem je po poslední revizi (10/2017) zařadil.
Vegetaci tvoří zejména svaz Alysso-Festucion pallentis (hercynská skalní vegetace s kostřavou sivou) v asociaci Sedo albi-Allietum montani (skalní vegetace s česnekem šerým horským). Pro
tento biotop je charakteristický dominantní výskyt česneku (Allium senescens ssp. montanum) s častým doprovodem rozchodníku (Sedum album). Do porostů pronikají další teplomilné druhy jako
chrpa (Centaurea stoebe), mochna (Potentilla arenaria) či sesel (Seseli osseum). Mechorosty pleurokarpní i akrokarpní jsou přítomné. Charakter biotopu představují skalnaté svahy a terásky
mírně ukloněných skalních stupňů a úžlabí rozsedlin o sklonu do 70°. Skály na takových místech mohou být zvětralé s mělkou vrstvou půdy, kterou zadržují trsy travin. V Moravském krasu
je v podloží vápenec.
Dalším svazem, který peripanonské netřeskovce obsahuje je Diantho lumnitzeri-Seslerion (pěchavové trávníky) v asociaci Saxifrago paniculatae-Seslerietum caeruleae (mezofilní pěchavové
trávníky). Tyto biotopy charakterizují rozvolněné až zapojené skalní trávníky s dominantní pěchavou (Sesleria caerulea) s výskytem reliktních dealpínských druhů jako lomikámen (Saxifraga
paniculata) či dvojštítek (Biscutella laevigata). Teplomilné a suchomilné druhy jsou vzácné, pryšec (Euphorbia cyparissias), mochna (Potentilla arenaria). Pravidlem zde jsou však druhy
skalních štěrbin, kapradiny (Asplenium ruta-muraria, Asplenium trichomanes), sesel (Seseli osseum) a druhy skalních terásek jako česnek (Allium senescens ssp. montanum), kostřava (Festuca
pallens) či rozchodník (Sedum album). Časté jsou zde i druhy teplých lemů jako bělozářka (Anthericum ramosum) či tolita (Vincetoxicum hirundinaria). Mechové patro bývá bohaté, vlivem
vlhčího a chladnějšího charakteru lokalit. >>> ??? potřeba analyzovat tento svaz/asociaci vůči netřeskovci
|