FLORA východních oblastí Hlinecka a Skutečska

Stránkování:     (1/7)

Květena východních částí Hlinecka a Skutečska byla v minulosti mnohokrát předmětem floristických průzkumů. Bylo zde zaznamenáno na 900 taxonů cévnatých rostlin. Do regionu jsem zahrnul tyto obce: Východní Hlinecko (rozloha 85,09 km2) - Dědová, Filipov (vč. části Ovčín), Kladno, Krouna (vč. částí Čachnov, Františky, Oldříš, Ruda, Rychnov), Otradov, Pokřikov, Raná (vč. části Medkovy Kopce), Oldřetice, Svratouch (vč. části Karlštejn), Vojtěchov (vč. části Pláňavy); Východní Skutečsko (rozloha 72,17 km2) - Bor u Skutče, Česká Rybná, Hluboká, Hněvětice (vč. částí Zhoř, Borek), Lešany, Martinice, Miřetín, Paseky, Perálec (vč. části Kutřín), Podměstí, Proseč, Předhradí (vč. části Dolívka), Střítež (vč. části Chlum), Záboří, Zderaz.

     Předkládaný nově vytvořený, podrobný seznam květeny svým obsahem navazuje na předešlou FLORA Otradoviensis. Na rozdíl od této však nepředstavuje květenu vybrané oblasti podle jednotlivých aspektů, nýbrž rozlohou mnohem širší oblast rozebírá květenu podle území spojených s místními vodními toky. Však oblast sama, ikdyž ne příliš velká, je s vodou hodně spjata. Prochází tudy hranice, oddělující toky úmoří Severního a Černého moře. Pramení zde mnoho regionálních potoků i několik významných řek kraje, jako třeba řeky Chrudimka a Novohradka. Tyto vodní toky přirozeně krajinu formují a rozdělují a zároveň se samy nabízejí za průvodce touto krajinou.

I. Povodí Novohradky a Prosečského potoka

     Řeka Novohradka pramení v nadmořské výšce 649 m n.m. v lesích asi 2,5 km jv.od Proseče. Patří do úmoří Severního moře. Horní úsek řeky v oblasti Maštalí je nazýván Vranickým potokem. Její horní tok směřuje z kopců dolů k severu, po celé délce horní úsek protéká pouze lesním územím. Výrazná změna podloží však přichází hned vzápětí, kdy si musí prorazit cestu mezi cenomanským pískovcovým podložím v oblasti zvaném Maštale, kde spolu se svými přítoky Voletínským potokem (zprava) a Borským potokem (zleva), se zahlubuje do strmých údolí a roklí. Naproti tomu, o něco západněji pramenící Prosečský potok, pramení sice také v lesích, v nadmořské výšce 660 m n.m., směřuje také k jihu, brzy však lesy opouští, ve svém středním toku protéká mezi loukami i samotným městem Proseč, za kterým se opět brzy zanoří do lesů, kde se prořezává přes usazené vrstvy až na podloží magmatických granitoidů. Posléze se pak vlévá do řeky Novohradky. Řeka Novohradka ve své střední části mění směr toku k severozápadu. Protéká zde širším nivním údolím, v rámci monitorovaného území jen několik málo kilometrů po jeho jižní hranici.

    a) horní Novohradka (Vranický potok)
    b) Voletínský potok
    c) Borský (Farský) potok
    d) Prosečský potok
    e) střední Novohradka

Pokračování článku na dalších stranách: