FLORA Otradoviensis

Stránkování:     (7/8)

Květena (flóra) katastrálního území obce Otradov nebyla dosud nikdy komplexně studována. Starší floristické průzkumy (Pulchart: 1944, Hadač: 1972, Jirásek, Bureš, Hadač: 1994, Duchoslav: 1995, Solčanský: 2000, Těšitel: 2003, Faltysová: 2007-2011), které v minulosti na území katastru obce Otradov proběhly, byly vždy jen součástí průzkumů plošně mnohem větších oblastí a pochopitelně tedy nemohly do svých výčtů zahrnout veškeré druhy, zejména pak druhy velmi vzácné nebo druhy, které se zde vyskytují jen ojediněle až přechodně. Floristé také často do svých širších průzkumů (pro katastr) nezahrnuli druhy na katastru obce zcela běžné, mnohdy považované až za obecné, kde nepovažovali záznam o jejich výskytu za potřebný, neboť ten mohl být již uveden v jiné části jimi prozkoumávané širší oblasti. Pro katastr obce Otradov bylo (Florabase, stav: 01/2015), v rámci starších průzkumů, zaznamenáno na 130 druhů cévnatých rostlin (tj. asi 30% z celkového počtu 430 v současnosti se zde vyskytujících druhů). Řasy, mechorosty, lišejníky či houby nebyly z území katastru nikdy dříve systematicky studovány a tedy ani publikovány.

     Předkládaný nově vytvářený, podrobný seznam vegetace a květeny (obsahuje biotopy, lesní typy, druhy v přírodě původní i nepůvodní či zplanělé, nezahrnuje však druhy pěstované pouze v zahradách) obce Otradov, si klade za cíl, výskyt rostlinných druhů zde v minulosti zaznamenaných ověřit/potvrdit a navíc ho doplnit i o druhy, které nebyly v předcházejících dílčích průzkumech zaznamenány. Postupně budou doplněny i zástupci řas, mechorostů, lišejníků i hub na katastru se vyskytujících. Dále ke všem takto zjištěným druhům budou doplněny aktuální i (tam kde je známo více) historické informace o jejich výskytu. Zveřejnění floristické práce započalo postupně během roku 2015 a to podél časové osy kvetení či doby typické pro výskyt (podle jednotlivých aspektů), kdy lze dané druhy nejsnáze identifikovat nebo pozorovat. Celá květena obce Otradov je takto snáze představena co nejširší veřejnosti bez potřeby nějakých speciálních znalostí, pouze a jen na základě zaznamenaného výskytu v daném období roku. V dalších letech bude práce doplňována o nově zjištěné skutečnosti.

F: Pozdní letní aspekt (přibližně od srpna - podzimní rovnodennosti)
= vysoké teploty předchozího období neumožňují již výrazný nárůst vegetace, která přechází, zejména v obdobích suchého průběhu spíše do fáze stagnace. Dokvétají letní druhy trav a bylin z předešlého aspektu, nově nakvétá již jen minimální počet druhů. Převážná většina odkvétajících druhů pak vytváří semena. Na polích probíhají žně. Pokud pokračuje suchý průběh počasí, dochází velmi často až k usychání vegetace (zejména suché, výhřevné louky, prosluněné paseky) a dokonce až k vysychání vodních toků (pokles spodních vod). S postupujícím časem však postupně přechází klima od teplotních maxim na počátku k chladnějšímu průběhu v jeho závěru, který již doprovází opět více srážek. Vegetace, po proběhlém období suché a teplé stagnace, v této době pak reaguje na srážky krátkodobým zvýšeným nárůstem, zejména pak tráva se opět po srážkách rychle zazelená (biomasa) a na loukách probíhá druhá seč - otavy. Přicházející podzim však stále více ochlazuje zejména rána a i denní teploty na konci období začínají klesat pod +20 st.C.

Pokračování článku na dalších stranách: