FLORA Otradoviensis | Stránkování: (6/8) |
| |
Květena (flóra) katastrálního území obce Otradov nebyla dosud nikdy komplexně studována. Starší floristické průzkumy (Pulchart: 1944, Hadač: 1972, Jirásek, Bureš, Hadač: 1994,
Duchoslav: 1995, Solčanský: 2000, Těšitel: 2003, Faltysová: 2007-2011), které v minulosti na území katastru obce Otradov proběhly, byly vždy jen součástí průzkumů plošně mnohem
větších oblastí a pochopitelně tedy nemohly do svých výčtů zahrnout veškeré druhy, zejména pak druhy velmi vzácné nebo druhy, které se zde vyskytují jen ojediněle až přechodně.
Floristé také často do svých širších průzkumů (pro katastr) nezahrnuli druhy na katastru obce zcela běžné, mnohdy považované až za obecné, kde nepovažovali záznam o jejich
výskytu za potřebný, neboť ten mohl být již uveden v jiné části jimi prozkoumávané širší oblasti. Pro katastr obce Otradov bylo (Florabase, stav: 01/2015), v rámci starších
průzkumů, zaznamenáno na 130 druhů cévnatých rostlin (tj. asi 30% z celkového počtu 430 v současnosti se zde vyskytujících druhů). Řasy, mechorosty, lišejníky či houby nebyly
z území katastru nikdy dříve systematicky studovány a tedy ani publikovány. |
Předkládaný nově vytvářený, podrobný seznam vegetace a květeny (obsahuje biotopy, lesní typy, druhy v přírodě původní i nepůvodní či zplanělé, nezahrnuje však druhy pěstované pouze v zahradách) obce Otradov,
si klade za cíl, výskyt rostlinných druhů zde v minulosti zaznamenaných ověřit/potvrdit a navíc ho doplnit i o druhy, které nebyly v předcházejících dílčích průzkumech zaznamenány.
Postupně budou doplněny i zástupci řas, mechorostů, lišejníků i hub na katastru se vyskytujících. Dále ke všem takto zjištěným druhům budou doplněny aktuální i (tam kde je známo
více) historické informace o jejich výskytu. Zveřejnění floristické práce započalo postupně během roku 2015 a to podél časové osy kvetení či doby typické pro výskyt (podle
jednotlivých aspektů), kdy lze dané druhy nejsnáze identifikovat nebo pozorovat. Celá květena obce Otradov je takto snáze představena co nejširší veřejnosti bez potřeby
nějakých speciálních znalostí, pouze a jen na základě zaznamenaného výskytu v daném období roku. V dalších letech bude práce doplňována o nově zjištěné skutečnosti.
E: Hlavní letní aspekt (teplé červnové dny před letním slunovratem - konce července/nejteplejší období)
= počátek léta charakterizuje již zcela stabilní a teplé počasí, kdy teploty přes den překonávají i +30 st.C. V této době mohou být velmi proměnlivé srážky, při jejich nedostatku jsou častá sucha. Naopak při příchodu srážek mohou
přijít bouřky, které mají sice jen krátkodobý charakter, ale dost často formu přívalového deště, někdy i krupobití. Vegetace v této době již vrcholí, biomasa je na maximu (probíhají první seče a kosení luk). Výrazné je
zejména kvetení trav. Z bylin kvete stále mnoho druhů předešlého aspektu, již v menším množství pak přistupují nové letní druhy. Mnohé rostlinné druhy kvetoucí v předešlých aspektech vytváří plody, které průběžně
dozrávají či vytváří semena. V lesích je bylinné patro již zastíněné (tvoří ho převážně odkvetlé byliny), počet kvetoucích druhů zde klesá, kvetou tu zejména druhy stínomilné, kterých je o poznání méně než tomu bylo
v období "světlého lesa". Bohatě se rozvíjejí samozřejmě porosty stínomilných kapradin. Nadbytek světla na otevřených plochách (jsou nejdelší dny v roce) naopak podporuje vývoj vodních rostlin (na hladině či blízko
otevřené hladiny) a rostlin rostoucích na polích a to včetně pěstovaných plodin, které rychle narůstají. V závěru období stoupají teploty do maxim a začínají žně.
- letní byliny luk a mezí:
148: Daucus carota - mrkev obecná, kvete V.-VIII.
148: Lotus corniculatus - štírovník růžkatý, kvete V.-IX.
149: Crepis biennis - škarda dvouletá, kvete V.-IX.
150: Geranium pratense - kakost luční, kvete V.-IX.
151: Campanula patula - zvonek rozkladitý, kvete V.-X.
152: Galium verum - svízel syřišťový, kvete VI.-VII.
153: Malva moschata - sléz pižmový, kvete VI.-IX.
154: Carlina acaulis - pupava bezlodyžná, kvete VI.-IX.
155: Sanguisorba officinalis - krvavec toten, kvete VI.-IX.
156: Centaurium erythraea - zeměžluč lékařská, kvete VI.-IX.
157: Leontodon hispidus - máchelka srstnatá, kvete VI.-IX.
158: Leontodon hispidus var. glabratus - máchelka srstnatá olysalá, kvete VI.-X.
159: Heracleum sphondylium - bolševník obecný, kvete VI.-X.
160: Erigeron annuus - turan roční, kvete VI.-IX.
- rostliny mokřin a vodních ploch:
161: Filipendula ulmaria - tužebník jilmový, kvete IV.-IX.
162: Lythrum salicaria - kyprej vrbice, kvete VI.-IX.
163: Ranunculus flammula - pryskyřník plamének, kvete V.-IX.
164: Cirsium oleraceum - pcháč zelinný, kvete VI.-X.
165: Typha latifolia - orobinec širokolistý, kvete VII.-VIII.
166: Lemna minor - okřehek menší, kvete V.-VI.
167: Spirodela polyrhiza - závitka mnohokořenná, kvete V.-VII.
- rostliny polí a polní či zahradní plevele:
168: Avena fatua - oves hluchý, kvete VI.-VII.
169: Chenopodium album - merlík bílý, kvete VI.-IX.
170: Galinsoga quadriradiata - peťour srstnatý, kvete VI.-X.
171: Cirsium arvense - pcháč oset, kvete VI.-IX.
172: Linaria vulgaris - lnice květel, kvete VI.-X.
- rostliny lesů a křovin:
173: Lysimachia vulgaris - vrbina obecná, kvete VI.-VIII.
174: Impatiens parviflora - netýkavka malokvětá, kvete VI.-IX.
175: Calamagrostis epigejos - třtina křovištní, kvete VI.-VIII.
176: Calystegia sepium - opletník plotní, kvete VI.-IX.
177: Festuca gigantea - kostřava obrovská, kvete VII.-VIII.
- rostliny ruderálních společenstev a rostliny šířené vlivem člověka:
178: Oxalis fontana - šťavel evropský, kvete V.-X.
179: Lysimachia punctata - vrbina tečkovaná, kvete VI.-VIII.
180: Carduus acanthoides - bodlák obecný, kvete VI.-VIII.
181: Plantago major - jitrocel větší, kvete VI.-X.
182: Polygonum aviculare - truskavec ptačí, kvete VI.-X.
183: Helianthus annuus - slunečnice roční, kvete VI.-IX.
184: Panicum miliaceum - proso seté, kvete VII.-VIII.
- průběh hlavního letního aspektu / Léto lze charakterizovat zejména stabilním, teplým počasím. Zatímco na jaře vegetace, pod vlivem vyššího stavu vody v půdě, rychle narůstá co do biomasy, léto je z pohledu vegetačního spíše
charakteristické dozráváním semen a plodů, které vytváří zejména mnohé byliny a trávy. Biomasa na lukách se poseká, čímž se uvolní prostor pro zahuštění porostů stávajících a nárůst biomasy
nové. Mnohé byliny a trávy, tomuto způsobu hospodaření uvyklé, opět rozkvetou a louky se tak vcelku rychle zregenerují. Rychlost obnovy je pak závislá na množství srážek v létě, kdy za častějších
dešťů vegetace roste velmi rychle, za sušších období pak jen pozvolna. Na polích dozrává obilí, čemuž výrazně dopomáhá teplé a slunečné letní počasí. V lesích je i v této době chladněji a stín.
Jarní druhy již dávno z podrostu vymizely nebo ty nejvytrvalejší ustupují a uvolňují místo druhům letním, které již nepotřebují tolik přímého slunečního svitu. Výrazně v této době dochází k rozvoji
rostlin stojatých vod, které využívají tepla a světla, kterého je v létě dostatek. Zdokumentované léto patřilo k jedněm z nejsušších v oblasti, kdy zcela vysychaly všechny menší vodní toky a dokonce
z části i toky páteřní, přesto ani tento stav nezanechal v krajině trvalejších stop a vše se opět navrátilo ke svému řádu v obdobích následujících.
Pokračování článku na dalších stranách: | |