| Studijní plocha - louka (SPL Otradov 2013 - 2015) |      (8/10) |
ŘÍJEN 2014
Relativně teplé a vlhké klima časného podzimu přispívá k obnovení pokosených ploch. Tráva sice již nenaroste tolik
do objemu biomasy jako v obdobích plné vegetace, ale pokosené plochy zcela zregenerují a stanou se počas přicházející
zimy útočištěm i skrýší zejména mnoha bezobratlých či drobných obratlovců (stopy po jejich aktivitě na louce bývají
všudypřítomné). Na SPL se ve větší míře začíná objevovat
přítomnost krtka obecného (Talpa europea). Voda z lesního prameniště stále přitéká do prostor SPL. Úložiště biomasy
na okraji SPL se pod nánosy opadaného listí dobře zazemňuje, vzniká tam ostrůvek na živiny bohatého humusu, zároveň
se pak vytváří vyvýšený lem ve spodní části svahu, který přirozeně narušuje původně jednotvárný spád plochy louky k
místnímu potoku (vpodstatě zabraňuje možným splachům materiálu z louky do potoka při velkých letních deštích, také tyto
lemy lépe a hlavně o něco déle mohou zadržet vodu v prostoru SPL). Ve vegetační sezóně bylo do prostoru SPL přivyseto
mnoho místních rostlinných druhů, vázaných na luční porosty. Semena byla pořízena z okolních porostů. Některé tyto
druhy jistě na SPL v minulosti rostly také, avšak její degradací vymizely. Právě již na podzim lze pozorovat nové semenáčky
těchto přivysetých druhů. Při výsevu byla vždy mechanicky narušena půda tak, aby vysévaná semena spočinula co
v největší míře přímo do volné půdy. Při sezónním kosení byl zvýšen důraz na čištění ploch ve středu SPL od porostů
ostružiníku (bylo mnoho rostlin zcela vyryto) a právě na podzim při regeneraci travních porostů byl zaznamenán vysoký
nárůst travní pokryvnosti právě na plochách, dříve ostružiníkem hojně obsazených. Husté ostružiníkové porosty výrazně
svými širokými listy stíní půdu a hodně omezují růst běžné luční flóry. V této době stále ještě na SPL kvetou konopice
pýřité (Galeopsis pubescens), pcháče bahenní (Cirsium palustre) či rostlinky starčeku Fuchsova (Senecio ovatus). Ve sterilním stavu jsou paki nápadné trsy metlice trsnaté
(Deschampsia cespitosa).
Foto:
a/ ze střední partie SPL byl letos z větší části zcela odstraněn porost ostružiníku, byl ponechán pouze úzký pás, b/ jelikož kosení plochy
SPL bylo mozaikovitě rozloženo do 2 měsíců, je v říjnu většina plochy již opět zregenerovaná, c/ vyšší keře (zde růže (Rosa canina) s plody)
a některé ponechané vyšší byliny a trávy vytváří další patro vegetace nad převažujícím travním porostem, d/ na počátku období, stále ještě
nezregenerovaná, naposledy kosená (koncem září) část v oblasti zamokřované louky, e-g/ plocha louky na SPL v průběhu 2.dekády října,
h/ plocha ponechaného ostružiníku ze suché strany louky, ch/ plocha ponechaného ostružiníku ze zamokřované strany louky, i-k/ plocha louky na SPL v
průběhu 3.dekády října, l-p/ rostliny na SPL v říjnu, q/ hloh (Crataegus sp.), r/ mladé semenáče v zamokřované části SPL z dovýsevů,
s/ louka je domovem mnoha drobných obratlovců, které loví větší predátoři, zde stopy po vyhrabávání "myších děr", t-u/ rozkládající
se depónie biomasy na okraji SPL
LISTOPAD 2014
V listopadu stále více tepla ubývá a přichází chlad (zatím však po většinu období bez mrazů). Vláhy je dostatek proto prameniště stále vydatně
zásobuje louku vodou. Padající listí obohacuje půdu o další živiny. Plochy louky, v sezóně pokosené, jsou již v této době
zcela zregenerované. Ikdyž přízemní mráz, ojediněle i trocha sněhu, v tuto dobu přichází již častěji, udržuje se tráva v bezmrazém mezidobí stále
aktivní o čemž nás přesvědčuje svojí zelenou barvou (stále probíhají životní procesy i v nadzemních částech).
Foto:
a-c/ chladno způsobuje silné ranní rosy, louka je v této době dobře zásobená vodou, také listí z okolních dřevin dodá nějaké živiny,
d/ ...i prameniště zasypává listí, vzniklé bahno slouží jako zimní úkryt pro skokany (Rana temporaria),
e/ dokud půda nezmrzne či nezapadá sněhem, lze pozorovat aktivitu krtka (Talpa europea), oproti minulému roku, kdy byla aktivita
krtka na louce jen ojedinělá, je letos aktivita krtků na louce hojná,
f/ hlavní mraveniště (Formica pratensis) je na zimu zcela pokryté vegetací,
g/ narušená místa louky velmi často porůstá pionýrský psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), což signalizuje půdy s dostatkem vláhy,
h/ porost ostružiníku (Rubus dollnensis) v této době již také vybarvuje své listí,
ch-k/ závěrem období se pak krátkodobě objevil i slabý mráz, který na vlhké louce vše pokryl krystalky ledu, l-o/ první letošní sníh letos na louce SPL napadl 29.listopadu
PROSINEC 2014
Letošní prosinec zpočátku, podobně jako loni, nepřinesl po většinu období, v této době obvyklé, ochlazení. Mrazivých dní bylo jen poskrovnu a opravdová mrazivá zima se dostavila
až v úplném závěru roku, kdy sníh na SPL pokryl louku a mráz vydržel i během dní. Louka po většinu období nebyla ve stavu klidu a tráva se vesele zelenala po 3/4 prosince. V partiích
s introdukcí sněženky (Galanthus nivalis) již na konci druhé dekády prosince vykukovaly z půdy listy těchto sněženek, které výrazně teplé počasí, na mnoha místech přinášející nové
teplotní rekordy, nenechává v klidu. Také jsem zaznamenal, ikdyž jen velmi ojediněle, kvetení (otevření jehněd) u lísky obecné (Corylus avellana). Území SPL leží v klidové zóně, kam lidé
chodí jen zřídka, z tohoto důvodu v blízkém okolí i přímo na SPL je možno stále častěji pozorovat pravidelnou přítomnost velkých savců. Vyskytuje se zde běžně srnčí zvěr
(Capreolus capreolus), která zanechává stopy v blátě na stezkách, hojně navštěvuje i prameniště, které využívá jako napáječku. Dále je zde možno nalézt stopy a vzácně i zahlédnout
(v této zimní době i přes den) stádečka divokých prasat (Sus scrofa), která tudy nejen přebíhají (průrazy hustými křovinami), nýbrž i krátkodobě využívají četných bahnitých louží
v podsvahové části prameniště, často pak okolní louky i rozrývají. V posledním týdnu roku se pak dostavila pravá zima se sněhem a mrazem, která již uložila louku do stavu klidu. Zimní
Slunce v této době nedokáže krajinu výrazněji prohřát svými příliš šikmo k Zemi směřujícími paprsky a život na louce je možno vnímat pouze ze stop zvěře ve sněhu či pozorováním
stálého ptactva zdržujícího se v oblasti. Takovým novodobým zimním obyvatelem lesa i zde je kos černý (Turdus merula).
Foto:
a-d/ louka v období "nepravého" zimního aspektu, e-f/ rašící sněženky (Galanthus nivalis), g-h/ stopy srnčí zvěře, ch-k/ louka a okolí v "pravém" zimním aspektu
| Pokračování článku na dalších stranách: | |
