Studijní plocha - louka (SPL Otradov 2013 - 2015)

(1/10)

Charakteristika lokality:

     Studijní plocha byla založena v lednu 2013 na opuštěném, původně extenzívně obhospodařovaném, lučním soukromém pozemku (poslední celoplošná seč byla zaznamenána v roce 2006). Louka je situována v mírném svahu (převýšení cca 5 metrů) s jihozápadní expozicí. Louka se rozkládá na území fytochorionu Fyt69 - Železné hory (resp. Fyt69b - Sečská vrchovina), v katastrálním území obce Otradov. Rozloha vymezené studijní plochy činí 2.100 m². Nadmořská výška dosahuje 530-535 m n.m.. Louka se plynule svažuje k potoku, zcela ji obklopují dřeviny svým složením náležející k jasanovo-olšovému luhu. V okolí louky se nacházejí mnohá luční prameniště a větší celky v současnosti více či méně extenzivně obhospodařovaných luk, ze kterých ohrožené druhy rostlin bohužel již většinou vymizely (např. Dactylorhiza majalis vymizel vlivem přehnojení před cca 20 lety). Počáteční stav plochy louky odpovídá přibližně 6-leté sekundární sukcesi, pod vlivem okolních lesních porostů, které zde však dříve nebyly. Okolní lesy a houštiny se zde vytvořily až v 2.polovině 20.století, kdy došlo k opuštění políček malorolníky pod vlivem kolektivizace a podobná hůře využitelná místa se využívala jen okrajově jako louky či byla zalesněna. Nejvyšší sukcesí podpořené pokryvnosti na louce zaujímal maliník (Rubus idaeus), který osídlil místa přímo sousedící s okolním stromovím (široké pásy na okraji louky), často v polostínu. Naproti tomu v otevřené, slunci exponované části louky (přibližně na 1/3 plochy louky) se pak rozvinul bohatý porost ostružiníku (Rubus dollnensis). Na ploše louky byly dále v nevelkém počtu zjištěny keře růže šípkové (Rosa canina), o něco menší keře hlohu (Crataegus sp.) a spíše malé keříky slivoně trnky (Prunus spinosa).

Byla provedena prvotní obhlídka lokality. Byly stanoveny rámce managementu, které povedou k předpokládanému budoucímu stavu. Za cíl bylo stanoveno udržet, resp. obnovit stav biotopu mezofilní louky s řízeným extenzívním obhospodařováním, kde prioritním nebude produkce (lokalita nebude hnojena, narostlá biomasa bude mozaikovitě sečena a z lokality odstraňována), nýbrž podpora výskytu rostlin a živočichů v dané oblasti se vyskytujících. Na části lokality bude podpořeno zvýšení zamokření, které bylo v minulosti redukováno, tak aby byly podpořeny i vlhko preferující organismy. Přesnější management péče však bude stanoven až po podrobném biomonitoringu, který na lokalitě bude proveden v nadcházejících letech. (pozn.: 06/2013 louky v okolí SPL na svahu jsou podmáčené a patří k asociaci Holcetum lanati s mnoha typickými druhy rostlin, rekonstrukce luční vegetace na SPL tedy bude směřovat k této asociaci) Foto: a/ celkový záběr na luční lokalitu na konci ledna, na které bude vybudována studijní plocha, v podrostu stromů (hnědé vlevo) porost Rubus idaeus, porost Rubus dollnensis je pod sněhem (vpravo) v exponované části louky. b/ Rubus idaeus preferuje místa v částečném zástinu stromů na okraji louky.

     Proběhlo odstranění nadměrně rozšířeného Rubus idaeus. Na několika oddělených místech však byly porosty zachovány k podpoře organismů na tento druh svým životem vázaných. Biomasa z Rubus idaeus byla nakupena do 2 od sebe vzdálených kup, které byly na lokalitě ponechány jako možný úkryt pro drobné živočichy. V lednu i únoru bývá lokalita zasněžená, rostliny jsou ve vegetativním klidu. Ze savců byl zaznamenán blíže neurčený hlodavec (využil úkrytu v jedné z nakupených hromad z odstraněného maliníku), dále pak přítomnost srnce (Capreolus capreolus) a zajíce (Lepus europaeus). V blízkém okolí i prasete divokého (Sus scrofa).

Foto:
a/ porosty Rubus idaeus byly místy vysoké a husté, b/ naproti tomu porosty Rubus dollnensis se plazí při zemi, c/ bližší detail na prýt ostružiníku, d/ v době bez sečení se ostružiník slušně rozrostl po exponovaných partiích louky, e/ na louku místně pronikla Rosa canina, f/ jsou zde i keříky Crataegus sp., g/ ikdyž v posledních letech je zimní počasí nestálé, sníh je zde častý, h/ za sněhové pokrývky v únoru proběhly pouze práce na většinovém odstranění rozrůstajících porostů Rubus idaeus.

V měsíci březnu již dochází k pozvolnému oteplování a trvalému odtání sněhové pokrývky. Tato doba byla tedy využita k zmapování expozičně a hydrologicky odlišných částí louky. Podle nejrychleji odtávaných ploch lze určit expozičně více výhřevnější místa, kde pokud není na povrchu v prohlubních zachycená povrchová voda lze tato místa následně efektivněji využít pro rozvoj teplomilnější, spíše sušší místa preferující vegetace. Na studované louce tomu odpovídá nejvýše položená plocha svahu s celodenní slunci vystavenou expozicí. Naproti tomu místa částečně až zcela zastíněná, kde sníh zůstává nejdéle bude preferovat vegetace vlhkomilnější, pokud tato místa navíc budou podpořena záchytem sezónní povrchové vody, lze tam předpokládat vytvoření trvale vlhko preferující vegetace. Z pohledu hydrologického se louka nachází ve svahu, tedy povrchové a podpovrchové vody po luční regulaci stékaly v minulosti přes louku dolů relativně rychle přímo do koryta potoka, který protéká hned pod loukou. Na vlastním území louky byla retence relativně nízká. Voda se zachytávala pouze v místech prohlubní či rýh, kde po určitou dobu roku spoluutvářela přechodně podmáčené plochy malého rozsahu. Na těchto místech pak prospívala vlhkomilnější vegetace. Toto je dobře patrné v současnosti na okolních rozsáhlejších lučních plochách, kde k tvorbě podmáčených ploch dochází i v současnosti, bohužel však již s absencí vzácných a ohrožených druhů rostlin, které byly postupně vytlačeny způsobem hospodaření.
Foto: a/ nejvíce slunci exponovaná část louky ztrácí sněhovou pokrývku nejdříve, jedná se o horní část svahu, kde se nezadržuje povrchová voda, proto se jedná i o relativně suchou plochu, tato část louky nebyla zasažena sukcesními porosty ostružiníku. b/ extenzivně obhospodařované luční pozemky na svahu v okolí vykazují zjara (pozn.: 06/2013 od počátku roku až do června byly louky podmáčené, půdní vlhkost zcela vyhovuje na vlhkost náročnějším rostlinám asociace Holcetum lanati, které se zde vyskytují) silnou nasycenost povrchovou a podpovrchovou vodou, tato voda se místy zachycuje a vytváří lokální mokřiny s fragmenty mokřadní vegetace a posledními zbytky vzácnější flóry (např. Primula elatior, Valeriana dioica, Molinia caerulea aj.), která nedokáže odolávat na místech intenzívně obhospodařovaných, v nejvlhčích částech se uchovaly i ostrůvky stromoví s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Naprosto ojedinělý, resp. poslední v této části katastru nalezený exemplář, je pak výskyt jalovce obecného (Juniperus communis) odkazující na možnou pasteveckou minulost tohoto území.

     Na studovanou louku musí být tento způsob částečného zamokření opětovně navrácen, neboť v minulosti bylo preferováno co největší odvodňování ploch stylem, co nejrychlejší cesty vody z luk do potoků. Rekonstrukce opětovného částečného zamokření bude provedena vyhloubením zavodňovací rýhy, která svede na spodní část louky (pod svah) vodu z okolních lučních pramenišť, resp. z území podsvahového vývěru odkud voda odtéká do potoka, tato voda bude na louce zachycena v hlavní tůni, několika malých vysychavých tůních a příčném podsvahovém příkopu, který vodu zadrží před rychlým odtokem do potoka. Znovuvytvořením a udržením tohoto typu vlhkého biotopu, který nebude vystaven vlivům intenzívního hospodaření a zejména svojí trvalou podstatou, umožní a podpoří dlouhodoběji vývoj organismů na tomto území a to i pro širší okolí, které je pod mnohem větším tlakem (eutrofizace, těžká mechanizace, rybník za účelem chovu ryb není zcela optimální pro přirozenou biodiverzitu mokřadů zdejšího typu apod.).

Foto:
a/ louky kopce, na jehož svahu leží i SPL, akumulují velké množství vody, která vyvěrá v podsvahových prameništích, část této vody bude využita i k zavodňování (upravení vodní bilance) SPL louky, b/ podsvahové prameniště se z menší části postupně rozvolní tak, aby zde vznikl systém vzájemně propojených mělkých malých tůněk až louží, které budou v období přebytku vodní bilance zadržovat v relativně větším objemu vyvěrající vodu z podsvahových pramenišť než tomu bylo dosud, v takovémto stavu pak bude lépe podpořena na sezónní stojatou vodu vázaná biodiverzita organismů (sníží se rychlost odtoku vody do potoka, resp. nadbytek vody bude namísto do potoka sveden na louku), c/ nadbytečná voda (přeliv z tůněk prameniště) je sveden svahovou zavodňovací rýhou po okraji louky do míst, kde bude podpořeno zamokření louky, d/ v druhé dekádě března se přechodně vrátily silné mrazy, které zemní práce na zavodnění louky na čas přerušily, e/ poloha zavodňovací rýhy, f/ mezi první jarní rostliny, které se objevily na louce patří svízel bílý (Galium album), mladé rostlinky úspěšně využívají drobných ploch přirozeně obnaženého drnu, g/ louka se nachází v klidné zóně, kam se často stahuje srnčí zvěř (Capreolus capreolus), její stopy na louce jsou v podobě vyšlapaných cestiček, kudy pravidelně loukou prochází, kupek trusu pro srnčí typického tvaru a stop po příležitostném okusu na větvičkách keřů, h/ charakteristika klimatické oblasti.

Pokračování článku na dalších stranách: