Studijní plocha - louka (SPL Otradov 2013 - 2015)

(3/10)

ČERVENEC 2013

     Červenec patří mezi nejteplejší měsíce roku. Není tedy divu, že mnoho živočichů na louce v tuto dobu vstupuje do období vrcholné aktivity. Aby byl dopřán živočichům v této jejich vrcholné době potřebný klid, neprobíhají na SPL žádné rušící aktivity, jako jsou seče či jiné časově náročnější práce narušující porosty. V červenci např. začíná srnčí říje, ale i u bezobratlých se dějí změny např. můžeme v trávě pozorovat převlékající se zelené kobylky do posledního dospělého vývojového stádia (tedy v tomto okamžiku sečí velmi zranitelné), objevují se sarančata a jiný mnohdy teplomilný hmyz, na louce můžeme pozorovat u motýlů jednak již vyvinutá stádia housenek živících se rostlinami či kopulující a následně vajíčka kladoucí imaga. Prostě měsíc červenec a polovina srpna, jako nejteplejší období roku by mělo být věnováno klidu a přirozenému rozvoji na SPL, kdy bude pouze zaznamenáváno pozorování.

Foto:
a/ na přelomu června a července došlo k posečení medyňkových a trojštětových luk v okolí SPL, které se sečou jen extenzivně, neboť jejich hmota se nehodí na sena, nýbrž pouze na stelivo (toto je pro podobné plochy z pohledu udržení vývoje podobných luk optimální a potřebný postup, je však třeba ještě podotknout, že louky podobného složení, ikdyž dnes již bez významných ohrožených druhů rostlin, se jinde v okolí v takovémto rozsahu prakticky nevyskytují, takže to u nás není zrovna běžný biotop - vesměs okolo převažují intenzivně sečené louky na produkci sena), b/ posečená biomasa se okamžitě zpracuje a na uvolněných relativně rozsáhlých plochách po určitý čas (než opět vzejde nový porost trav a bylin) vznikne pro faunu na život chudá oblast, drobní živočichové v tuto dobu mohou hledat útočiště buď na intenzivně sečených loukách v okolí, které byly posekány již před měsícem a nyní jsou již dostatečně obrostlé, rizikem pro živočichy zde je však nižší druhová biodiverzita rostlin s menším počtem kvetoucích rostlin, tedy nižší potravní nabídka pro některé druhy a následné relativně blízké další sečení, které nemusí umožnit mnoha druhům úplné dokončení vývoje, jinou alternativou (dříve běžnou, dnes vzácnější, díky zceleným pozemkům) je výskyt malých lokalit, ať jako dočasných či trvalých útočišť fauny, typu SPL, kde probíhá obhospodařování řízeným postupem (dříve tomu přirozeně odpovídalo kosení mnoha políček a luk mnoha rolníky v různém čase, popřípadě ponechání některých ploch ladem a navíc při existenci mnoha mezí měla fauna k dispozici nepřeberné množství ploch v různém stupni vývoje, což vedlo k její výrazné pestrosti a stabilitě v krajině), takové v klidu udržované plochy nám v červenci pak mohou nabídnout mnohé příběhy živočichů, které by na celoplošně posekaných plochách jen těžko došly úspěšného cíle, c/ příkladem může být třeba kobylka zelená (Tettigonia viridissima), tento velký hmyz potřebuje k dosažení dospělosti 6ti až 7mi svlékání nymfy, intenzívním sečením je tento druh zatlačován z luk do okrajových křovin, na ploše SPL však jde o zcela běžný a hojný druh i na celé ploše louky, d/ a pak samozřejmě třeba obojživelníci, zde mladý skokan hnědý (Rana temporaria) ve vodní komoře na SPL, tito obojživelníci v mladém věku se vyskytují v tuto dobu ve větších počtech a vyhledávají příhodná vlhká místa a mokřiny pokud možno s vegetací, která je ochraňuje, naopak na pokosených plochách se mnohem častěji stávají potravou predátorů, e-g/ nepokosená tráva a rostliny slouží mnohým bezobratlým k výstavbě hnízd, h/ některým rostlinám, jako např. zde prstnatci májovému (Dactylorhiza majalis) dozrávají v červenci semena a pro jeho možnou zdárnou reprodukci je potřebné provádět seč trochu později (na původním místě výskytu této rostliny proběhla seč na počátku období, v té době by měla rostlina ještě nezralé, zelené semeníky a generativní reprodukce by byla nemožná), ch/ srnčí zvěř (Capreolus capreolus) vodí na louky svá mláďata, zde louka v sousedství SPL, i/ vyschlé, ale vlhké komory stále lákají obojživelníky, j/ když pak oschnou ještě více, lákají ke slunění pestré motýli, k/ motýli mnohdy při nedostatku míst k slunění vezmou za vděk čímkoli, zde babočka admirál (Vanessa atalanta) na oděvu a nevadil ji mnoho ani pohyb, l/ to, že motýli zde musí čelit svým predátorům (ptákům) zase ukazuje tento otrhaný okáč prosíčkový (Aphantopus hyperanthus), m/ suchá stébla, vysoce trčící nad okolními porosty zase slouží jako pozorovatelna pro dravé vážky rudé (Sympetrum sanguineum), n/ k dokončení koloběhu života je třeba zcela vyvinutých jedinců, zde po mnoha procesech svlékání dospělý jedinec samice kobylky zelené (Tettigonia viridissima), o/ koncem období pak v okolí SPL na intenzivněji obhospodařovaných loukách probíhá další již druhá seč, tyto četnější seče, sloužící k získávání píce, mnoho z toho, co bylo jen namátkou popsáno a proběhlo na SPL v červenci v předešlých bodech, přerušují či narušují a vytlačují na místa ponechaná v klidu, která pak vykazují o to větší bohatost a pestrost a podobných příkladů by šlo uvést mnoho.

     Jak jsem uvedl již výše měsíc červenec byl na SPL bez lidských zásahů. Ze strany přírody však jde o velmi aktivní období. Nejdříve voda. Zatímco na počátku období do SPL přitékala voda jak do komor tak z lesního prameniště (červen byl deštivý), pod vlivem narůstajících teplot a sucha (červenec byl spíše suchý a horký) její množství stále klesalo až zcela ustalo. Voda z podsvahového prameniště nejdříve přestala napájet spojovací kanál z důvodu malého množství přitékající vody, následně tuto pramennou oblast, kde byly v oblasti ojediněle se vyskytující louže s vodou navštívila divoká prasata (Sus scrofa), která svojí koupelí narušila systém vybudované vodní cesty, který bude nutno později opravit. Naproti tomu lesní prameniště vodu produkuje i v největších letních vedrech, není ji však mnoho a její cesta na SPL se snadno zanese organickým materiálem (listím apod.), který produkuje les, čímž většinou voda končí již v olšině na horní hranici SPL, do budoucna bude třeba cestu vody upravit, proti rychlému zanášení, poté lze očekávat celosezónní zásobení vrchní části SPL vodou z tohoto prameniště. Na konci období tedy voda ani z jednoho prameniště do prostor SPL nepronikala, všechny komory byly suché. Dalším významným přírodním činitelem je pak samo počasí. Zatímco většinu období bylo klima teplé a suché a na SPL tedy mohl rychle a poklidně probíhat vývoj živočichů a vrchol vegetace, konec období zasáhla na SPL silná bouře, která v okolí lámala a vyvracela stromy a kraj zahrnula přívalovým deštěm. Pro luční SPL nebyl dopad tak dramatický, jako pro lesy, avšak i zde došlo ke zválení vegetace, zejména trav. Nejodolněji pak obstály širokolisté byliny rostoucí ve skupinách a nejméně sečí dotčené porosty. Avšak i takový silný přirozený přírodní zásah do porostů ukázal několik pozitivních aspektů (jde vlastně o přirozené narušování stanovišť, které pro udržení stavu uměle provádíme sečí a jinými zásahy). Např. přirozené slehnutí vyšší vegetace v prostoru mraveniště travních mravenců (Formica pratensis) umožnilo průnik slunečního svitu až k mraveništi, což podpořilo aktivitu těchto mravenců. Narušení luční vegetace prostě často přináší podporu pro luční organismy a potlačuje sukcesní procesy.

Foto:
a-g/ 1.dekáda: plocha SPL vydatně zalitá po silných deštích z června, luční porosty na pokosených plochách opět husté, travnaté, stále ještě rostoucí, kvetoucích druhů zanedbatelně, komory zpočátku plné vody s bohatou flórou řas, postupně však vysychají, h-q/ 2.dekáda: teplé a suché klima, vegetace vrcholí a zpomaluje až pozastavuje růst, travní plochy jsou zhruba po kolena, nekosené plochy po pás i výš, na nekosených plochách začínají nakvétat druhy letního aspektu, na okrajích křovin se rozvinula specifická vegetace s převahou konopice pýřité (Galeopsis pubescens), r-w/ 3.dekáda: teplé, slunečné a velmi suché klima, vegetace ve vrcholné fázi vývoje, do fertilního stavu přecházejí rostliny kvetoucí v létě, v tomto období zaznamenávám nejsilnější aspekt kvetení rostlin na ploše SPL, zejména na nekosených plochách, v samém závěru dekády pak oblast zasáhnou krátkodobé, ale velmi silné bouřky, které zanechají (nárazový vichr) na vegetaci své stopy.

SRPEN 2013

     Na počátku srpna na SPL započala 2.seč. Nejdříve byly pokoseny sukcesní průniky širokolistých bylin na okraji s křovinami. V těchto porostech převládala právě kvetoucí konopice pýřitá (Galeopsis pubescens) - v koutech byla místy ponechána, tyto porosty zde často navštěvují dlouhozobky - a zmlazené výhony maliníku (Rubus idaeus). Poté následovaly travní porosty, které byly koseny v letošním roce nejdříve (během srpna bylo tedy pokoseno přibližně 50% SPL). Studijní plochy SPL/01 a SPL/02 byly také zcela pokoseny. Zejména u plochy s mraveništěm (SPL/01) došlo k výraznému prosvětlení, porosty vegetace na mraveništi byly ponechány. Změna chování mravenců po tomto zásahu nebyla pozorována, ikdyž se jim samozřejmě usnadnil přístup k novému stavebnímu materiálu, kořisti, prosluněné luční ploše apod., což může zdejší populaci trochu napomoci. Jelikož vegetace v této době dokvétala, byly zbylé plochy ponechány nepokosené. Při kosení bylo objeveno hnízdo čmeláků rokytových (Bombus hypnorum), kteří ho i aktivně hájili. Na nenarušených plochách byli pozorováni další druhy živočichů. V druhé polovině měsíce začaly rozkvétat rozchodníky křovištní (Hylotelephium jullianum), jako jeden z posledních v sezóně kvetoucích rostlin na SPL, ostatní druhy rostlin postupně odkvétají a vytváří semena. Na keřích začínají dozrávat plody. Vodní přítoky do SPL zůstaly celé srpnové období suché.

ZÁŘÍ 2013

     Na počátku září byla pokosena i travní plocha u vývěru z lesního prameniště (aktuálně pokoseno cca 60% SPL v 2.seči). Studijní plocha SPL/03 byla také (obdobně jako ostatní v minulém měsíci) pokosena a vzniklá biomasa byla odstraněna. Nepokoseny tedy zůstaly pouze 3 úseky (v rozsahu cca 40% SPL). Za 1) úsek, kde neproběhla celoročně žádná seč, zde v tuto dobu dominují slehlé porosty ostružiníku (jeho široké listy vytváří významnou plochu pro možné slunění živočichů), 2) úsek, kde došlo pouze zjara k čištění od porostů ostružiníku, zde se ostružiník také navrátil, ale v mnohem menší míře a převládla zde smíšená vegetace vyšších bylin (vysoké kvetoucí druhy lákají dlouho zejména hmyz) a za 3) úsek v 1.seči pokosený, kde je však vyšší podíl bylin nad travami, zde se vytvořil nízký porost trav, ostřic, třezalek aj. který opět často využívají živočichové (např. pavouci).

     Louky v okolí SPL vstupují do posledního pozdně letního kvetoucího aspektu. V polovině měsíce začínají stále častěji přicházet stále vydatnější deště, které opět začínají měnit vodní režim oblasti. Teploty, zejména ty ranní jsou však již nižší, proto zelená vegetace přirůstá již pomaleji, zato v okolních lesích a křovitých porostech začíná rozvoj růstu hub. Za slunných dnů lze ještě na SPL pozorovat zástupce hmyzu na posledních květech, avšak je již znát, že jde o větší pokles co do početnosti i druhové rozmanitosti oproti předešlým obdobím. Začíná spad listí, které jako významná biomasa zanáší prameniště i kanály. Plody keřů dosahují úplné zralosti.

     V druhé dekádě září, po vyčištění pramene i koryta, se obnovil po silnějším období s deštěm tok vody na SPL v oblasti lesního prameniště. Podsvahové prameniště je již také plné vody, avšak zanesená a rozrytá svodová rýha od hlodavců zatím neumožňuje průnik vody až do komor na SPL. Po slehnutí bujné vegetace, která nyní ještě výrazně zamezuje přístup, bude rýha vysypána kamenivem (získaným z historických deponií z dob, kdy v okolí se vysbírávalo z polí, tyto deponie ve formě hromad jsou v okolí SPL velmi běžné), aby bylo eliminováno obdobné zanášení a narušování do budoucna. Po takto upraveném systému zavodnění SPL dojde tedy v rámci celého roku k zajištění plynulého přívodu vody na SPL v obdobích od poloviny září do konce června. V nejsušších částech roku, tedy od července do půli září pak může docházet k přerušení vodních přítoků na SPL vlivem sucha a poklesu podzemních vod. Jelikož prameniště v lese je však aktivní celoročně, lze po jeho ustálení do budoucna (usazení koryta, vlivem silné mineralizace) očekávat celoroční zásobení sledované plochy SPL/03 vodou. Na SPL/03 bude tedy soustředěn management podporující udržení lučních, vlhkopreferujících organismů.

Pokračování článku na dalších stranách: