DUBEN 2013 Měsíc duben postupně přináší pro vegetaci mnohem stabilnější počasí (ikdyž letošní počátek dubna byl chladný, ještě ve znamení sněhu, poslední dekáda byla naopak korunována teplotami převyšujícími i +25 st.C, každopádně teploty se již po většinu dubna držely celodenně vysoko nad bodem mrazu, půda zcela rozmrzla a za slunečných dnů na SPL dochází i k silnému vyhřívání slunci exponovaných ploch, které lákají mnohé bezobratlé i plazy. Na louce začala rašit nová vegetace, objevují se stále častěji a hojněji bezobratlí živočichové, ale i různé druhy ptáků, kteří se těmito tvory živí. Na SPL jsem tedy započal s monitorováním výskytu jednotlivých druhů, seznam a popis zjištěných druhů bude presentován zde. K přesnému zařazení druhu zejména u rostlin většinou vyčkávám až na období květu (fertilní fáze vývoje), proto mnohé druhy před tímto obdobím mohou být zařazeny na seznamu pouze na úrovni rodu. U skupin živočichů, zejména bezobratlých, kde k přesnému určení je potřeba i podrobnějšího výzkumu, který v okamžiku zjištění ještě neproběhl, může být prozatímně použito v hiearchii i mnohem širšího taxonomického vymezení (čeleď, řád apod.). Znak podle kterého byl druh určen je pak v seznamu uveden.
Letošní předjaří bylo více chladné, na SPL dlouho ležel sníh (poslední až do počátku dubna) a půdu dlouho svíral mráz, proto se jarní vegetace mírně opozdila a začala se rozvíjet až v polovině měsíce dubna, některé všeobecně známé druhy, převážně ještě ve sterilní fázi vývoje, dokáži určit, některé ne a proto se seznam druhů SPL bude neustále upřesňovat. Do fáze fertilní začaly letos vstupovat první byliny na SPL právě až v polovině dubna. Podle prvotního zhodnocení objevujících se druhů patří aktuální rostlinné společenstvo SPL (v minulosti neobhospodařovaná louka) nejblíže k asociaci Elytrigio repentis-Aegopodietum podagrariae Tüxen 1967 - Nitrofilní ruderální vegetace s bršlicí kozí nohou. Foto: a/ česnek (Allium sp.) na louce roztroušený, ale souvislý výskyt, v okolí vzácněji pouze na neobhospodařovaných plochách, b/ orsej jarní (Ficaria verna) v oblasti běžný zjara kvetoucí druh, c/ svízel povázka (Galium mollugo) na louce roztroušený výskyt, v okolí také roztroušený až hojný, d/ zatím neidentifikovaný na louce hojně klíčící dvouděložný druh, e/ sasanka hajní (Anemone nemorosa) první bylinou na louce v kvetoucí (fertilní) fázi vývoje, výskyt na louce i v okolí hojný, f/ jahodník (Fragaria sp.) v přilehlých křovinách, g/ violka (Viola sp.) v přilehlých křovinách, h/ kopytník evropský (Asarum europaeum) v přilehlých křovinách, výskyt v okolí roztroušený, ale častý, ch/ kakost smrdutý (Geranium robertianum) v přilehlých křovinách, v okolí běžný druh, i/ bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) všeobecně hojný druh, j/ kontryhel (Alchemilla sp.), k/ kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a podrost mechu baňatky obecné (Brachythecium rutabulum), l/ pcháč (Cirsium sp.), m/ širokolisté trávy, n/ rozchodníkovec křovištní (Hylotelephium jullianum) roztroušeně na ploše SPL, o/ asociace Elytrigio repentis-Aegopodietum podagrariae.
Z živočichů byli v dubnu na SPL zaznamenáni již první motýli (Inachis io, Polygonia c-album, Gonepteryx rhamni, Pieris sp.), včely, čmeláci, pavouci, ze vzácnějších druhů zde bylo nalezeno mraveniště travních mravenců druhu Formica pratensis (v oblasti vzácné), z plazů první ještěrky, z ptáků červenka obecná (Erithacus rubecula), v blízkém okolí i přeletující čejka chocholatá (Vanellus vanellus), ze savců podle trusu identifikován výskyt prasete divokého (Sus scrofa), prasata zde žijí skrytým způsobem života, kdy je nelze za denní doby spatřit, přebíhají nejčastěji v noci, v blízkém okolí, ale i na SPL pozorovány další doprovodné znaky jejich výskytu (rozrývaná půda, stopy v měkké půdě). V měsíci dubnu byl v přilehlých křovinách zaznamenán uhynulý kus srnčí zvěře (Capreolus capreolus), v okolí pak zaznamenán častější opakovaný výskyt zajíce polního (Lepus europaeus). Foto: a/ rozrytá půda (na louce v sousedství SPL, v rámci SPL pouze ojediněle a v mnohem menším rozsahu) a b/ charakteristický trus prasete divokého (Sus scrofa), c/ uhynulý kus srnčí zvěře (Capreolus capreolus), d/ výskyt zajíce (Lepus europaeus) v okolí (les Vrchy), e/ babočka bílé C (Polygonia c-album), f/ mezi první obyvatele nových louží patří bruslařky obecné (Gerris lacustris), g/ mraveniště druhu Formica pratensis, h/ bližší záběr mravenců druhu Formica pratensis.
V druhé polovině dubna byly vybudovány ve spodní části SPL komorové louže (na místě, kde se mokřiny nezachovaly, avšak svojí polohou zamokření umožňujícím), do kterých je sváděn přebytek vody strouhou z podsvahového prameniště. Jednotlivé komory jsou odděleny různě vytvarovanými přechody (stupně, prohlubně), které zajišťují udržení/přerušení až vyschnutí vody jen v určitých částech či jen v určitém období za předpokladu přerušení přítoku vody např. z důvodů snížení jejího stavu za suchých období. Jednotlivé komory, resp. vývoj v nich pak může být sledován odděleně, podle jejich umístění/určení v systému (***popis systému zde***). Jako první na vodu vázané druhy organismů (tedy kromě splavovaných larvěnek (Tetrodontophora bielanensis) či červených sametek) byli v největší komoře zaznamenáni jen pár dní po vybudování menší potápníkovití brouci (Dytiscidae) a bruslařky (Gerris lacustris). V lese nad SPL byl objeven lesní vydatný pramen, který podle výskytu vegetace na okraji louky, kam následně voda stékala, v minulosti zamokřoval horní kout louky. Tento pramen byl prozatím mírně uvolněn (vyčištěn od hrubých nánosů a větví) tak, aby opět voda mohla pronikat do horního prostoru louky, kde se ponechala volně rozlévat. Podle vydatnosti půjde však nejspíše o nejsilnější vodní zdroj pro SPL. Vodní zdroje pro SPL jsou tedy nyní dva: 1) Podsvahové prameniště a 2) Lesní prameniště - oba budou udržovány a sledovány odděleně z hlediska vydatnosti během celého roku. Pozn.: 26-04-2013 letos poprvé po asi týdenním velmi horkém a suchém týdnu, přestala přitékat voda do zatím posledních vybudovaných komor č.4 a 5 což byl první signál poklesu průtoku přebytečné vody z podsvahového prameniště, u vody z lesního prameniště pokles zaznamenán nebyl. Déšť v následných dnech sice průtok do všech vyschlých komor na krátký čas obnovil, avšak tento termín, konec dubna, lze pracovně označit jako doba, kdy přestává téci voda z podsvahového prameniště do SPL v roce 2013. Koncem dubna pak přestala do všech komor na SPL téct voda zcela (během května se komory střídavě naplňovaly a vysychaly v závislosti na vydatnosti deště), jelikož jsou komory nově zřízené, dosud nezazemněné, všechny komory následně relativně rychle vyschly. Stav vody v prameništi zůstává na maximu, avšak do odvodňovací rýhy do prostoru SPL již nepřetéká tolik vody, kolik by bylo třeba k k doplňování (přechodně vyschla i spodní část zavodňovací rýhy) zavodňovacích komor na SPL. Foto: a/ vznik nově zbudovaných tůněk v místě podsvahového prameniště, b/ hlavní kanál odvádějící přebytečnou vodu z podsvahového prameniště, c/ systém komorových louží ve spodní části SPL, d/ komora č.3 je zachytávací, má svoji hladinu pod úrovni přítoku (tedy stupněm je oddělena od předešlých komor 1 a 2) a je plná pokud přítokem protéká alespoň minimální množství vody, resp. pokud tato voda proteče i předchozími komorami, komora je prohloubená, proto vodu po nějaký čas zadrží i po přerušení přítoku, odtok z komory č.3 je však možný pouze za předpokladu maximálního stavu vody v komoře č.3, pokud množství vody v přítoku klesne natolik, že nenaplní komoru č.3 odtok z ní vyschne a přeruší se tok vody do nižších komor 4 a 5, které mohou počase zcela vyschnout, takto je zajištěno udržení vody v nejhlubších komorách po co nejdelší dobu a to i v případě, kdy přítok zcela vyschne, k obnovení vodního stavu pak obvykle dojde při nejbližším dešti/tání sněhu apod., stav (komory jsou nové a jejich zadržovací schopnost bude vzrůstat stářím, tak jak se budou postupně zazemňovat) a vydatnost vodních zdrojů zásobujících SPL bude sledován, e/ neudržované lesní prameniště (mírně vyčištěno) tvoří mělká jáma do které se stékají z podzemí vytlačované pramínky vody, f/ lesní prameniště je na odtoku velmi vydatné, g/ odtok vody z lesního prameniště na louku, h/ od konce dubna dosud nezazemněné komory na SPL vysychají, podsvahové prameniště je stále plné vody, avšak jeho tůňky uvolňují do zavodňovací rýhy v této době jen minimum přebytečné vody (v budoucnu by se retenční schopnost komor měla prodloužit v závislosti na nepropustném zazemnění).
Závěrem dubna pak došlo k mechanickému odstranění větší části porostu Rubus dollnensis (na počátku jeho vegetačního vývoje) ze střední části SPL. Pod porosty bylo odkryto mnoho 'mrtvé', organické hmoty, která byla také shrabána z plochy na úložná místa. Plocha původně zarostlá Rubus dollnensis vykazovala totiž v mnohem menší míře růst nové 'zelené biomasy' (trávy, byliny) než tomu bylo u ploch bez přítomnosti Rubus dollnensis. Uvolněním plochy tedy dojde k podpoře a rozšíření rostlin i na tuto plochu. Jelikož vegetace louky byla v minulosti silně degradována, z celkového pohledu se jeví jako nejhojnější nitrofilní druhy bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) z trav jsou to převážně širokolisté druhy, zatím bez bližšího určení (viz přiřazení k asociaci výše). Zápoj trav je však vlivem 'staré biomasy' řídký a je nutné ho podpořit obnoveným kosením a odvozem přebytečné biomasy z SPL, které zároveň pomůže potlačovat výskyt nitrofilních druhů. Z ochranářského hlediska pak získá plocha s mraveništěm Formica pratensis zvláštní udržovací péči (plocha mraveniště a jeho blízkého okolí bude udržována jako bezzásahová). Foto: a/ mechanické vyřezání porostu Rubus dollnensis a nahromadění na přechodném úložišti, b/ pod porostem bylo zaznamenáno velké množství mrtvé biomasy, která bude také odstraněna, c/ po shrabání mrtvé biomasy vznikla na louce větší až na půdu místy obnažená plocha, tato plocha je významná pro vzklíčení v minulosti potlačených druhů rostlin či průnik druhů nových, d/ porosty Rubus dollnensis byly ponechány na místě SPL, kde bude regulován jejich výskyt.
V nejbližším a blízkém okolí SPL byl zaznamenán výskyt kvetoucích rostlin, které dosud přímo v prostoru SPL (vlivem degradace) nebyly zaznamenány (jedná se o druhy v oblasti se vyskytující a po obnovení stavu louky na SPL o druhy s potenciálem výskytu na SPL). Foto: a/ sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) velmi vzácně v nivě potoka, b/ prvosenka vyšší (Primula elatior) křoviny nad SPL, v okolí relativně hojná, b/ podbílek šupinatý (Lathraea squamaria), v okolních lesních křovinách relativně hojný výskyt, d/ křivatec luční (Gagea pratensis) dnes již jen velmi vzácně až ojediněle na lukách, e/ violka lesní (Viola reichenbachiana) hojně v okolních lesích a křovinách, f/ bika ladní (Luzula campestris) hojně na lukách, g/ bika chlupatá (Luzula pilosa) roztroušeně v lese, h/ ostřice jarní (Carex caryophyllea) roztroušeně na lukách.
KVĚTEN 2013 Měsíc květen je již v plné jarní vegetaci, na louce prudce začíná narůstat zelená biomasa trav a bylin, okolní keře a stromy se začínají olisťovat, mnohé se připravuje a začíná jít do květu. Během května započne první seč a proto je potřebné v průběhu tohoto měsíce zjistit specifika mnohých druhů, které jsou na louce zastoupeny, aby vhodnou sečí nebyl příliš narušen jejich vývoj. Na druhé straně tato po delší době první seč by měla zajistit odstranění co největšího množství biomasy z louky, tak aby došlo k zlepšení její skladby v budoucnu.
Louka sama o sobě je, zejména v dnešní době silného antropického tlaku na krajinu, místem života pro velké množství živočichů a rostlin. Před zásahy do jejího vývoje je tedy dobré se s mnohými blíže seznámit. Mnozí, zejména drobnější tvorové jsou navíc mnohdy aktivní jen za určitých vnějších podmínek (roční období, déšť apod.). Monitoring druhů i celých skupin je náročný jednak svým rozsahem (velmi různorodé a často rámcově i značně druhově bohaté skupiny vyžadující široké znalosti a vědomosti), tak i časovou náročností a vyžaduje systematický přístup nejdříve po širších skupinách, posléze i po taxonech nižších úrovní. Foto: Květnový nahodilý profil z živočičné složky louky (stanovení bližších taxonů je v této fázi pouze orientační): a-d/ měkkýši (Mollusca) jsou aktivní za dne zejména po dešti, e-h/ velkou a pestrou skupinu zastupují brouci (Coleoptera), ch-i/ ploštice (Heteroptera) jsou také častými obyvateli na louce, j/ mezi drobné členovce patří chvostoskoci (Collembola), k/ další mraveniště, tentokrát mravenců z rodu Lasius, l-o/ početně jsou zastoupeni i dvoukřídlí (Diptera), p/ mezi dravé zástupce patří pavouci (Araneae), q/ za teplejších a vlhkých dní jsou v oblasti SPL aktivní klíšťata obecná (Ixodes ricinus), r/ pěnodějka červená (Cercopis vulnerata) patří do podřádu křísi (Auchenorrhyncha), s/ na lukách žije i mnoho zástupců kobylek, zde mladý jedinec kobylky obecné (Pholidoptera griseoaptera), t-x/ a samozřejmě motýli (Lepidoptera), kteří byli pozorováni v oblasti SPL, mimo těch vyfotografovaných byli ještě pozorováni babočka bodláková (Vanessa cardui) a žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni), y-aa/ a na závěr aspoň po jednom z obratlovců z třídy obojživelníků (Amphibia), plazů (Reptilia) a savců (Mammalia). Všichni tito i mnozí další mají na louce své nezastupitelné místo, někteří opylují, jiní se živí rostlinnou či živočišnou nabídkou louky, existence jednoho závisí od existence druhého a výsledkem je biologická rovnováha, kterou nemá smysl 'uměle' vytvářet, to neumíme, my můžeme vhodně volenými zásahy pouze tento systém vztahů podporovat.
Květen, již podle svého názvu, je hlavním měsícem květu stromů. Na území SPL nejdříve kvete jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), který nakvétá již koncem dubna a má květy méně nápadné, o to však zajímavější. Dále však následují již druhy se záplavou nápadných bělostných květů, jako jsou slivoň trnka (Prunus spinosa) a zdejší nejhojnější dřevina střemcha obecná (Prunus padus). V blízkém okolí SPL v křovinách lze v tuto dobu nalézt i rozkvetlou třešeň ptačí (Prunus avium). Vlastní bylinný porost na louce je však silně zapojený a širokolisté nitrofilní byliny a širokolisté trávy nedávají mnoho prostoru ke květu jiným bylinám, které zde rozkvétají pouze ojediněle. Z tohoto důvodu bude první seč provedena již v polovině května, aby byl uvolněn bylinný potenciál méně konkurenceschopných druhů, kterého při hustém zápoji nemohlo být dříve využíváno. Foto: Rostliny, houby a lišejníky na SPL: a/ v křovinách kvete třešeň ptačí (Prunus avium), b/ na slunci exponovaných okrajích křovin bohatě kvete slivoň trnka (Prunus spinosa), c-d/ nejhojněji kvetoucí dřevinou na SPL je však bezesporu střemcha obecná (Prunus padus), e/ v křovinách nasazuje na květ bez černý (Sambucus nigra), f/ v podrostu lužního lesa najdeme drobnou, v květnu dokvétající, pižmovku mošusovou (Adoxa moschatellina), g/ v SPL ojediněle i přeslička rolní (Equisetum arvense), h/ před časem holé větvičky maliníku obecného (Rubus idaeus) jsou již také olistěné, ch/ řeřišnice luční (Cardamine pratensis) je na SPL zápojem hodně potlačována, v okolí je na lukách, zejména těch vlhkých hojná, i/ česnáček lékařský (Alliaria petiolata) není na SPL příliš hojný, j/ první klásky širokolistých trav naznačují, že jde o psárku luční (Alopecurus pratensis), k/ z potlačovaných druhů trav je zde drobná bika ladní (Luzula campestris), l/ v silném zápoji není nikterak hojná ani pampeliška (Taraxacum sect. Ruderalia), m/ přímo do porostů na louce proniká jahodník obecný (Fragaria vesca), n/ na bezových větvičkách najdeme časté lišejníky, žlutý = terčník zední (Xanthoria parietina), světle šedý = terčovník tenounký (Physcia tenella), tmavěji šedý, kruhovitý = terčovník kruhovitý (Phaeophyscia orbicularis), o/ na bezu také najdeme typickou houbu boltcovitku ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae).
Foto: Rostliny v blízkém okolí SPL: a/ kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) je vzácnější druh, roste na mokré louce jen nedaleko SPL (nově objevena stabilní populace i na mokřině přímo v podsvahovém prameništi, které napájí SPL), b-c/ ostřice (Carex sp.) rostou v oblasti ve více druzích, které bude nutné blíže identifikovat, d/ zběhovec plazivý (Ajuga reptans) je běžným druhem zdejších vlhkých luk, e/ pampelišky (Taraxacum sect. Ruderalia) jsou hojné zejména na pravidelně obhospodařovaných loukách, f/ pryskyřník prudký (Ranunculus acris) patří také mezi hojné rostliny luk, g/ vlhká místa na okraji křovin preferuje přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), h/ nedaleko SPL na okraji lesa a louky najdeme hasivku orličí (Pteridium aquilinum), ch/ v lese roste kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), i/ místy v lese hojná konvalinka vonná (Convallaria majalis), j/ v lesních křovinách bez červený (Sambucus racemosa), k/ v pobřežních křovinách roztroušeně brslen evropský (Euonymus europaeus), l-n/ na loukách v okolí rostou 3 druhy rozrazilů, jsou to rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), rozrazil rolní (Veronica arvensis) a rozrazil douškolistý (Veronica serpyllifolia), o/ běžný druh jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), p-r/ z trav kvetou psárka luční (Alopecurus pratensis), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) či srha laločnatá (Dactylis glomerata), s/ na mokřinách u SPL kvete ptačinec mokřadní (Stellaria alsine), t/ řeřišnici hořkou (Cardamine amara) najdeme v zamokřených příkopech, u/ ptačinec hajní (Stellaria nemorum) je v oblasti hojným druhem, v/ pitulník horský (Galeobdolon montanum) je zde také běžným druhem, roste i v křovinách v těsném sousedství s SPL, w/ hluchavka bílá (Lamium album) je všeobecně známý druh, x/ kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) patří v oblasti k typickým zástupcům luční flóry, y/ lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) se dnes vyskytuje na zdejších lukách již jen roztroušeně, z/ dalším běžnějším lučním druhem je zvonek rozkladitý (Campanula patula), aa/ či kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), ab/ hojně se zde připravuje na kvetení medyněk vlnatý (Holcus lanatus), ac/ místy na okrajích luk i svízelka chlupatá (Cruciata laevipes), ad/ v lesích okolí kvetou konvalinky vonné (Convallaria majalis), ae/ vzácností v prostoru podsvahového prameniště bylo cca po 20 letech znovuobjevení kvetoucí orchideje prstnatce májového (Dactylorhiza majalis).
Vodní systém zamokření SPL doznal v květnu také některých změn a to i přesto, že budování nových retenčních komor bylo pozastaveno s přihlédnutím k adaptaci stávajících. Podsvahové prameniště do prostor SPL dodává stále vodu, ikdyž v menším množství než brzy zjara, což je způsobeno nižším přebytkem vody na prameništi, ale i zčásti pozvolným zazemňováním strouhy i komor (celý systém se ustaluje, částečné zanášení organickým i anorganickým materiálem, hledání nejstabilnějšího řečiště, vznik a zhutnění nepropustných vrstev apod.). V první půli května bývají na SPL komory 1 a 2 plné vody, komora 3 a 4 po dešti také, komora 5 většinou jen částečně po dešti, zadržovací schopnost komor po přerušení přítoku je však zatím nízká. Cílem je zadržet v komorách vodu alespoň cca 3 měsíce po přerušení přítoku, aby mohlo v komorách docházet k úplnému vývoji obojživelníků. V prostoru vodního systému SPL byly potvrzeny oba nejběžnější druhy obojživelníků, tedy ropucha (Bufo bufo) i skokan (Rana temporaria). Zřízené tůňky přímo v prameništi stále vykazují maximální zásobu vody, tyto jsou pro obojživelníky již i nyní vhodné k dlouhodobějšímu pobytu, také kanál svádějící vodu do SPL bývá stále plný vody. Komory, pro spnění svého účelu - zvýšení retence, jak již bylo naznačeno výše se musí nejdříve přirozeně zazemnit. Lesní prameniště vykazuje velmi silný a stabilní pramen, který svoji cestu lesem zahrnuje značným množstvím minerálního písku. Nejspíše se jedná o trvalý pramen, který bude vodu chrlit po celý rok. Aby byla efektivně využita pro SPL musí být jeho cesta vyčištěna, popř. upravena. Dosud voda po několika metrech mizela v podzemí a spodní cestou možná částečně zavodňovala prameniště níže a nakonec končila v toku potoka pod SPL. Po vyčištění možného původního koryta si voda opět v jedné části lesa našla cestu do podzemí, tentokrát se však v plné síle vyvalila na povrch o několik metrů níže na okraji staré, zazemněné mokřiny (olšiny) přímo nad SPL. Tuto její nejspíše 'starou podzemní cestu' tedy ponechám opět k volnému zamokřování půdy v olšině. Pokud se ukáže, že mokřina v olšině bude mít vody přebytek, bude tento přebytek později, vybudováním nové vodní cesty, sveden ze svahu přes SPL jako meandrující (zabraňující erozi) luční potok se zamokřujícím efektem pro své blízké okolí a v závěru zapojen do systému retenčních komor pod loukou. Foto: a/ zejména po dešti přitéká do prostoru komor na SPL větší množství vody, b/ komora č.3 je prozatím největší z komor, c/ systém komor po deštích je plný vody i v květnu, d/ přívodní kanál z podsvahového prameniště se stává přirozenou součástí louky, e/ přívodní kanál navštěvují již i obojživelníci, f/ komora č.2, ale i ostatní se rychle zazemňují organickým materiálem z okolních porostů (květy, lodyhy, listy,...), g/ květy střemchy zasypaný přívodní kanál, h/ za velkého větru je do komor strháváno i živé listí, ch/ lesní prameniště vyplavuje písek, i/ vstup vody do podzemí, j/ vývěr vody z podzemí v prostoru mokré olšiny, k/ i v prostoru olšiny má lesní potůček dostatek vody.
Jak jsem se již někde výše zmínil, první seč proběhne v půli května a to na základě zjištění, že širokolisté nitrofilní druhy nevymezují dostatek prostoru pro méně konkurenční, ale žádané druhy (dosud v SPL nakvétaly jen ojediněle, udržovaly se často jen ve sterilní fázi vývoje, přitom jde na okolních lukách o běžné luční druhy). Stav před první sečí je asi takový. V prostoru SPL nebyl dosud zjištěn žádný vzácný či chráněný druh rostliny, kterému by tato seč přímo uškodila. Výška zelené biomasy je zhruba po kolena. Seč bude provedena mozaikovitě tak, aby přednostně byly odstraněny porosty širokolistých bylin a trav a dále zmlazující porosty ostružiníku (biomasa bude nasušena, později odstraněna). Ostrůvky neposekané budou zachovány u velkých mravenišť (dosud zevidována 3 mraveniště, z toho 1 vzácný druh), dále pak budou zachovány některé sledované plochy (fragmenty), kde rostou rostliny buď nesnášející častou seč (např. rozchodníkovec křovištní - Hylotelephium jullianum) či druhy, u kterých potřebuji dosáhnout fertilní zralosti a seč by to znemožnila. Tyto ostrůvky by měly dostatečně ochránit i výskyt drobných živočichů louky, jejichž přítomnost mi zatím povětšinou není ani známa a vyžádá si mnohem více času. Foto: a/ louka na počátku května, b/ rychlý růst trávy v květnu podporují deště a mlhy, c/ mrtvá hmota na odkladištích v prostoru louky po určitý čas může posloužit jako úkryt drobným živočichům, d/ louka na konci 1.dekády května zaznamenává již mohutný nárůst biomasy, e/ ...také stromy a keře vstupují do období květu, f/ degradovaná louka, na své ploše, neoplývá v této době příliš mnoha kvetoucími rostlinami, g/ roztroušené keře na ploše louky jsou důležitým prvkem zejména pro živočichy, h/ na louce lze rozlišit odlišné plochy porostů, ch/ to co bude posekáno nejdříve jsou jednak širokolisté nitrofilní byliny (bršlice kozí noha - Aegopodium podagraria), i-j/ ...jednak smíšené porosty širokolistých bylin a širokolistých trav, k/ ...či porosty s vyšším podílem např. svízelu (Galium sp.) na fotografii, ale třeba i kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) a jiných druhů s vyšším potenciálem rozšiřování.
Ruční seč začala dle plánu od půli května. Nejdříve plochy zastíněné, kde se rozmáhala nitrofilní vegetace. Posléze plochy na okraji křovin, kde také bují obdobná vegetace, navíc se zmlazujícím Rubus idaeus, kterou je třeba stále potlačovat. Plochy se sečou postupně, v odstupu několika dní a zanechává se i dostatek souvislých ploch neposečených, převážně v centrální a exponované části SPL. Posečená biomasa se ukládá na vyhrazená místa či je ponechána k zaschnutí na ploše a až následně shrabána. Později bude z plochy odstraněna. Na sečí uvolněných plochách jsou zakládány dílčí sledované úseky, které jsou vymezeny hranicemi. Dosud vznikly 2 úseky. Úsek SPL/01 v oblasti lučního mraveniště mravenců druhu Formica pratensis. Tento úsek se neseká a zahrnuje vlastní mraveniště s přilehlým okolím. Na tomto úseku můžeme v květnu pozorovat nápadně hustou (v porovnání s jinými místy SPL) kvetoucí populaci rozrazilu (Veronica chamaedrys), tento druh rozrazilu vytváří po odkvětu tobolky, po uvolnění semen pak dochází k myrmekochornímu (= za pomoci mravenců) rozšiřování semen, odtud tedy i zdejší prosperující populace v jinak nehostinném okolním degradovaném porostu. Do tohoto bezzásahového úseku byly začleněny i keříky soliterního hlohu, rostoucí uprostřed louky, což nabízí útočiště i pro mnohé jiné živočichy. Seč za hranicemi vymezeného úseku, resp. odstranění vysoké vegetace má evidentně příznivý dopad, neboť mravenci mají docela rozsáhlý areál pohybu okolo mraveniště a na posekaných plochách vyhledávají potravu či stavební materiál. Úsek SPL/02 vznikl na posekané ploše cca 2x3 m. Dále byl rozdělen na 2 stejně velké podúseky. Na podúseku SPL/02a byl hrubě narušen drn (plocha, kde snadněji vzklíčí semena rostlin s nižší konkurenční odolností), podúsek SPL/02b byl ponechán pouze jako posečený. Na SPL/02 nebude zatím probíhat žádný dovýsev druhů na louce se nevyskytujících, pouze se ponechá přirozenému vývoji, okolí za hranicí úseku bude udržováno kosením kvůli snadnějšímu přístupu. Koncem dubna byly z SPL odebrány vzorky půdy k rozboru. Rozbor proběhl v květnu. Zjištěné hodnoty ukazují, že půda na SPL je mírně kyselá (to odpovídá podloží), s vyššími koncentracemi výživových prvků P, K, Mg. Příliš vysoký obsah P snižuje pestrost rostlin na louce přítomných, za přispění N při vysokém obsahu K pak dochází k podpoře nitrofilní vegetace, která vytlačuje vegetaci ostatní. Foto: a/ seč na louce probíhá v časových odstupech několika dní (v květnu po celou druhou polovinu měsíce) a mozaikovitě, b/ posekaná biomasa se nechává zaschnout, poté je shrabána na dočasné deponie, c/ na uvolněných plochách vznikají studované plochy formou úseků, které jsou jasně vyznačené, d/ vegetace je ručně sečena zejména na nejvíce degradovaných místech (nitrofilní druhy, okraje křovin, které by bez seče zarostly maliníkem apod.), e/ louka (SPL) je na veřejně přístupném místě, proto je vhodná základní informace pro nahodilé návštěvníky, f/ úsek SPL/01 slouží k ochraně mraveniště mravenců druhu Formica pratensis, je to rozsahem nejmenší bezzásahový úsek, g/ můžeme zde nalézt v rámci SPL nejbohatší populaci modře kvetoucího myrmekochorního rozrazilu rezekvítku (Veronica chamaedrys), h/ úsek SPL/02 je rozdělený na 2 stejně velké podúseky, u podúseku SPL/02a byl narušen mechanicky drn, podúsek SPL/02b byl ponechán pouze posečený, ch/ výsledkem první květnové seče je mozaikovité posekání louky, kdy vedle zcela posečených ploch bylo ponecháno několik různě velkých ploch neposekaných, tyto však byly na okrajích s křovinami obsekány, tak aby byly jasně vymezeny a byl tímto k nim umožněn přístup ze všech stran, i/ druhá půle května byla hodně deštivá, nakupená biomasa tedy nevyschla a na kupách začala hnít, proto byla z centrálních částí louky odstraněna na okraj, kde bude později zcela zlikvidována, j/ vydatné květnové deště opět povzbudily k růstu i vegetaci na posekaných plochách, k/ na SPL výsečemi vznikly i různé cesty, centrem louky po celé délce SPL bude neustále udržován průsek cca 2 m široký jako přístupová cesta, zde se budou během vegetačního období neustále setkávat vysoké luční porosty s porostem neustále redukovaným na nízký vzrůst, tento uměle udržovaný prostor může být na lukách významný jak pro některé druhy rostlin tak i pro mnohé živočichy, kteří by jinak ve vysokém porostu nenašli odpovídající prostředí svého výskytu, l/ nově rašící porosty jsou přeci jen o trochu řidší co do pokryvnosti širokolistých bylin... m/ ...a zároveň se i mnohem více začínají upltňovat travní druhy, n/ detail na odkrytou půdu, která tvoří podloží SPL, o/ chemický rozbor půdy.
Upřesnění cíle: V lednu při obecném stanovení cíle bylo předběžně stanoveno pro SPL dosažení stavu mezofilních luk, které se vyskytují v okolí. Po několikaměsíčním průzkumu celé oblasti a vyhodnocování dosud nalezených rostlinných společenstev však musím konstatovat, že suché mezofilní louky jsou pouze jednou z forem vegetace zdejších luk a to zejména tam, kde probíhá jejich pravidelné obhospodařování (mechanizovaná seč). Tam, kde je to spíše intenzivní s příležitostným hnojením se rozvíjí bujné žírné druhy, tam kde jsou louky hůře přístupné (svahy) a jejich obhospodaření je tedy více extenzívní (1x roční seč) jsou porosty řidší a zachovala se tam často bohatá luční společenstva s více či méně běžnými, avšak dost pestrými druhy.
V poměrně častém relativním zastoupení se v oblasti však objevují i louky více podmáčené či louky na více či méně mokrých půdách. Na těchto loukách pak nalezneme i dnes fragmenty kdysi dávno hojných rostlinných společenstev, obsahující i pozůstatky dnes vzácnějších (mizejících) druhů. Jelikož plocha SPL je v přímém ovlivnění různých podsvahových (ať lučních či lesních) pramenišť, lze zde mnohá místa považovat za celosezónně vlhká, po podpoře svodem z pramenišť lze pak místy nastavit, resp. obnovit až stav trvalého lokálního zamokření. To, že tento stav v prostoru SPL není historicky ničím neznámým potvrzuje např. fragment původního výskytu pcháče potočního (Cirsium rivulare) v horní části SPL (tento druh pcháče zde je na západní hranici svého výskytu, centrum jeho výskytu v ČR spadá do oblasti karpatského mezofytika, v naší oblasti se vyskytuje roztroušeně právě na vláhově bohatších fragmentech luk), který je zároveň považován za diagnostický druh podsvazu Calthenion. Za další nápovědu pak může posloužit relativně časté zastoupení ostřic (Carex sp.), které obsazují nově rozvolněné či mechanicky od ostružiníku uvolněné plochy SPL a do třetice pak nálezy vzácnějších vlhkomilných druhů v okolí blízkých pramenišť a mokřin v oblasti SPL jako jsou kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, 25 m od SPL), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, 70 m od SPL) či z širšího okolí upolín nejvyšší (Trollius altissimus, 1 km od SPL) a třeba hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe, 3.2 km od SPL), ale i jiné dříve běžné, dnes vzácné druhy s vyšší vazbou na podmáčené a vlhké louky. Cíl na SPL se tedy mírně upřesňuje: dosažení stavu mezofilních luk na nejsušších partiích SPL, na vlhkých a mokrých částech pak podporovat druhy podsvazu Calthenion, popř. i jiných v závislosti na dosažení úrovně zamokření, přitom zamokření svahu SPL se stává prioritní. Foto: a/ pcháč potoční (Cirsium rivulare) je světlomilný druh, který preferuje vlhké, mírně kyselé půdy, b/ kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) patří dnes k vzácnějším druhům C4a, c/ prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) je také ohrožený druh vlhkých luk C3, navíc méně tolerantní k přehnojení, d/ ostřice srstnatá (Carex hirta) obsazuje na SPL rozvolněné plošky po odstraněném ostružiníku, její Ellenbergovy indikační hodnoty jsou: světlo = mírné oslunění (7), teplo = teplé až přechodné oblasti (6), kontinentalita = suboceánický druh (3), vlhkost = mezické až vlhké půdy (6), živiny = mesotrofní stanoviště (5).
ČERVEN 2013 Počátek června plynule navázal na deštivé období května. Mlhy a deště stále významně podporují na SPL růst vegetace a to jak v částech nepokosených tak o to více i v těch pokosených. Vodní bilance na SPL vykazovala na počátku období přebytek. Obě prameniště byla zaplněna vodou, která se dále rozlévala. Podsvahové prameniště přelivem z větší části naplnilo vybudované komory na SPL (největší komoru č.3 do hloubky 20 cm, poslední komoru v řadě č.5 pak do hloubky 11,5 cm (resp. 7,5 cm nad nejvyšší bod vytvořené plošiny, více je popsáno v ***popisu systému zde***), pozn. 06/2013: maximálního stavu naplnění vodou však komory dosáhly v posledním týdnu června, viz níže). Jelikož komory byly od svého vzniku většinu času zaplněny vodou (vysychaly pouze přechodně a krátkodobě a po celou dobu se postupně zazemňují splaveným organickým i anorganickým materiálem) vytvořila se v nich v tuto dobu již zřetelně přechodná flóra řas a sinic. Nejvíce samozřejmě v největší komoře č.3, která v předešlých obdobích zcela vyschla jen výjimečně, ale i v ostatních a v menší míře dokonce i v nejhlubších částech komory č.5, která jako poslední v řadě vysychala ze všech nejčastěji. Lesní prameniště pak svými přebytky vody prozatím vydatně zamokřuje olšinu na horní hranici SPL, odkud prozatím není vybudována další vodní cesta prostorem SPL (tento vodní zdroj během června bude použit k zamokření části svahu SPL). Celý prostor SPL je po deštích vydatně vodou nasycený, pouze skutečnost, že jde o svah, zabraňuje vzniku přechodných až trvalejších mokřin se zadrženou vodou (kromě na místech budovaných). Tyto mokřiny jsou jinak v tuto dobu na vhodných místech okolních luk relativně časté.
Stromy a keře v prostoru SPL a jejím nejbližším okolí
A jak se tedy za 60ti leté období změnila skladba dřevin v prostoru SPL a jejím bezprostředním okolí? V polovině 20.století, jak jsem uvedl již v předešlém odstavci, byla celá plocha SPL políčkem a nebyly tu tedy žádné dřeviny. Na severu od SPL bylo prameniště s mokřinou, na severovýchodním okraji několik soliterních dřevin nižšího vzrůstu (viz foto z roku 1954). V místě, kde byly tyto soliterní dřeviny je dnes asi nejstarší strom v rámci SPL, který patří k druhu jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), svým věkem odpovídá tomu, že může pocházet z doby poloviny minulého století (tedy může být na fotografii zachycen v mladém věku), dnes tedy ve věku 60ti let. Obdobně jsou na snímku z roku 1954 patrné i další jasany, stejného věku, dnes rostoucí pod svahem západně od SPL (opět nejstarší dřeviny oblasti). Tento jasan, na severní hranici SPL, je tedy nejstarší dřevinou v rámci celé SPL. Na obsazení území ostatními druhy měly rozhodující vliv až změněné hydrologické poměry v období, kdy se upouštělo od obhospodařování a zejména celá jižní část se změnila až po regulaci (napřímení) potoka, který byl přesunut z luk přímo pod SPL. Také zalesnění na severu upravilo hydrologii oblasti. Nejdříve tedy mokřina severně od SPL, která byla ve svahu, je tedy logické, že voda z ní (jde i dnes o vydatné prameniště) směřovala vždy přímo dolů ze svahu k SPL, pokud byla SPL ještě políčkem voda se odkláněla západně k potoku, kde je na fotografii (1954) u záhybu potoka dobře patrný nápadný, jediný větší dřevinný celek (jakýsi mini lužní les). Nad tímto historickým porostem se dnes nachází střemchami zarostlé podsvahové prameniště, které je silně zásobené vodou dodnes (pouze dřevin je tu mnohem více než dříve). V těsném sousedství SPL s historickou mokřinou pak dnes najdeme podmáčenou olšinu s olší lepkavou (Alnus glutinosa). Olše podél severní hranice SPL jinde v podobném rozsahu nejsou, jde tedy o možný pozůstatek rozšíření z historické oblasti mokřiny na severu. Blíže k prameništi (dále od SPL) jsou zachovány ojediněle i olše starší (viz foto výše), což jenom dokládá, že tato dřevina zde původně tuto mokřinu osídlovala a během doby, kdy mokřina zarůstala lesem se podél mokřiny dolů začala rozšiřovat jako dřevina preferující vyšší zamokření. Věk olší u hranice SPL je však nižší než u jasanu (přesto i tak jistě několik desítek let staré budou). Ostatní dřevinné porosty severního okraje SPL osídlila početně střemcha obecná (Prunus padus) dnes různého věku, ale spíše mladšího než olše. Toto osídlení střemchami nejspíše souviselo s umělým zalesněním na severu od SPL. V podstatě celá oblast na sever se zalesnila (břízy, osiky, lísky = výskyt lísek uvnitř lesa naznačuje, že okraj lesa se postupně měnil, neboť jde o dřevinu světlo preferující, tedy dřevinu okraje lesa aj.), a střemchy logicky osídlily okraje těchto porostů a šířily se dolů po svahu až na hranici SPL (plocha SPL odolala zarůstání dřevin, díky příležitostnému mechanizovanému sečení louky až do roku 2006). Jelikož svah SPL je vlhký byla okrajovou, světlopreferující dřevinou okolního lesa spíše střemcha než líska obecná (Corylus avellana), která na rozdíl od střemchy preferuje spíše suché polohy a na severní hranici SPL tedy lísku dnes najdeme jen ojediněle v mladých stádiích (výše ve svahu v sušším lese jde však o běžnou dřevinu), což jistě souvisí spíše s vývojem okolních lesních porostů. Shrnutí severní hranice od západu k východu: olšina s olší lepkavou (Alnus glutinosa) - husté porosty střemchy obecné (Prunus padus) - s ojedinělým výskytem jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior, starý exemplář, v podrostu střemchy i ojedinělé semenáče), roztroušeně až ojediněle bez černý (Sambucus nigra) a líska obecná (Corylus avellana, mladý keřík v porostu střemchy). Jižní hranice SPL měla trochu odlišný vývoj: zde rozhodujícím faktorem bylo zregulování potoka do těsného sousedství s SPL. Na jeho břehu se uchytily lužní dřeviny a vytvořily souvislý širší pás okolo toku potoka. Tento pás na jižní hranici ze stromů obsahuje olše lepkavé (Alnus glutinosa), v menším rozsahu je tam i vrba křehká (Salix fragilis). Ojediněle bříza bělokorá (Betula pendula) i mladá líska obecná (Corylus avellana). Javor klen (Acer pseudoplatanus) byl vysazen v řadě okolo potoka na druhé jeho straně, dnes se běžně vysemeňuje a semenáče rostou dokonce už i v prostoru SPL. Běžné v podrostu jsou i mladé semenáče jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Z keřů: střemcha obecná (Prunus padus) je na jižní hranici SPL v lužním lese méně častá než na severní, na jižním okraji SPL je běžnější bez černý (Sambucus nigra), který je zase méně častý na severní hranici či hloh obecný (Crataegus laevigata), ojediněle až roztroušeně je zde zastoupena i trnka obecná (Prunus spinosa). Porosty trnek nejsou v rámci SPL hojné, avšak v oblasti západně od SPL jsou rozsáhlé trnkové porosty. V lužních křovinách lze ojediněle zaznamenat ještě výskyt třešně ptačí (Prunus avium). Západní hranici SPL tvoří luční porost, východní hranice odpovídá severní a jižní struktuře, tedy více na sever zasahují porosty střemchy, více na jih pak spíše bezu a hlohu. Vlastní prostor SPL pak ojediněle osídlily solitérně mladé keříky (poslední doložená celoplošná seč proběhla v roce 2006, takže jsou max. do 7 let staré) růže šípkové (Rosa canina), hlohu (Crataegus sp.), trnky obecné (Prunus spinosa) a ojediněle se zde uchytily i semenáče javoru klenu (Acer pseudoplatanus). V širší návazné oblasti pak vzácněji k obdobným porostům přistupuje ještě brslen evropský (Euonymus europaeus), nejbližší keř je vzdálený od SPL 730 m. Foto: a/ olše lepkavá (Alnus glutinosa) roste na SPL v oblasti mokřiny na severozápadní hranici a v luhu podél potoka, b/ střemcha obecná (Prunus padus) roste na SPL zejména nad svahem, kde je půda jen vlhká, avšak porosty jsou vystavené během dne nejdéle slunečnímu svitu, c/ líska obecná (Corylus avellana) se v křovinách na okraji SPL objevuje jen ojediněle, d/ ...ani trnka obecná (Prunus spinosa) není v nejbližší oblasti SPL příliš hojná, e/ jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) na severní hranici je nejstarší dřevinou SPL, f/ na okrajích SPL nalezneme i starší a tedy mohutnější keře bezu černého (Sambucus nigra), které právě v červnu rozkvétají, g/ růže šípková (Rosa canina) roste v několika keřích pouze na slunci otevřené ploše SPL, h/ hloh obecný (Crataegus laevigata) v křovinách SPL pouze jednotlivě, ostatní hlohy v okolí jsou taxony jiných druhů, popř. kříženců hlohů.
To že tyto polopřirozené lužní porosty v okolí SPL, které zde vznikly a vyvíjí se posledních 60 let, vykazují dnes přirozený přírodou řízený vývoj můžeme pozorovat na výskytu mnoha druhů rostlin a živočichů (do konce června obsahuje biomonitoring již 144 druhů rostlin a živočichů pozorovaných v prostoru SPL), kteří takto vzniklý biotop dnes osídlují. Ukázkovým příkladem může třeba být výskyt malého motýlka předivky zhoubné (Yponomeuta evonymella) na střemchách. Tato přirozená selekce (housenky se mohou sezónně přemnožit a žírem listí přibrzdit vývoj střemchy jako rychleji rostoucí dřeviny) potlačuje nadměrný vývoj střemchy oproti jiným dřevinám např.olším, prostřednictvím živočišného regulátora. Foto: Svět živočišných druhů vyskytujících se na červnových loukách je velmi pestrý. Louky, v této letní době, jsou prohřáté a sluncem zalité. Kvetoucí rostliny lákají mnohé návštěvníky ze světa bezobratlých, na které tu samozřejmě vyčkávají i mnozí predátoři, ne jinak tomu bylo i na SPL. V červnu jsem se na SPL setkal, mimo jiné, i s těmito druhy živočichů: a/ zástupce měkkýšů srstnatka chlupatá (Trichia hispida), mezi druhově nejpočetnější živočichy na louce pak patří členovci - mezi roztoče řadíme vlnovníky, které nejčastěji vnímáme podle jejich hálek tvořících na listech b/ na listech střemchy vlnovník švestkový (Eriophyes padi) c/ na listech olše vlnovník olšový (Eriophyes laevis), d/ pavouky zastupuje např. křižák skvostný (Aculepeira ceropegia), z členovců však početně dominují zástupci hmyzu e/ srpice obecná (Panorpa communis) patřící do samostatného řádu srpic (Mecoptera), hmyz rovnokřídlý zastupují kobylky f/ kobylka (Metrioptera roeselii) nebo g/ kobylka zelená (Tettigonia viridissima), velmi nápadné jsou ploštice h/ kněžice páskovaná (Graphosoma lineatum), od nedalekých vodních toků zalétají do prostoru louky pravidelně vážky ch/ vážka ploská (Libellula depressa), z hmyzu dvoukřídlého se tu setkáme s pestřenkami i/ pestřenka trubcová (Eristalis tenax), j/ pestřenka smrtihlavka (Myathropa florea), k/ pestřenka pruhovaná (Episyrphus balteatus) nebo l/ pestřenka prosvítavá (Volucella pellucens) a tiplicemi m/ tiplice skvrnitá (Nephrotoma appendiculata), z hmyzu blanokřídlého (Hymenoptera) tu poletuje n/ včela medonosná (Apis mellifera) či o/ pilatka zelená (Rhogogaster viridis), za nepřehlédnutelné pak patří velké druhové skupiny pestrých brouků (Coleoptera) p/ listokaz zahradní (Phyllopertha horticola) je hojný druh, q/ brouk z čeledi páteříčkovitých (Cantharidae), r/ mrchožrouty rudoprsé (Oiceoptoma thoracicum) na SPL přilákala páchnoucí hromádka tlejícího kompostu z biomasy, s/ z tesaříkovitých brouků (Cerambycidae) se na SPL vyskytují tesařík (kozlíček) úzkoštítý (Agapanthia villosoviridescens), t/ tesařík (Pseudovadonia livida) nebo třeba u/ tesařík tesaříkovitý (Judolia cerambyciformis) aj., v-w/ více druhů zatím blíže neidentifikovaných brouků je zde zastoupeno z čeledi nosatcovitých (Curculionidae), x/ pestré zástupce brouků nabízí i čeleď mandelinkovitých (Chrysomelidae) a další pestrou skupinou hmyzu na červnové louce jsou motýli (Lepidoptera) y/ babočka admirál (Vanessa atalanta) zalétá na SPL jen nepravidelně, z/ perleťovec kopřivový (Brenthis ino) se na SPL vyskytuje trvaleji ve více kusech, aa/ soumračník jitrocelový (Carterocephalus palaemon) je jedním ze dvou druhů soumračníků dosud zjištěných na SPL, ab/ 2658, 2613, 1684, 1378, 2012, 2617, 1375, 2397, 1281, 2071, 1038 a na vegetaci najdeme i jejich housenky 1285, 1386, 2074 přímo na louce nebo na lukách v blízkém okolí lze spatřit další obratlovce jako 2607, 1059 1038, 1059, 1281, 1285, 1375, 1378, 1386, 1684, 2012, 2071, 2074
Záchranný program pro prstnatce májové (Dactylorhiza majalis) V měsíci červnu proběhl průzkum celého katastru obce Otradov, se zaměřením na zmapování výskytu vstavačovitých (Orchidaceae). Podle ústního sdělení je možné, že se v oblasti dříve místy relativně hojně vyskytovaly minimálně 2 nápadné druhy, méně nápadných druhů si samozřejmě tehdy nikdo nevšímal. Historický botanický průzkum v katastru však neexistuje proto jsem byl odkázán pouze na ověření výskytu na ústně popsaných historických lokalitách a lokalitách, které jsou v současnosti potenciálně k výskytu vhodné, zejména vlivem stavu zamokření a absence hnojení. Výsledek průzkumu oblasti byl však neradostný. Vlivem meliorací, které na katastru proběhly v 2.polovině 20.století došlo k vysušení mnoha mokřin, ty které se zachovaly zarostly dřevinami a ty které nezarostly byly osázeny většinou rychle rostoucími z pohledu zachování biotopů nevhodnými dřevinami. Mnohde na fragmentech mokřin (oblast Hesiny), které však rychle mizí se většinou nepočetně udržuje poslední v oblasti vzácnější trochu odolnější mokřadní vegetace (Valeriana dioica, Betonica officinalis, Trollius europaeus apod.), jejíž budoucnost je však velmi nejistá (vliv rychlé sukcese, udržují se tedy jen na hranicích mokřin s intenzívně sečenými loukami, kam však již pochopitelně nepronikají). Ostatní vegetace mokřin je často degradovaná a ochuzená, omezená na běžnější druhy. Mokřadní louka většího rozsahu se na celém katastru jinde nevyskytuje až na oblast sousedící s SPL, kde jde o jedny z posledních zamokřených luk katastru (tudíž hospodářský zájem o ně je jen nízký a nepravidelný, což jim paradoxně svědčí). Na loukách v oblasti SPL jsem ještě před 20ti lety pozoroval životaschopnou skupinku prstnatců májových (Dactylorhiza majalis). Tyto byly však následně zničeny (ještě před zdokumentováním počtu apod.) vlivem splachů z hnojiště, které zde zemědělci zřídili. Louky jsou zde rozsáhlé, přesto jsem zde okolo 20ti let prstnatce již neviděl. Až letos, v roce 2013, jsem na okraji SPL, kde se zachoval jeden z posledních fragmentů, výše popisované, mokřiny bez přímého ohrožení hnojivy (ohrožený však pokračující sukcesí) nalezl jediný kvetoucí exemplář. Místo, kde rostl je pro výskyt prstnatců typické, zaplavovaná travnatá část louky, která asi celoročně nevysychá, avšak množství vody zde kolísá v období dešťů a sucha, takové střídavě mokré až mokré stanoviště. To že, byl jediný svědčí o tom, že ikdyž je místo pro výskyt dosud vhodné, postupně dochází, vlivem sukcese dřevin, k degradaci této lokality a během dalších let tento biotop zcela zanikne, resp. se změní v nový - lužní přípotoční les, kde pro prstnatce již nebude místa. Již nyní na původní místo pronikalo slunce jen velmi omezeně, květ byl tedy malý (srovnáno s bohatou populací prstnatců ve Žďárských vrších, 5 km sz.směrem od SPL). Jelikož na SPL byla obnovena část louky (udržováno sečí, kontrolované bohaté zavodňování louky, označeno a chráněno před neřízenou hospodářskou činností, lepší ochrana zavodňovacího zdroje před nechtěnými splachy hnojiv apod.), která je hydrologicky dokonce vodou nasycenější než původní místo výskytu, rozhodl jsem se tento poslední exemplář prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) na katastru obce Otradov přemístit na toto sledované a proti sukcesi v současné době udržované místo. Úspěšnost přenosu, popřípadě možné další podpůrné práce pro zachování prstnatců v oblasti, budou pak sledovány a evidovány na ploše s označením SPL/03. Foto:
Foto: V červnu jsem na SPL zaznamenal, mimo jiné, i tyto druhy rostlin: a/ 0908, 0941, 0961, 0995, 1088, 1095, 1167, 1176, 1361, 1182, 1297, 1365, 1478, 1484, 1488, 1687, 1722, 1802, 2058, 1943, 1947, 1972 Foto: Zaznamenané rostliny v okolí SPL v červnu 2013: 0974 (moschata), 1118, 1430, 1697, 1699, 1740 (A.sylvestris), 1744, 1746, 1754, 1769, 1783, 1773, 1932, 1935, 1940, 1986, 1989, 2079, 2083, V červnu bylo ukončeno období první seče, která započala již v polovině května. Aby seč zohlednila různá stádia vývoje fauny probíhala mozaikovitě a v časových odstupech tak, aby různé části louky na SPL regenerovaly v odlišných obdobích. Pro srovnání vývoje vegetace po seči s vývojem bez seče, byly na ploše vytvořeny 4 typy porostů. Prvním porostem byly zcela pokosené plochy a to část v půli května a část v půli června (cca 70% plochy). Druhým porostem je nepokosený porost, který vyrostl na vyčištěné ploše od ostružiníku, kdy při čištění došlo k mírnému narušení povrchu půdy, na této ploše nebyl vyvinut souvislý travní drn (cca 15% plochy). Třetí porost zahrnoval bezzásahově ponechaný původní porost ostružiníku (cca 10% plochy). Čtvrtým typem pak byly ostrůvky nepokosené původní luční vegetace bez ostružiníku (cca 5% plochy). 01 Porosty kosené: Plocha kosená vykázala vývoj 2mi hlavními směry podle expozice. Plochy exponované vykázaly úbytek bršlice a to zejména v počtu kvetoucích rostlin (ve srovnání s porostem č.04), dálé pak výrazný rozvoj trav převážně širokolistého typu. Na úseku SPL/02 byl pozorován rozdíl ve vývoji. Povrchově narušený podúsek SPL/02a měl oproti pouze posečenému podúseku SPL/02b mnohem více zastoupeny úzkolisté trávy a vyskytovalo se zde i mnohem méně bršlice. Podúsek SPL/02b měl shodnou strukturu s okolím, tedy převážně širokolisté trávy a nižší stav bršlice (oproti porostu č.04), květy bršlice pouze ojediněle. Druhý směr vykázaly porosty v pásu na méně exponovaných až zastíněných místech na okrajích s hraničními křovinami. Původně se zde rozrůstaly porosty maliníku. Po seči maliník obráží, vegetace má neluční charakter, kde se vyskytují širokolisté byliny kopřivy, pcháče, konopice, netýkavky apod., které nedávají mnoho prostoru travinám. Závěr: Dvoufázové (květen-červen, srpen-září) kosení je optimální pro udržení louky založené na travinných druzích rostlin v exponovaných částech. V místech, kde se travinná vegetace neobjevuje (sukcesní zóna) bude nutné provést třífázové sečení. Specifickou částí kosené plochy je zamokřovaná plocha louky, prozatím bude kosena dvoufázově. Do budoucna bude kosení uzpůsobeno podle vývoje vlhkopreferující vegetace, která je zde v současnosti zastoupena jen okrajově, resp. hlavní plocha spadá do vytyčeného úseku SPL/03. Všechny vytyčené úseky pak mohou mít odlišný režim údržby než okolní porosty. 02 Nepokosený porost na vyčištěné ploše po ostružiníku: Zpočátku pomalejší tempo zarůstání, v průběhu byl vyřezáván zmlazující ostružiník. Aktuálně porost 2x mohutnější než na posečených plochách, složení podobné jako u 01b sukcesní zóny, odlišnost pouze v převaze světlomilných druhů jako je např. třezalka, častěji je zastoupen i česnek. Závěr: Z důvodů výskytu specifických druhů bylin, které se nevyskytují v takovém množství a stádiu vývoje (kvetoucí třezalky apod.) na travnatých úsecích bude tato část ponechána až do druhé seče, kdy se poseká a ponechá se z ní pouze malý vzorek (mez). Do budoucna pak bude sekána dvoufázově s cílem převodu na travní porost s funkční nekosenou mezí. Na mezi (ponechaný pás s nepokosenými třezalkami) bude udržována zóna klidu pro faunu. 03 Bezzásahový porost ostružiníku: Zde se naplno vyvíjí ostružiníkové porosty, v současnosti ve fertilní fázi. Tato plocha bude přesně vymezena tak, aby se do budoucna nerozšiřovala. 04 Ostrůvky nepokosené luční vegetace bez ostružiníku: Zde se rozvíjí vegetace tak, jak by tomu bylo na celé ploše bez kosení či jiných zásahů. Je zde patrný silný vliv bršlice, mohutné hustě kvetoucí rostliny, které lákají hmyz. Závěr: Tyto ostrůvky poslouží pouze k porovnání vývoje v 1.roce. V druhé seči budou pokoseny a pak už se vegetace bude vyvýjet podobně jako v 01. Mozaikovitost první, ale i druhé seče však bude neustále vytvářet vývojově odlišné plochy typu 01 a 04, avšak pokaždé na jiných místech. Jejich množství a věk bude v průběhu vývoje upravován tak, aby co nejvíce odpovídal vývoji sledovaných druhů fauny. Foto:
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
© ROOT, 2011 - 2018 |
