I. Fenofáze: Zimní vegetační klid / ochrana před prostředím zimy a mrazu (fáze začíná v roce předešlém, XII.) I. - II. (kon.2.dek. = konec vegetační zimy)

     V lednu vstupují rostliny do druhé poloviny období svého vegetačního klidu. Většinou bývají zakryty pod vrstvou sněhu, tedy v naprosté tmě (v době vegetačního klidu nepotřebují tolik fotosyntézu, uzavírají si i více růžice, čímž listy chrání svoji lodyhu uvnitř = listy v případě poškození lze nahradit, poškození lodyhy by však vedlo k zániku rostliny). Často je v této době může potkat mráz různé intenzity podle toho zda-li jsou kryté sněhem či ne, kterému se brání složením svých buněčných šťáv před zmrznutím (ochranná funkce tekutin), pokud je pak nekryje sníh tak jim jako další ochrana často slouží i červená barviva na listech (chrání je před nadměrným osluněním pro ně v době asimilačního klidu škodlivým zářením), srstnatým netřeskovcům, které rostou ve skalních více exponovaných polohách pak trichomy snižují vysušující a mrazivý efekt zimních větrů. Trichomy jsou proto umístěny pouze na vnější (prostředí vystavené) straně listů. Zvýšenou přítomnost trichomů u srstnatých netřeskovců lze pozorovat právě počas zimního období. Rostliny v této době nepřijímají vodu do zásobních sukulentních pletiv (na pohled mohou působit až "nenapitě", avšak rovnovážně = nejsou nikdy tak svrasklé jako v létě při nadměrné spotřebě zásobních tekutin, což se projevuje deformačně; nadbytek neupravené vody proti zmrznutí by totiž způsobil za mrazivého počasí poškození pletiv). Semena jsou rozsypaná na povrchu substrátu v okolí rostlin ve stavu dormance. Za mrazů nevstřebávají vodu, mohou být i svrasklá (vlivem ztráty vody).

II. Fenofáze: Aktivační období / rostliny přecházejí ze stavu klidu do stavu přípravy na vegetaci II. (zač.3.dek.) - III. (kon.2.dek. = konec předjaří)

     Koncem února začíná předjaří. Sníh rychle mizí, noční mráz slábne až posléze ustoupí zcela, denní teploty šplhají až k +10 °C, den se začíná výrazněji prodlužovat, slunce může aktivně přistupovat k růžicím netřeskovců. Růžice tedy toto období vnímají jako kvalitativní změnu. Upravují koncentraci protimrznoucích tekutin, připravují organismus na zahájení aktivní vegetace. V tomto období na první pohled na růžicích nepozorujeme mnoho povrchových změn, neboť mnohé probíhá jen uvnitř rostlin. I v této fázi nepřijímají ve větší míře vodu do zásobních sukulentních pletiv (pouze k upravení koncentrací), neboť příchod možných nepravidelných mrazů by je ještě stále mohl poškodit. Semena pod vlivem tajícího sněhu doplňují vodu, stávají se nabobtnalými, avšak své klíčení stále pozdržují až do okamžiku optimálního zvýšení teploty a stabilní vlhkosti.

III. Fenofáze: Počátek vegetačního období / zahájení plnohodnotných asimilačních procesů III. (zač.3.dek. = jaro) - IV. (počátek reprodukce)

     Od konce března začíná jarní období, kdy mrazy se objevují jen vzácně a velmi krátce (jen pár hodin). Teplota denní pravidelně přesahuje +10 °C (někdy až k +20 °C), délka dne překonává délku noci. Růžice jsou zaktivované. Přichází období jarních dešťů. Jarní deště nám mohou připadat chladné, voda padá za teplot do +10 °C, rostlinám však tato závlaha vyhovuje, protože při takto nízkých teplotách se voda rychle neodpařuje ani na vysoce exponovaných stanovištích, půda je vlhká i více dnů, což umožňuje rostlinám její plynulé vstřebávání. V této době netřeskovce začnou aktivně a rychle doplňovat zásoby vody do sukulentních pletiv. Na rostlinách můžeme pozorovat jejich výrazné "napití". Zároveň pak rostliny naplno spouští aktivní asimilaci, tedy fotosyntézu k tvorbě energie a výživy (můžeme pozorovat otevírání růžic, zvyšování podílu zelených barviv oproti ochranným červeným, růžice v této době bývají velikostně i energeticky na maximech, jsou připraveny k reprodukci). V této bezmrazé, i na xerotermních stanovištích na vodu bohatší, době začínají klíčit i semena netřeskovců. Mladé rostlinky jsou hned od ranných fází plně sukulentní.

IV. Fenofáze: Reprodukce (vlivem načerpání vody do rostlin, oteplení a dostatečně dlouhého dne, kdy mohou naplno využít fotosyntézy k výrobě energie a látek ke tvorbě nových tkání, dochází u netřeskovců k významnému jarnímu růstu, některé rostliny vloží svoji nově získanou energii do vlastního růstu a růstu svých vegetativních dcer, které vyživují prostřednictvím stolonů, jiné zralejší rostliny započnou s přípravou své poslední etapy vývoje - což je pro ně generativní reprodukce)