Od zahájení prací na aplikaci ATLAS Netřeskovce uplynul první rok. Během tohoto roku byly vytvořeny mnohé základní moduly, které byly zčásti naplněny daty a i v dalším období budou tyto moduly naplňovány a aktualizovány dalšími nově získanými daty. V otestovaných a nastavených datových strukturách bude již tento proces probíhat rychleji než při zaváděcí fázi aplikace, proto se již dnes můžeme těšit na výrazné rozšíření datové základny aplikace. Pro zkvalitnění fotografických dat presentovaných v aplikaci, bude v nadcházejícím roce zaveden nový technologický postup jejich zpracování i vlastního vytváření (vyšší hustota pixelů, širokoúhlý záběr, změny i v oblasti makra aj.).

     V oblasti dat o netřeskovci bylo v prvním roce zaevidováno na 346 lokalit, 61 lokalit doplněno fotografií a 20 lokalit fotogalerií. V oblasti dat herbáře bylo zevidováno 782 taxonů, z toho pak 381 zdokumentováno fotografií a 74 fotogalerií. Z dalších významných databází byly nastaveny fytochoriony (99 položek, 29 s fotografií, 21 s fotogalerií) a biotopy (177 položek), na různé úrovni pak byly zároveň vytvořeny a zčásti i datově doplněny i datové struktury pro regiony Slovensko a Polsko. V herbáři je dále aktivní taxonomický modul, který se stará o odpovídající zařazení všech taxonů do správných kategorií a pak zejména o provázanost jednotlivých taxonů v rámci všech dalších modulů, což vytváří široký prostor pro různé druhy výstupů z aplikace, které jsou již nyní či v budoucnu budou ve formě samostatných modulů využity.

     Z pohledu monitoringu čistoty prostředí byl nově spuštěn na pozadí všech modulů i modul sledování přítomnosti lišejníků, jako důležitých bioindikátorů čistoty prostředí. Tento modul byl doposud naplněn všemi druhy lišejníků zaznamenaných na území ČR, tedy 1.528 taxony. V herbáři Lišejníků bylo v prvním roce zevidováno na 108 taxonů, jelikož jde o oblast méně známou, byl modul herbáře v sekci Lišejníky doplněn o diskusní část, kde lze ke každé položce vést diskusi, v registru sběrů pak bylo dosud uloženo na 2.309 terénních záznamů. Tento stav registru bude i nadále neustále doplňován, získáváním nových dat z literatury a zejména pak lokalit. Tato data pak budou, mimo jiné, použita ke stanovení indexů čistoty a zachovalosti prostředí daných území, resp. lokalit.

     Závěrem mi tedy nezbývá více, než popřát vytvářené aplikaci bohatý přísun nových dat a vyslovit přání, aby tato byla dále využívána k poznávání a uchovávání krás naší přírody.