12/10/2017
Vrchy, Kablaně (balvany, horninové výchozy a skály přípotočních údolí)
Skutečská pahorkatina, Železné hory, Českomoravská vrchovina cca 485-550 m n.m. - štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin v bukovém vegetačním stupni
030 skalní výchoz granitoidní horniny v jednostranném zářezu Kamenické vody (protější strana je otevřená do luk a polí)
027 skála je přistíněna lesním porostem, proto je holá nebo jen s chudou jednotvárnou vegetací
039 dominantní vegetací jsou zde mechy podporované jednak vodou stékající za deště po skále, tak i zvýšenou vlhkostí poskytující vodním tokem pod skálou
057 z dřevin na skalnatém podloží roste javor (Acer pseudoplatanus), jilm (Ulmus glabra) a lípa (Tilia cordata)
067 jilm (Ulmus glabra) na podzim
047 mechy zastupují nejběžnější druhy otevřených až polostinných stanovišť jako je baňatka (Brachythecium rutabulum)
081 na svazích i temenech okolních pahorků a vrchů nacházíme granitoidní horniny ve formě balvanů (v zástinu suššího lesa i bez vegetace)
110 nebo jen se sporým mechovým porostem
111 na kamenech granitoidů na prosvětleném okraji lesa můžeme nalézt těhovec (Hedwigia ciliata)
115 nebo rokyt (Hypnum cupressiforme)
145 dnes již v oblasti vzácný přirozeně atypicky vztyčený velký plochý balvan
117 výchoz metagranodioritu odkrytý ve staré lomové jámě (výchozy pevných hornin vždy poutaly pozornost člověka)
118 mechy časem pokryjí jak přirozené tak i uměle člověkem vytvořené skalní výchozy
(samotná skála/kámen vytváří pro mechorosty specifický biotop, který je odlišný od okolní volné lesní půdy)
120 v dávné minulosti drobným jámovým lomem odkryté výchozy metagranodioritu poličského krystalinika
126 skály a kameny hojně porostlé rokytem (Hypnum cupressiforme)
132 v lesních územích se v blízkosti skal (na kamenitých půdách) začínají častěji objevovat i kapradiny jako kapraď (Dryopteris filix-mas)
105 a běžný lesní druh papradka (Athyrium filix-femina)
zatímco výše představená štěrbinová skalní vegetace, do kraje otevřených Vrchů, obsahuje pouze nejběžnější monotonní vegetaci několika druhů běžných mechů a jen pár základních druhů kapradin,
tak druhá srovnávací lokalita v této oblasti - inverzní (zavřené, do podloží hluboce zaříznuté) potoční údolí Kablaně, uchovává mnohem pestřejší a různorodější (typickou) podobu této specifické vegetace
149 v údolí Kablaně se vyskytuje mnoho forem skalních výchozů, jsou to na zalesněných svazích nepohyblivé sutě
161 skalní výchozy granitoidních hornin
185 skalní útvary většího rozsahu v zastíněných partiích lesa
310 i skalní útvary většího rozsahu osluněné (v horních partiích korun lesa)
151,153 na zastíněných skalách zde rostou další druhy mechů, jako lesní druh ploník (Polytrichastrum formosum)
157 hojný je zde rokyt (Hypnum cupressiforme)
162,166 objevují se přímo na skály vázané kapradiny, jako kapraď (Dryopteris dilatata)
169 či osladič (Polypodium vulgare)
193 na větších skalách se tu rozvíjí štěrbinová vegetace silikátových skal asociace Asplenio trichomanis-Polypodietum vulgaris
196 mechem porůstající svislé skály granitoidní horniny
215 mechy porostlé nepohyblivé sutě
219,225 na vlhčích skalách přistupují měříky, zde meřík (Plagiomnium affine)
228 velmi specifickým prostředím jsou pak skály a balvany v toku říčky Krounky, kde je celoročně vysoká vlhkost
390 velké kameny v toku porůstají bohatě běžné druhy mechů
396 v samotném údolí je pak i několik drobných přítoků, kde jsou velmi specifické mikroklimatické podmínky a i druhová skladba mechů a játrovek je mnohem pestřejší
402 měřík (Plagiomnium undulatum) doprovází často zdejší lesní potůčky
405 podobně i zpeřenka tamaryšková (Thuidium tamariscinum)
234 zcela jiná situace je pak při výstupu do exponovaných skal, nejdříve na svazích opět četné volné kameny s běžnými lesními druhy mechů
237 vrchní partie skal i v lese jsou již více osluněné, půda nad temenem je jen mělká, kyselá s přítomností vřesu (Calluna vulgaris) a plavuní (Lycopodium clavatum)
241 na více osluněných skalách rostou pro tato místa typické mechy, ve větší míře začínají přistupovat i četné lišejníky
242 typickým mechorostem osluněných kyselých a suchých skal je ploník (Polytrichum piliferum)
249 kyselý podklad preferuje i dvouhrotec (Dicranum scoparium)
269 na mělké kyselé půdě skal početně travník Schreberův (Pleurozium schreberi)
272 ze vzácněji se v oblasti vyskytujících lišejníků dutohlávka rozsochatá (Cladonia furcata), osídluje mechem porostlé mělké půdy na temeni skal
303 ze vzácných lišejníků lze v polozákrytu vrcholových skal nalézt stužkovec prašný (Ramalina pollinaria)
283 vrcholové skály hostí početněji flóru litofytních lišejníků silikátových skal jako např. terčovky (Xanthoparmelia conspersa, v horní části uprostřed
či Melanelixia fuliginosa, hnědé, menší) aj.
327 z dalších typických druhů terčovka (Parmelia saxatilis)
324 nebo drobnovýtruska (Acarospora fuscata)
351(359,357,342,353) a na závěr několik skalních útvarů v oblasti inverzního údolí Kablaně
|
