Husté, často i trnité křoviny na čerstvě vlhkých až suchých půdách, na rovinách i na svazích, vysoké od 2 do 5 metrů. Druhově pestré, někdy i velkoplošné, často liniové. Z dominant převládá Corylus avellana, Crataegus spp., Ligustrum vulgare, Prunus spinosa, Rosa spp., v teplých oblastech na bazickém podkladu i Cornus mas a Prunus mahaleb. Z dalších dřevin jsou zde zastoupeny Fraxinus excelsior, Prunus avium, Pyrus pyraster či Sorbus aucuparia. Podrost bývá proměnlivý podle složení keřového a stromového patra. Neruderalizované porosty se vyznačují dvěmi odlišnými typy. Vegetace suchého a světlého okraje obsahuje druhy sousedních trávníků a lemů, naproti tomu vlhčí, stinný vnitřek porostů osídlují druhy nitrofilní a mezofylní, často i hájové (Mercurialis perennis, Stellaria holostea apod.). Bylinné patro však často odráží složení okolních lesů.

Biotop je v ČR rozšířen po celém území od nížin do podhorského stupně. Primárně se vyskytuje tam, kde dochází z nějakého důvodu k blokaci sukcese v les (skalnaté svahy, mělké vysychavé půdy apod.). Sekundárně pak často na místech vytvářených člověkem (okraje lesů, luk, meze, podél cest, hospodářsky opuštěná pole, louky, pastviny apod.).