Geomorfologické začlenění této pahorkatiny nebývá zcela jednotné. Často bývá zařazována do pahorkatin Železných hor, tzv. Skutečské pahorkatiny v širokém rozsahu, která pokrývá veškeré nižší oblasti severní oblasti Sečské vrchoviny, tj. severní podhůří vyšší části Železných hor (a to včetně navazujícího fytogeografického členění). Prosečská pahorkatina, v užším vymezení pak zaujímá její nejvýchodnější část, kdy jde o relativně rozsahem malé, významem však důležité, území, kde se vyskytují floristické prvky přechodných oblastí, tedy od teplomilnějších pronikajících sem od severozápadu, vystupujících pak inverzními údolími zejména potoků od nejnižších poloh i do vyšších výšek (časté hranice výskytu), tj. analogické k pravým pahorkatinám Železných hor po chladnomilnější od jihovýchodu často sestupujících z vyšších středních poloh, tj. analogické k Hornosvratecké vrchovině a to i přesto, že celá jižní a východní část přímo geomorfologicky i geologicky navazuje/souvisí s vyššími celky Hornosvratecké vrchoviny, které tuto pahorkatinu defacto z těchto směrů většinově i obklopují (na východě sousedí s vyvýšenou Paseckou planinou (600-713 m n.m.), na jihu je vysoká Devítiskalská vrchovina (až 836 m n.m.), na jihozápadě pak výrazněji se vyvyšující Medkovy kopce (550-676 m n.m.)). Na severní hranici se pahorkatina noří pod zcela odlišné, zřetelně vymezitelné, křídové usazeniny České tabule. Na západě pak krátce hraničí jednak s vyšší vrchovinou Železných hor (Nasavrcká vrchovina) i její nižší pahorkatinou (Prosetínská pahorkatina). V takto zúženém a upraveném rozsahu se tedy Prosečská pahorkatina rozkládá na ploše 68.364 km², v rámci Česko-moravské subprovincie v severním cípu Hornosvratecké vrchoviny. Nejnižší nadmořské výšky 340 m n.m. dosahuje ve své severní části v údolí Anenského potoka severně od Skutče, směrem k jihu se postupně zvedá až do své nejvyšší nadmořské výšky 621 m n.m. severně od Čachnova. Z pohledu nadmořské výšky na převážné části území se tu vyskytují 2 výškově odlišné oblasti. Severní nižší oblast (400-500 m n.m.) a jižní vyšší oblast (500-600 m n.m.). Jde o jen mírně zvlněnou, k severu ukloněnou pahorkatinu, kterou výrazněji narušuje jen inverzní údolí říčky Krounky, kdy tato říčka na několika místech vyhloubila hluboká skalnatá, relativně strmá, údolí.