Jovibarba globifera ssp. globiferaBotanika střední Evropy.Cestou na Hazmburk
 Lokality netřeskovce :  
 Fytochoriony :  
 Usnea scabrata
  W.Nylander, 1873
  (provazovka vousatá, sl: bradatec zhrubnutý)

Exsikát ml.stélky na modřínu, Dětřichov (Fyt63i, 12/2011)
Exsikát ml.stélky na modřínu, Dětřichov (Fyt63i, 12/2011)

Determinační klíč a morfologická specifikace

     Klíč k určování a registr lišejníků na území ČR

 čeleď Parmeliaceae - terčovkovité 
 životní forma / listová vytrvalost --- / ---
 výskyt v rámci ČR původní 
   - změny výskytu za poslední století Informace dosud nestanovený stav dosud nestanovený stav dosud nestanovený stav
 ochrana v ČR kriticky ohrožený (CR)
 výskyt ve střední Evropě CZ provazovka vousatá SK bradatec zhrubnutý PL brodaczka szorstka HU AT DE CH
Reference, citace: Opravte chybné zařazení/diskuse.
VĚZDA A. & LIŠKA J. Katalog lišejníků České republiky 1.vyd. Průhonice: Institute of Botany Academy of Sciences of the Czech Republic, 1999 180 s.

LIŠKA J. & PALICE Z. Červený seznam lišejníků České republiky verze 1.1 Praha: AOPK ČR Příroda č.29, 2010 50 s.

ČERNOHORSKÝ Z., NÁDVORNÍK J., SERVÍT M.
Klíč k určování lišejníků ČSR I.díl 1.vyd. PRAHA: Nakladatelství ČSAV, 1956 126 s.


 Biotopy střední Evropy podle území státu

     Česko           Slovensko           Maďarsko           Polsko           Rakousko           Německo           Švýcarsko     

Biotop:

Taxon v Česku není přiřazen k žádnému z biotopů.
 
 

     V současnosti jde o asi nejčastější rekolonizující druh, ze skupiny zástupců rodu Usnea (pozorování zaznamenáno zejména v oblastech Českomoravské vrchoviny), který nemá nápadné sorály. V čistých oblastech ho opět stále častěji nalézáme s jinými epifyty na slabých modřínových větvičkách. Exemláře v různém věku vykazují odlišnosti. Mladé stélky (do 5 cm) jsou častěji ještě keříčkovitě polehavé až jen mírně převislé, tvoří často jen několik málo silnějších hlavních větví, s nemnoha větvičkami postranními, fibrily jsou řidčeji, papily většinou dost hustě po větvích. Stélky starší (5-15 cm) se pak stále více formují do tvaru visícího, větve zvlněné a souběžné, postranní větvičky skoro netvoří, mají fibrily již mnohem hustěji, ty jsou v poměru vůči větvím relativně krátké, jsou přítomné i isidie, papily jsou pak více soustředěny při bázi stélky. Důležitým znakem, zejména odlišující tento druh od U.filipendula, je konzistence dřeně. Konzistence dřeně u U.scabrata je řídká. U mladých stélek je to hůře patrné, u starších pak mnohem lépe. Navíc jsem zaznamenal u exsikátu starší stélky z lokality Hesiny růžové zabarvení centrálního provazce, u mladé pak bílé. Barva dřeně je vždy bílá. Usnea scabrata v nových taxonomiích se zařazuje jako synonymum pod souhrnný druh Usnea barbata s.l., což naznačuje velmi rozsáhlou variabilitu v mnoha znacích.

 


Komentáře:

Mapa

Valid HTML 4.01 Transitional


© ROOT, 2011 - 2018

Ověřit CSS!