Trollius altissimus Crantz, 1818 (upolín nejvyšší, sl: žltohlav najvyšší)
Mokřina u lesa Kablaně, Otradov (Fyt69a, 05/2012).
Determinační klíč a morfologická specifikace |
čeleď | Ranunculaceae - pryskyřníkovité | životní forma / listová vytrvalost | --- / --- | doba kvetení | | výskyt v rámci ČR | původní roztroušeně | - změny výskytu za poslední století | | ochrana v ČR | C3 ohrožený (VU) | výskyt ve střední Evropě | CZ SK PL HU AT DE CH |
Rozšířen na bažinatých nebo horských loukách, okrajích rašelinišť, potoků a v mokrých lesích.
Reference, citace: Ladislav Hoskovec, TROLLIUS ALTISSIMUS [online], BOTANY.cz: Internetový botanický magazín, c2012, Datum poslední revize 08.05.2012, 17:30 UTC, [citováno 08.05.2012] <http://botany.cz/cs/trollius-altissimus/>
| |
Biotopy střední Evropy podle území státu
|
|
Fotogalerie:
Rozšíření v České republice:
|
| Komentáře:
27-12-2014 Nekvinda: Taxonomické vymezení u evropského upolínu, zejména pak v Polsku, ale dříve i u nás, není úplně ustálené. V Polsku se stále ještě rozlišují dva samostatné druhy. Za Trollius altissimus (pełnik alpejski)
jsou považovány rostliny nižší (do 35 cm výšky) s méně rozvětvenou lodyhou (nejčastěji 1 květ) a většími (až 5 cm v průměru), jasněji žlutě vybarvenými květy. Tyto rostliny pak rostou
v horských oblastech Evropy (Karpaty, východní Alpy, Dinárské hory), v Polsku pak vzácně v Tatrách, Sudetech, Pieninách a Bukovských vrších (tento taxon bývá také někdy označován, a to i ve starší české i slovenské literatuře,
jako Trollius europaeus ssp. transsilvanicus a je uváděn z alpinských a montánních luk celého pohoří Karpat). Naproti tomu Trollius europaeus (pełnik europejski) podle stejných zdrojů bývá v průměru vyšší 40-60 (ale i 80) cm, rozvětvenější lodyhy
nesou 2-3 květy, které jsou však menší (asi 3-5 cm v průměru). Roste na vlhkých loukách, v bažinách či na březích potoků hlavně v podhorském pásmu (do nížin proniká jen vzácně) téměr po celé Evropě (kromě jihozápadu) až po západní Sibiř. | |
|