Biotop zahrnuje prosvětlené porosty Alnus glutinosa, místy může být přimíšena Betula pubescens, které se vyskytují v zamokřených terénních sníženinách (voda velmi dlouho stagnuje při půdním povrchu), v širokých říčních nivách, pramenných oblastech či pod hrázemi rybníků, v lesních močálech apod... Půda je zde nedostatečně provzdušněná, mokrá až zbahnělá, často s vrstvou slatiny. V keřovém patře se vyskytuje Frangula alnus, Rubus idaeus, Salix aurita, Salix cinerea či Sorbus aucuparia nebo Prunus padus (v chladnějších oblastech i Picea abies). Některé lokality vytváří kopečkovitý reliéf, kdy v mokrých prohlubních je zastoupena vlhkomilná vegetace (Carex spp., Caltha palustris, Iris pseudacorus, Scirpus sylvaticus aj.), na sušších kopečcích pak vegetace suchomilnější (Athyrium filix-femina, Chaerophyllum hirsutum, Dryopteris carthusiana, Impatiens noli-tangere apod.). Rozdíly ve vegetaci lze pozorovat i mezi druhy rostoucími na oligotrofních půdách (Calamagrostis canescens, Carex elongata, Peucedanum palustre, Potentilla palustris, Viola palustris) a druhy mezotrofních až eutrofních půd (Carex acutiformis, Carex riparia). V mechovém patru jsou časté acidofilní rašeliništní mechy (Polytrichum commune, Sphagnum palustre, Sphagnum squarrosum), ale i další jako Brachythecium rivulare, Calliergonella cuspidata, Plagiomnium affine, Plagiomnium undulatum či Plagiothecium denticulatum.

S biotopem se v ČR setkáme roztroušeně po celém území (mimo suchých oblastí) od nížin do pahorkatin, přibližně od 150 do 400 m n.m., do podhůří zasahuje jen vzácně.