K1 Mokřadní vrbiny
Rozšíření a charakteristika biotopu
- po celém území ČR, více v pahorkatinách a horách (mimo nejvyšší polohy) chladnějších oblastí, v teplých a suchých nížinách (mimo nejteplejších, zemědělsky intenzívně obhospodařovaných oblastí) v říčních nivách - světlé, mezernatě uspořádané keřové vrbové porosty s dominantními Salix aurita, Salix cinerea či Salix pentandra, v příměsi bývá Frangula alnus, Prunus padus ssp. padus. V jižních Čechách i Spiraea salicifolia. Do keřového patra mohou vstupovat i vlhkomilné Rubus plicatus a Rubus nessensis. Bylinné patro v podrostu bývá pestré s druhy vlhkých luk, jako Caltha palustris, Cirsium palustre, Deschampsia cespitosa, Filipendula ulmaria ssp. ulmaria, Galium palustre s.l., Lysimachia vulgaris, Scirpus sylvaticus, rákosin Phalaris arundinacea, Phragmites australis či vysokých ostřic Carex acuta, Carex acutiformis, Carex riparia, Carex vesicaria, Equisetum fluviatile a na chudých půdách i druhy rašelinných luk Agrostis canina, Eriophorum angustifolium, Potentilla palustris, Valeriana dioica a Viola palustris. Vzácně se mohou vyskytnout i ohrožené druhy Dryopteris cristata, Gladiolus imbricatus, Lysimachia thyrsiflora, Menyanthes trifoliata či Thelypteris palustris. Mechové patro bývá chudé, pouze na zrašelinělých půdách může dosahovat značné pokryvnosti. |
Slepé rameno Labe, sv. Starého Kolína (Fyt11b, 03/2017).
Rozšíření biotopu v rámci ČR. |