Jovibarba globifera ssp. globiferaBotanika střední Evropy.Cestou na Hazmburk
 Biotopy :  
 Fytochoriony :  
A2 Alpínská a subalpínská keříčková vegetace

A2.2 Subalpínská brusnicová vegetace

Rozšíření a charakteristika biotopu

- v subalpínských polohách Krkonoš, Kralického Sněžníku a Hrubého Jeseníku
- zapojené, druhově chudé porosty keříčků Vaccinium myrtillus, řídčeji i Vaccinium vitis-idaea a Vaccinium uliginosum v subalpínském stupni. Místy již přistupují jednotlivé stromy a keře jako Picea abies, Pinus mugo či Sorbus aucuparia, které však vlivem extrémního klimatu dorůstají jen do nižších rozměrů. Bylinné patro pak doplňuje z trav Calamagrostis villosa a Avenella flexuosa, z bylin Gentiana asclepiadea, Homogyne alpina, Melampyrum pratense a Trientalis europaea. Mechové patro bývá jen slabě vyvinuto.

Diagnostické druhyDominantní druhy
Festuca supina  Dg (0/0)
Gentiana asclepiadea  Dg (0/0)
Ligusticum mutellina  Dg (0/0)
Melampyrum pratense  Dg (0/0)
Solidago virgaurea ssp. minuta  Dg (0/0)
Vaccinium myrtillus  Dg Dm (0/0)
Vaccinium vitis-idaea  Dg Dm (0/0)
Vaccinium myrtillus  Dg Dm (0/0)
Vaccinium vitis-idaea  Dg Dm (0/0)
Ostatní doprovodné druhy
Avenella flexuosa  (0/0)
Bistorta major  (0/0)
Calamagrostis villosa  (0/0)
Homogyne alpina  (0/0)
Trientalis europaea  (0/0)
- mechorosty a lišejníky:
Cetraria islandica  (0/0)
Cladonia arbuscula s.l. (0/0)
Dicranum fuscescens  Dg (0/0)
Pleurozium schreberi  (0/0)
Polytrichum commune  (0/0)

Sněžka - hranice kosodřeviny / Krkonoše (08/2011).
Sněžka - hranice kosodřeviny / Krkonoše (08/2011).

Rozšíření biotopu v rámci ČR.
Rozšíření biotopu v rámci ČR.

A2.2

    Vegetace biotopu A2.2 Subalpínská brusnicová vegetace vytváří rozsáhlé lemy horských smrčin nad horní hranicí lesa nebo vytváří mozaiku či ostrůvky v porostech kosodřeviny v subalpínském pásmu a to jak na mírných tak i prudších závětrných i návětrných svazích. V hřebenových partiích se biotop vyskytuje pouze na dostatečně před větrem chráněných místech. Klimaticky navazuje na výše položené alpínské biotopy v subalpínském stupni, které s ním v hraničních oblastech vytváří mozaiky. V zimě tento biotop pokrývá větší vrstva sněhu, která ho chrání před vymrzáním. Jelikož jde o polohy více chráněné před extrémním alpínským klimatem vyfoukávaných míst, půdy jsou zde kyselé, mělké a živinami chudé avšak často s vrstvou akumulovaného humusu, udrží se tu srážková voda déle než na exponovaných alpínských plochách, porosty dominantních brusnic jsou zde větších rozměrů a vytváří zde rozsáhlé druhově chudé homogenní zapojené porosty s tendencí rozšiřovat se na narušené plochy okolí.

    Kvetoucí rostliny na více chráněném biotopu můžeme zaznamenat již v červnu, jsou to zejména dominantní brusnice, ale i některé byliny pronikající sem z níže položených lesů. Hlavní maximum kvetení, podobně jako u ostatních alpínských biotopů, nastává pak za nejvyšších teplot a slunečního svitu v červenci. Toto maximum pak pokračuje, již bez brusnic (brusnice jednotlivě mohou dokvétat stále po celou vegetační sezónu, jejich hlavní období kvetení, ale spadá do časného léta), ještě v srpnu. V září vlivem poklesu teplot a délky slunečního svitu pak již dokvétá jen nemnoho pozdně kvetoucích druhů pronikajících sem z níže položeného montánního vegetačního stupně. Pro analýzu bylo použito 12 pro biotop typických, kvetoucích taxonů.





Mapa

Valid HTML 4.01 Transitional


© ROOT, 2011 - 2018

Ověřit CSS!