Baltské moře (Ostsee) je mělkým šelfovým mořem. Se Severním mořem, resp. posléze s Atlantským oceánem je spojeno jen úžinami Kattegat a Skagerrak. Průměrná hloubka nedasahuje ani 60 metrů. Jelikož jde o dosti uzavřené moře, do kterého se vlévají mohutné řeky, patří jeho salinita mořské vody k jedné z nejnižších, dosahuje pouze 8 g/l (pro srovnání mořská voda sousedního Severního moře má salinitu 30-35 g/l), což ho zařazuje mezi brakické vody.

    Také vznik Baltského moře přímo souvisí s ústupem ledovců před 17.000 lety a proto i zde, podobně jako v Severním moři, nalézáme morénové usazeniny, které po vzniku moře vytvořily mělčiny vzdálené od nově sformovaných břehů. Trochu více informací o vzniku a charakteru takto vzniklých mělčin je popsáno u biotopu 1110 MAT. Písečné mělčiny biotopu 1110 MKO se od podobných, vyskytujících se v Severním moři (biotop 1110 MAT), liší zejména tím, že oblast jejich výskytu ovlivňují již více kontinentální než oceánické vlivy a velmi rozdílnou (nízkou) salinitou vody v Baltském moři. Baltské moře je také mnohem více znečištěné (eutrofizováno), což má výraznější vliv na výskyt makrofytní vegetace ruduch a řas, resp. ovlivňuje to charakter i ostatních na moře přímo navazujících biotopů.

    Charakter biotopu 1110 MKO má podobu různě rozsáhlých písečných lavic, převážně bez vegetace. Makrofytní vegetace ruduch, řas a mořské trávy, bez typických druhů (i zde jde o druhy běžné v celé oblasti jižního Baltského moře), se objevuje pouze v příhodnějších částech biotopu, kde se vyskytují roztroušené kameny či bahenní usazeniny. Tato místa jsou pak často vyhledávána mnohými živočichy. Významné pro mělčiny v Baltském moři je i to, že jsou v mělčím prostředí, tedy blíže k hladině, než tomu je u mělčin v Severním moři, a proto zde uchycená vegetace může ve větší míře zachycovat sluneční svit, přesto i zde jde u cévnatých rostlin jen o několik málo druhů.

    V rámci Baltského moře se na území Německa nachází přibližně 5 území s rozsáhlejším výskytem písečných mělčin biotopu 1110 MKO. Největší je Oderbank (7-20 metrů pod hladinou) v Pomořanském zálivu. Větší část této písečné mělčiny je v Německu, menší část zasahuje na území Polska, kde je evidována pod číslem biotopu 1110-1. Z dalších jsou to: Fehmarnbelt (12 metrů pod hladinou), Kadetrinne (18 metrů pod hladinou), západní Rönnebank (22 metrů pod hladinou) a Adlergrund (7 metrů pod hladinou). V Česku, na Slovensku ani v Rakousku se tento typ biotopu nevyskytuje ani žádný jemu podobný.