Jovibarba globifera ssp. globiferaBotanika střední Evropy.Cestou na Hazmburk
 Lokality netřeskovce :  
 Fytochoriony :  
 
 Filtr:  
 » rozšířený filtr 
 Čeleď: Lycopodiaceae - plavuňovité
(celkem: 11 taxonomických záznamů v databázi)

     Taxonomie: Čeleď Lycopodiaceae dnes obsahuje veškeré naše zástupce plavuní z řádu Lycopodiales. V minulosti (1962) byla samostatně rozlišována pro vrance ještě čeleď Huperziaceae. Mnohem větších změn doznalo rodové členění uvnitř čeledi. Původně všechny, u nás se vyskytující, druhy byly řazeny do rodu Lycopodium. Jeho rozdělením vznikly 4 samostatné rody: Lepidotis, Lycopodium, Diphasium a Huperzia. Poslední, v současnosti uznávanou, revizí se pak i některé tyto rody přejmenovaly na: Lycopodiella (1964), Lycopodium (1753), Diphasiastrum (1975) a Huperzia (1829).

     Popis: Čeleď Lycopodiaceae obsahuje izosporické (stejnovýtrusé) plavuně bez pajazýčku. Zařazujeme sem jednoleté nebo vytrvalé (všechny u nás rostoucí druhy), vždyzelené byliny s druhotně netloustnoucími stonky (v tropech i plavuňovité liány), které se pseudomonopodiálně vidličnatě větví (silnější větev vidlice tvoří zdánlivě hlavní plazivou a kořenující lodyhu nebo oddenek, tenčí větev pak napodobuje větev vzpřímenou). Lodyhy jsou, převážně ve spirále, hustě porostlé drobnými přisedlými listy (mikrofyly). Vrance vytvářejí vzpřímené větve, přibližně stejně dlouhé, čímž utváří trsy. Sporofyl (výtrusný list), u plavuní v užším pojetí, se tvarem odlišuje od trofofylu (asimilačního listu), u vranců je tvar sporofylu i trofofylu stejný a nevytváří zřetelný výtrusnicový klas, vranec vytváří stopečkatá sporangia. Plavuně v užším pojetí pak výtrusnicové klasy tvoří, ty jsou vždy zřetelně odlišené od větví. Tlustostěnná sporangia (výtrusnice) jsou jednopouzdrá, často ledvinkovitého tvaru, pukají příčnou štěrbinou, jsou umístěna jednotlivě skoro v paždí listů. Výtrusy jsou práškovité, čtyřstěnně kulovité. Spermatozoidy jsou dvoubičíkaté (biciliátní).

     Biodiverzita: Celosvětově rozeznáváme 7-9 rodů, s přibližně 400 druhy, v Evropě se vyskytuje 16-19 druhů, z toho v ČR bylo pak nalezeno 10 taxonů, v SR 7 taxonů a v PL se vyskytuje 9 taxonů. Problematické je přiřazení druhů u rodu Diphasiastrum, kde některé taxony jsou evidentně hybridogenního původu.

Diphasiastrum alpinum Původní taxon v ČR. (Linnaeus) Holub J., 1975 - plavuník alpínský
Diphasiastrum complanatum Původní taxon v ČR. (Linnaeus) Holub J., 1975 - plavuník zploštělý
Diphasiastrum tristachyum Fotka aktivní.Původní taxon v ČR.Fotogalerie aktivní. (Pursh) Holub J., 1975 - plavuník cypřiškovitý / trojklasý
Diphasiastrum x issleri Původní taxon v ČR. (Rouy) Holub J., 1975 - plavuník klamný / Isslerův
Diphasiastrum x oellgaardii Původní taxon v ČR. Stoor A.M. et al., 1996 - plavuník Ollgaardův
Diphasiastrum x zeilleri Původní taxon v ČR. (Rouy) Holub J., 1975 - plavuník přehlížený / Zeillerův
Huperzia selago Fotka aktivní.Původní taxon v ČR.Fotogalerie aktivní. (Linnaeus) Bernhardi ex Schrank et von Martius C.F.P., 1829 - vranec jedlový
Lycopodiella inundata Původní taxon v ČR. (Linnaeus) Holub J., 1964 - plavuňka zaplavovaná
Lycopodium annotinum Fotka aktivní.Původní taxon v ČR.Fotogalerie aktivní. Linnaeus C., 1753 - plavuň pučivá
Lycopodium clavatum ssp. clavatum Fotka aktivní.Původní taxon v ČR.Fotogalerie aktivní. Linnaeus C., 1753 - plavuň vidlačka pravá
Lycopodium clavatum ssp. monostachyon Taxon se nevyskytuje v ČR. (Greville et Hooker) Selander N.S.E., 1950 - plavuň vidlačka zaječí

Valid HTML 4.01 Transitional


© ROOT, 2011 - 2018

Ověřit CSS!